Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Jak to celé funguje

8. března 2010 v 23:42 |  Dokumenty
Ti dole jsou spokojení, protože mají co číst a na co se dívat a Ti, co mají jsou také spokojeni, protože vše funguje tak, jak bylo naplánováno.
  • Na světě musí vždy vládnout menšina většině. Stav, kdy by všichni vládli všem, není možný, protože je to prakticky totožné s tím, že nikdo nevládne nikomu a taky proto, že by se nikdy nedomluvili, což by nutně vedlo k degeneraci.
  • Lidé nemohou mít nikdy stejně, nemohou si být nikdy rovni, protože se od sebe příliš a v mnohém liší (od nerovných podmínek narození, přes možnosti vzdělání a uplatnění ve společnosti až k míře a orientaci vlastního úsilí a důsledkům z toho zákonitě plynoucím).
  • Vládnoucí menšina vždy okrádala a utiskovala podrobenou většinu
  • Platí, že po určitém čase se vždy musí vládnoucí strany vystřídat s těmi, kteří momentálně nevládnou.
  • Ať je systém jakýkoliv, Ti dole musí mít motivaci a víru, jinak budou pracovat stále hůře a hůře.
  • Politika je dobrý byznys. Ti, kteří mají moc, ji mohou vyměnit za peníze. Ti, kteří mají peníze, je mohou vyměnit za moc.
  • Už nyní je jasné, že za několik let nebude ani na důchody, natož na splácení rozkradených stovek miliard.
  • Z ekonomického hlediska je nejlépe udržovat obyvatele ani spokojené, ani nespokojené, ale něco mezi tím. Kdyby byli spokojení, tak nebudou cítit potřebu pracovat a tím udržovat v chodu ekonomiku a celý státní kolos. Kdyby byli trvale nespokojení, tak začnou štěstí hledat jinde nebo se v horším případě začnou bouřit. Proto strana, která momentálně vládne, přesvědčuje lidi, že se mají stále lépe. Opozice jim říká pravý opak, aby si s nimi mohla po čase vyměnit místo.
  • Ti nahoře udržují lidi ve víře, že čím více budou pracovat, tím více budou mít peněz, majetku a dalších věcí a tím více budou spokojení. Skutečné spokojenosti samozřejmě nedosáhnou, ale nebudou vědět proč. Proto je v materialistické společnosti oblíbené namlouvat lidem, že když mají to či ono, tak prostě musejí být spokojenější a šťastnější. Lidé tomu často uvěří, ale vnitřní spokojenosti nedosáhnou, nicméně sami sebe přesvědčují, že by měli. To u nich vyvolává rozpory a může přispívat i k duševním poruchám.
  • Dalším prostředkem manipulace je vytvářet v lidech víru v lepší budoucnost. Lidé pak pracují proto, že si slibují, že až dosáhnou toho či onoho, až budou mít např. byt, auto, atd..., budou spokojenější. Vždycky, když je lidem slibována lepší budoucnost, je to podvod, který je má přimět udělat to, co chce ten, kdo lepší budoucnost slibuje. Tento trik byl hojně používán komunisty, dnes jej můžete nalézt (více, či méně skrytý) třeba v každé reklamě na nějaké zboží.
  • Dokud si člověk neuvědomí, že v majetku a ve vnějším světě štěstí neleží, nemá šanci tento smutný koloběh přerušit.
  • V Orwellově románu 1984 se přebytečné bohatství vyprodukované lidmi utrácelo pomocí permanentní války. V nynějších společnostech vezme lidem přebytečné bohatství stát, za kterým stojí několik desítek multimilionářských rodin.


P R O Č? Odpověď je jednoduchá a stejná, jako v doslovu Orwellova románu 1984: Protože peníze, moc a majetek jsou pro většinu lidí neodolatelným lákadlem. Až toto přestane platit, systém se sám rozpadne, nebude mít základ, na kterém by mohl stát.

CO S TÍM? Jaká je nejsprávnější strategie těch dole, kteří si svoji situaci uvědomí? Jaké mají vůbec možnosti něco s tím dělat? A je vůbec na místě, něco s tím dělat? K těmto odpovědím však musíme mít k dispozici lepší hypotézu o povaze Těch co chtějí (bohů), než kterou máme k dispozici doposud.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.