Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Příprava nájemných vrahů v Česku

16. května 2009 v 1:18 |  Dokumenty

Upozornění:

Tento článek byl sepsán jen a pouze k informačním účelům. V žádném případě nikoho nenabádá k praktikování popisovaných technik, ani k výrobě, používání, získávání nebo přechovávání zbraní, jedů a výbušnin. Čtenář je v každém případě povinen vždy dodržovat a respektovat zákony České republiky a v maximální míře chránit majetek, zdraví a životy ostatních občanů.
Článek obsahuje popis drastických metod, proto může působit negativně na lidskou psychiku. Proto žádám všechny čtenáře mladší osmnácti let, aby článek nečetli! Ostatní čtenáře prosím o zodpovědné zvážení, zda jim nemůže popis drastických metod psychicky, nebo jakkoliv jinak ublížit.

Oproti zažitým představám není obor nájemných vražd povolání, obvyklé v oblasti podsvětí. Rozhodně jsem se za svůj život ještě nikdy nesetkal s mechanismem objednávání zabití jiného člověka způsobem, který je vidět ve filmech. Myslím, že není moc odborníků (je-li vůbec jaký) co by se trvale živili vykonáváním vražd a nechali se za peníze najímat prakticky kýmkoliv. Zdaleka nevím všechno, ale podle dosavadních zkušeností věřím, že nic podobného neexistuje!

Skuteční profesionálové tohoto oboru pracují dlouhodobě pouze pro jediného pána a jejich pohnutky k vykonávání zabijácké "profese" jsou zcela odlišné od prosté potřeby získat peníze. Jejich faktická existence je potvrzena ve většině organizací, zabývajících se bezpečnostními činnostmi. A to v pozitivním i v negativním slova smyslu. Odborníky na usmrcování nepohodlných osob disponují bezpečnostní a ochranné služby většiny (nejmenovaných:-))) států, špionážní organizace, specializované policejní útvary (boj proti terorizmu, organizovanému zločinu, drogám). Z druhé strany barikády je možno zmínit různé, dobře organizované a dlouho fungující mafie či jinak nazývané zločinecké struktury.
Rozumnému člověku je jasné, že lidé s těmito znalostmi nevyrostli jen tak ze země. Vysoká profesionalita musí mít základ v rozsáhlém a značně složitém výcviku, kde lze načerpat znalosti jdoucí do hloubky, stejně jako potřebnou míru praxe. Dříve patřily mezi největší líhně zabijáků například tehdejší sovětská KGB, americká CIA, nebo třeba i izraelský MOSSAD. Po ukončení studené války některé organizace zcela zanikly a jiné dostávají od svých vlád podstatně méně peněz na rozpočet. Už jen málokomu se vyplatí provozovat někde skrytě celá tajná oddělení na výcvik vlastních zabijáků. Daleko levnější je přenechat jejich výcvik odborníkům, kteří se na podobná školení specializovali. Adepti mají také možnost načerpat daleko více odborných znalostí a poznatků z celého světa. Postupem doby vznikají ty nejosvědčenější postupy. Má to mimo jiné význam i ve zvýšení anonymity. Vražedné postupy obvyklé třeba pro KGB, irskou IRA či americký ku-klux-klan, již nejsou pouze jejich specialitou a může se je naučit prakticky kdokoliv. Nájemný vrah již nemívá ten klasický "rukopis", čili způsob provedení, podle kterého se dala dříve odhadnout jeho identita s velkou jistotou. Dnes již neexistují typicky ruské, americké nebo arabské typy vraždění a málokterý kriminalista by se odvážil na podobné znaky blíže spolehnout.
Proto se svého času dala dohromady skupina veteránů z tajných služeb, kteří své znalosti použili v tomto lukrativním podnikání. Vysoká odbornost, znalosti a praxe, spolu s velkým množstvím kontaktů všude po světě daly vzniknout středisku, kde se vyučují znalosti "ala" James Bond :-))) S nadsázkou se dá tedy říci, že zabijácký výcvik může absolvovat prakticky kdokoliv, kdo si zaplatí. Je a není to zcela pravda. Určitá selekce zájemců přece jen existuje. Skupina, která výcvik provádí, však vyznává morální krédo, že nejsou zavrženíhodné znalosti, ale až konkrétní skutky.
"Jestliže dokážeš provést padesát způsobů zabití z tebe ještě nedělá vraha. Vrahem se stáváš, až když začneš skutečně zabíjet!"
Nebo:
"Získávání a předávání znalostí není morálně ani právně nepatřičné. Každý jedinec nese zodpovědnost za své pozdější skutky zcela sám!"

To, co bude pro české čtenáře asi hodně překvapivé je země, kde se výcvik v současné době odehrává. Z Ruska, kde celá soukromá výcviková infrastruktura vznikla, přesídlil do České republiky. Rusko je stále ještě v očích nezasvěcených lidí říší zla, kde se spolehlivě ukryje kdejaká "špinavost". V reále už to dávno není pravda. Hranice jsou v podstatě volně průchodné (víza jsou opatřit snadno) čehož využívá velké množství západních novinářů, snažících se vyšťourat nějakou tu senzaci. To je hodně vidět na mnoha televizních stanicích, kde se to posledních pár let jen hemží senzačními reportážemi z ruského podsvětí, armády, speciálních jednotek či milice. Většinou se jedná jen o nafouknuté bubliny, které nejdou do hloubky a podstaty věci.

Součástí výcviku byla i výuka takzvané bojové jízdy, při které se osvojují účinné techniky pro sražení nebo vytlačení cizího vozidla ze silnice. Oproti zažitým představám není k této činnosti vůbec potřeba extremně silné, rychlé nebo těžké vozidlo. Většina postupů šla snadno provést i s obyčejným Favoritem. Zásadně nejdůležitější jsou zkušenosti a praxe řidiče, který vše dokáže v pravý čas a s chladnou hlavou uplatnit.
Buďto se oběti zlomí chvatem vaz nebo prostě prorazí lebka nějakým předmětem. Další alternativou je proříznout některou z tepen oběti střepem skla nebo kusem plechu. K vykrvácení dojde za pár minut. Vše jsou to zranění naprosto obvyklá při každodenních dopravních nehodách. Po určité době je nehoda objevena. Na místo dorazí sanitní vůz a výjezdová skupina dopravní policie. Lékař konstatuje smrt a po zběžné prohlídce je sepsán protokol o dopravní nehodě, jakých řeší policisté denně desítky. Nikoho ani nenapadne, že by se mohlo jednat o vraždu. Případné mírné poškození zádě vozu nikoho ani nezaujme a bude přičítáno prosté havárii. Bystře uvažující detektivové a objevení nenápadných stop zločinu se skutečně vyskytuje pouze v detektivkách.

Po odvyprávění tohoto postupu jsem musel uznat, že je to jednoduché, proveditelné a asi i funkční. Přesto jsem si neodpustil naivní dotaz.
"A vážně se to takhle používá?"
Odpověď jsem dostal zase s úsměvem.
"Co myslíš kamaráde, jak asi umřel ten váš Dubček?"

Kráceno - Více ZDE :
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mikawasaki Mikawasaki | E-mail | 30. října 2015 v 17:44 | Reagovat

Zabijím lidi ale ne ledajak´\ ale ty kteří pachají  zlo  a jsou to vrazi nasilnici a dělám to skoro zadarmo ale někdy jsou chvíle že bych si to rád vychutnal za 2.000 vím že mě ted někdo bude někde nějaká sekce kamerovaná která to kontroluje a ted půjde asi po mě ted mi někdo napíše na email a bude ze mě dostavat informace a ja kívnu atd... zabi toho a ja ho zabiju ale než ho zabiju tak to bude léčka ....... dokážu zabít člověka 3.ranmi a mám dobrou kondici podívej te se na film Hanna a sám sem se divil že se koukám sám na sebe stejný vědomosti  reakce prostě stvořen pro zabijení ! ;)

2 Matej Matej | E-mail | 19. října 2016 v 15:24 | Reagovat

To si mi moc nepomohl.  Myslím článkem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.