Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

911 - Stručný popis soudního projednávání

25. ledna 2009 v 23:11 |  Dokumenty

Stručný popis soudního projednávání skutečného případu, který je dokladem hanebného postupu i zvrhlosti americké justice

Rubrika: Konspirace, terorismus (24.01.2009, 49 přečtení)

V březnu 2003, 441 dní po tragickém 11. září, začalo vyšetřování smutné události, jež poznamenala Spojené státy americké Kainovým znamením. Nejen že způsobila ztráty na životech nic netušících, poctivě pracujících Američanů, ale i nastartovala tažení proti arabskému a muslimskému světu na základě předem připraveného falešného obvinění z útoku na WTC. Tento postup zcela rozdělil svět v pohledu na tuto událost. Na jedné straně stojí oficiální zpráva americké administrativy, která uvedla důkazy uspokojivé snad jen pro lidi, kteří jsou jí zcela oddáni a neberou zřetel na možné klamání. Vláda zcela odvrhla vědecké průzkumy uskutečněné přímo na spáleništi osobami, které byly přizvány institucí FEMA a na jejichž odbornost se mohla spolehnout, a místo toho zinscenovala doslova divadelní představení.

Nejprve prezident Bush jmenoval vedoucím Národní vyšetřovací komise pro události 11. září bývalého ministra zahraničí Henryho Kisingera, jemuž byly vzápětí prokázány nepopíratelné kontakty v Saudské Arábii, dále se poukazovalo na jeho roli ve Vietnamu a v Chile, kde se zasloužil o pád demokratického zřízení. Nejvíce na závadu byly jeho kontakty s rodinou Usámy bin Ládina.

Kisingera nahradil Hamilton Lee a Thomas Kean. Další členové komise byli vždy čtyři za demokraty a čtyři za republikány:
  • Thomas Kean, předseda komise, republikán, bývalý guvernér New Jersey
  • Lee Hamilton, místopředseda komise, demokrat, bývalý člen Kongresu zvolený za Indianu
  • Richard Ben-Veniste, demokrat, právník
  • Fred Fielding, právník, republikán a poradce exprezidenta George W. Bushe
  • Jamie Gorelicková, demokratka, ve vládě prezidenta Clintona zastávala funkci náměstka ministra spravedlnosti
  • Slade Gorton, republikán a bývalý senátor za Washington
  • Bob Kerrey, demokrat, prezident New School University a bývalý senátor za Nebrasku
  • John Lehman, republikán, bývalý šéf vojenského námořnictva
  • Timothy Roemer, demokrat, někdejší člen Kongresu zvolený za Indianu
  • James Thompson, republikán, bývalý guvernér Illinois
Na práci komise se podílel i Philip Zelikow, který působil v Bushově administrativě, navrhl strategii preventivní války v Iráku. Zelikow je přítelem bývalé ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové. Jako vedoucí pracovník komise rozhodoval o tom, kdo bude vyslechnut a co se zaznamená. Dal také podnět k ustavení Národní bezpečnostní rady.

Pozůstalí zřídili Dohlížecí výbor pro sledování průběhu vyšetřování a sestavili stovky dobře formulovaných otázek. Nejdříve vypovídali členové Dohlížecího výboru o telefonování lidí uvězněných ve věžích WTC, kteří krátce po té zahynuli. Mezitím před komisi předstoupil i starosta New Yorku Michael Bloomberg. Další vypovídající již nebyli vyšetřováni pod přísahou. Byli to zástupci města a různých institucí. Jednalo se spíše slyšení, kdy vybraní soudci nacvičili s vypovídajícími předem, s čím vystoupí. Obecenstvo z řad pozůstalých bylo frustrováno triviálními otázkami členů komise, kteří zcela ignorovali navržené otázky připravené pozůstalými.

Členové komise, stále se mírně usmívající, kladli dotazy všem stejné, nebo jen minimálně pozměněné. Nebyly vůbec správně formulované, takže vypovídající lidé nebyli nasměrováni k očekávanému cíli. Problématickým věcem se vyloženě vyhýbali. Předseda komise Tom Kean odmítl obavy rodin pozůstalých, kteří u některých svědectví poukazovali na střet zájmů. Opravdu

důležitými dokumenty se vyšetřovací komise vůbec nezabývala. Do tajných dokumentů mohli nahlížet pouze vybraní členové a k dokumentům Bílého domu se dostali výhradně se souhlasem jeho zástupce. Poznámky komise byly ještě před použitím posuzovány vládou.

Senátor Max Cleland prohlásil, že k části dokumentů se dostanou jenom někteří členové komise a musí se radit se zástupci Bílého domu. Proč takové tajnosti? Ke všemu měl přístup pouze Zelikow a Gorelick, přestože i ostatní členové komise chtěli vidět vše! Zpočátku malá sledovanost průběhu vyšetřování ze strany veřejnosti se zvýšila po vydání knihy Richarda Clarka o dění v Bílém domě v době po 11. září. Autor se v knize omlouval za to, že on stejně jako ostatní nejdříve zklamal, když nebyl schopen správně posoudit běh událostí.

Také prezident Bush a jeho vláda souhlasili s tím, že budou vypovídat - ovšem bez přísahy. Navíc Bush a jeho zástupce Cheney vystupovali jen společně (zřejmě proto, aby se nepodřekli). Do června 2004 bylo vytvořeno 2,5 milionů stránek dokumentů. Vyslechnuto bylo 1200 lidí, expertů a úředníků vlády. Výsledná zpráva o 11. září však pouze sdělila, že k tragédii došlo v důsledku selhání a nedostatečné prozíravosti. Nikdo si prý nedokázal představit, že by ti zlí Arabové mohli něco chystat. Bylo zodpovězeno jen nepatrné procento otázek předkládaných pozůstalými. Zmíněny nebyly ani vědecké výsledky průzkumů na spáleništi, které objednala FEMA. Pouhých 30 procent otázek se týkalo problémů přímo spojených s 11. zářím 2001. Řečeno bylo pouze to, co už pozůstalí věděli. Ti se tak přesvědčili o tom, že tato vláda jim nikdy neřekne pravdu, i když nevěděli a nechápali proč.

Média bezprostředně po 11. září informovala celkem objektivně, avšak po krátké době přišla výzva Condoleezzy Riceové, která vybídla ke změně náhledu na situaci a k tomu, aby sdělovací prostředky informovaly "vlastenecky" a v souladu s vládou. Každý to však nepochopil a několik šéfredaktorů vlivných deníků muselo opustit svoje posty. Ron Gutting z City Sun a Dan Guthrie z Daily Courier včas rozpoznali porušení základního práva na svobodné informace v demokratické společnosti. Ve skutečné demokracii by totiž nemohli svou činností ohrozit bezpečnost státu. Média, která vyslyšela výzvu vlády, nedokázala spojit fakta dohromady, jako tomu bylo v aféře Watergate - Woodward & Bernstein.

Pro srovnání, když se vyšetřovala aféra bývalého prezidenta Clintona, tak bylo ze státních prostředků vynaloženo 100 milionů dolarů, na počátku této události to byly pouze 3 miliony, a později ještě 14 milionů, když byla stanovena doba projednávání kongresem na 1,5 roku.

Soudní pře vedené proti prezidentovi, vládě a městu New York:
1. McNiven, jehož jednotka z pověření ředitele CIA (otce prezidenta Bushe jr.) v roce 1976 vypracovala plán falešného útoku, v roce 2004 vedl spor s prezidentem Bushem kvůli předem plánované vraždě lidí ve WTC.
2. William Rodriguez podal ve Philadelphii žalobu na prezidenta Bushe za vraždu 3 000 lidí.
3. Spojenectví 100 významných lidí a členů 40 postižených rodin požadovalo u soudu potvrzení a řádné vyšetření zločinu.
4. Skupina občanů města New York a členů postižených rodin požadovala vyšetřování zločinu u generálního prokurátora Eliota Spitzera a šéfa vyšetřovatelů Williama Caseyho podáním petice.
5. Skupina lékařů na Ground Zero (WTC) podáním stížnosti požadovala u generálního prokurátora otevření kriminálních zločinů nebo vyšetřování více utajovaných zločinů Velkou porotou, které již projednávaly soudy.
6. Osm set lidí, trpících zdravotními postiženími kvůli zborceným věžím, zažalovalo nájemce WTC Larry Silversteina a firmy provádějící úklid AMEC, Bows Lend Lease, Turner a Tully Construction.
Kongres USA vymezil dobu tří let na sestavení žalob - do 11. září 2004. Ale ani do dnešního dne mi není znám výsledek těchto procesů. A jaký je vlastně rozdíl mezi procesy v padesátých letech, kdy se u nás obviňovala ze špionáže dr. Horáková (popravena) a v USA Ethel Rosenbergová (popravena, ale FBI už přiznala svoji chybu). V tomto "vyšetřování" se vše utajovalo a podléhalo státnímu tajemství! Proč asi??


Film "911 Press For Truth" - http://www.freewebs.com/paprsek/911.htm
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.