Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

3. světová - 1/3

6. května 2010 v 22:48 |  Dokumenty

Válka proti terorismu a přebytkový imperialismus


V r. 2000 Pentagon zveřejnil dokument nazvaný Společná vize 2020, který načrtl projekt na dosažení toho, co nazvali "plnospektrální převaha", jako rámcový plán ministerstva obrany pro budoucnost. "Plnospektrální převaha znamená schopnost amerických sil, operujících osamoceně nebo se spojenci, porazit jakéhokoliv protivníka a kontrolovat jakoukoliv situaci v celém spektru vojenských operací". Zpráva "se zabývá plnospektrální převahou v celém spektru konfliktů, od jaderné války, přes velké války, až po konflikty menšího měřítka. Zabývá se také amorfními situacemi, jako mírotvorné operace a nebojovou humanitární pomoc". Dále, "vývoj globální informační sítě poskytne prostředí pro rozhodnou nadřazenost".(37)
Jak vysvětlil politický ekonom Ellen Wood: "Bezbřehá nadvláda nad globální ekonomikou a řadou států, které ji spravují, si vyžaduje vojenské operace bez konce, bez účelu nebo časového omezení."(38) Dále: "Imperiální nadvláda v globální kapitalistické ekonomice si vyžaduje delikátní a protichůdnou rovnováhu mezi potlačováním konkurence a udržováním podmínek v konkurujících si ekonomikách, které vytváří trhy a zisk. To je jeden z nejzákladnějších rozporů nového světového řádu."(39)
Po 9/11 vstoupila v platnost "Bushova doktrína", která volala po "jednostranném a výhradním právu na preventivní útok, kdykoliv, kdekoliv, nesvázaném jakoukoliv mezinárodní dohodou, aby se zajistilo, že naše síly budou dostatečně silné, aby odradily potenciální protivníky od toho, aby se snažili o budování ozbrojených sil v naději, že překonají či se vyrovnají moci Spojených států".(40)
NATO podniklo svoji první pozemní invazi členských zemí v celé historii v říjnu 2001 s invazí a okupací Afghánistánu. Afghánská válka byla v podstatě plánovaná dlouho před událostmi 9/11, po nezdařeném jednání o stavbě velkých ropovodů mezi západními ropnými společnostmi a Talibanem. Samotná válka byla naplánována během léta 2001, kdy operační plán pro vstup do války byl hotov v polovině října.(41)
Afghánistán je z geopolitického hlediska extrémně významný, protože "přeprava veškerých fosilních paliv kaspického bazénu přes Rusko nebo Azerbajdžán by značně posílila politickou a ekonomickou kontrolu Ruska nad republikami centrální Asie, což je přesně to, čemu se západ pokoušel zabránit 10 let. Pumpování těchto paliv přes Irán by obohatilo režim, který se USA snažily izolovat. Posílání paliv dlouhou cestou kolem Číny, dosti stranou od strategických úvah, by bylo prohibitivně drahé. Ale produktovody přes Afghánistán by USA umožnily jak dosáhnout svého cíle "diverzifikace energetických dodávek", tak proniknout na nejlukrativnější trhy světa."(42)
Jak poukázal San Francisco Chronicle pouhé dva týdny po útocích 9/11, "mimo amerického odhodlání udeřit proti pachatelům útoků z 11. září, mimo pravděpodobnost delších zdlouhavých bitev nesoucích sebou v nadcházejících měsících a letech více civilních obětí, lze skryté cíle války proti terorismu shrnout do jediného slova: ropa". Vysvětluje se tam dále: "Mapa teroristických útočišť a cílů na středním Východě a centrální Asii je také, v mimořádné míře, mapou klíčových světových energetických zdrojů v 21. století. Obrana těchto zdrojů - spíše než pouhá konfrontace mezi islámem a západem - bude primárním vyvrcholením globálního konfliktu v nadcházejících desetiletích."
Mezi mnoho důležitých států, kde existuje překrytí mezi terorismem a rezervami ropy a plynu životně důležitých pro Spojené státy a západ, patří Saudská Arábie, Libye, Bahrajn, emiráty v Zálivu, Irán, Irák, Egypt, Súdán a Alžír, Turkmenistán, Kazachstán, Azerbajdžan, Čečensko, Gruzie a východní Turecko. A důležité je, že "tento region je zodpovědný za více než 65% celosvětové produkce ropy a zemního plynu". Dále, "je nevyhnutelné, že válka proti terorismu bude mnohými považována za válku pro americký Chevron, ExxonMobil a Arco; francouzskou TotalFinaElf; britskou British Petroleum; Royal Dutch Shell a další nadnárodní obry, kteří mají v regionu investice za stovky miliard dolarů".(43)
Není žádným tajemstvím, že válka v Iráku má velmi co dělat s ropou. V létě 2001 Dick Cheney svolal Energy Task Force (síly energetických úkolů), což byla vysoce tajná řada setkání, při kterých byla určena energetická politika pro Spojené státy. Při těchto setkáních a v rámci mnoha dalších prostředků komunikace se Cheney a jeho pomocníci setkali s vrcholovými představiteli a výkonnými orgány Shell Oil, British Petroleum (BP), ExxonMobil, Chevron, Conoco a Chevron(44). Na setkání, které se konalo před 9/11 a předtím, než existovala jakákoliv zmínka o válce v Iráku, byly předloženy a probírány dokumenty o iráckých ropných polích, ropovodech, rafineriích a terminálech, a "podobně i dokumenty Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů (UAE) obsahovaly mapy ropných polí, ropovodů, rafinérií a terminálů tankerů každé ze zemí"(45). Jak Royal Dutch Shell, tak British Petroleum od té doby dostaly hlavní kontrakty na rozvoj iráckých ropných polí.(46)
Válka v Iráku, stejně jako válka v Afghánistánu, rovněž ve velké míře slouží americkým, a šířeji západním imperiálně-strategickým zájmům v regionu. Především byly tyto války strategicky určeny pro eliminaci, zastrašení nebo potlačení regionálních mocností, jakož i pro vybudování několika tuctů vojenských základen v regionu, a tím pevně zakotvit imperiální přítomnost. Účel tohoto je v převážné míře namířen proti dalším velkým regionálním hráčům a obzvláště je cílem obklíčení Ruska a Číny a ohrožení jejich přístupu k rezervám ropy a zemního plynu regionu. Irán je nyní obklíčen, s Irákem na jedné straně a Afghánistánem na druhé.
Celé zde:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.