Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Prosinec 2010

Příběh opravdového člověka

28. prosince 2010 v 19:54 Dokumenty
Francouzský list Le Monde označil zakladatele webu WikiLeaks Juliana Assangeho za Člověka roku. Před tím už svého Člověka vybral americký časopis Time. Přes to, že Assange vedl v průzkumu čtenářů, odevzdal časopis palmu prvenství zakladateli sociální sítě Facebook Marku Cukerbergovi, který byl až na 10. místě, a populární síť založil už v roce 2004. Převážilo zřejmě rozhodnutí administrativy Facebooku blokovat accounty Assangeho stoupenců, které podezírali z organizace hackerských útoků.

Experti tvrdí, že toto rozhodnutí amerického časopisu bylo předvídatelné. Washington se netají svým podrážděním ohledně publikací dokumentů na webu WikiLeaks. I když zpočátku, když tento web uveřejňoval materiály o korupci ve vládě Keni, jeho činnost americké úřady vítaly. To ale bylo v roce 2008, zatímco v roce 2010 se situace změnila. Nejprve Assange zveřejnil irácké spisy, potom se veřejnost mohla seznámit s korespondencí amerických diplomatů. A Amerika se rozhodla k útoku. Není vyloučeno, že celý případ spojený se sexuálním zločinem Assangeho i samotné soudní pronásledování bylo iniciováno Washingtonem, - podotkl v interview pro Hlas Ruska ředitel Ústavu politických výzkumů Sergej Markov.
Zatím soud propustil Assangeho na kauci. A ten neustále dělá zvučná prohlášení. Jedním z nich se stalo obvinění USA z cenzury a "digitálního maccartismu, tedy z faktického pronásledování lidí jiného smýšlení. Assange rovněž vyzval všechny novináře, aby se spojili a hájili práva představitelů masmedií. Současně oznámil, že hodlá napsat memoáry. Už o ně projevila zájem mnohá nakladatelství. Ať už se ale budou události v budoucnu vyvíjet jakkoli, už teď je jasné, že Assange změnil svět, - říká Sergej Markov.
-Assange zahájil novou tendenci. Nyní bude mít poměrně mnoho pokračovatelů. Jsme svědky zrodu mezinárodní občanské společnosti, která zaútočila na systémy států. A úloha této mezinárodní občanské společnosti bude stoupat.
No a v americké CIA zatím byl vytvořen nový útvar. Bude hodnotit následky, které měla publikace WikiLeaks. Současně mají jeho pracovníci zhodnotit schopnost americké vlády uchovávat tajemství. Oficiálně se toto oddělení jmenuje Pohotovostní skupina WikiLeaks (Wikileaks Task Force).


Souviející:
"WikiZáplavy": úniky informace hrozí zaplavit Evropu
WikiLeaks není sám.

Rozhovor s J.Assangem po propuštění z vazby - video

Fox News: Zabijte Juliana Assannge

Wikileaks - válka lži a video

OSN zvažuje zavedení celosvětové internetové policie pro regulaci webu

28. prosince 2010 v 19:53 Aktuálně
Internet je opravdu poslední baštou svobody projevu, která má být převzata korporátní, nebo politickou silou a cenzurována, alespoň v USA. Ale OSN nyní zvažuje ustanovení mezinárodní vedoucí instituce k regulaci internetového obsahu, která by mohla nakonec eliminovat online svobodu projevu.
pozor
Brazilští zástupci nedávno vyzvali úředníky OSN k vytvoření "globálních standardů" pro internetový obsah, který cituje kontroverzní obsah webů jako WikiLeaks, že někteří je považují za pro národní a globální bezpečnost. S podporou několika dalších zemí včetně Číny a Saúdské Arábie, by návrh nepředstavoval převzetí Internetu, říkají autoři tohoto návrhu. Ale zdá se to nepravdivé, protože by jasně předali pravomoc na mezinárodní řídící orgány svévolně regulující obsah internetu.
Zástupci z USA, Austrálie, Belgie, Kanady a Velké Británie vyjádřili obavy z návrhu, ale ne nutně ze správných důvodů. Místo zdůraznění nápadu jako tyranskou hrozbu pro svobodu projevu, vyjádřili obavy z toho, jak tyto návrhy zvětšují propast mezi vládami a lidmi, kterým vládnou.
Vládní převzetí Internetu již začalo v USA, když americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost nedávno začalo přebírat různé webové stránky, u kterých předpokládali porušení autorských práv. A FCC (U.S. Federal Communications Commission) se nyní také snaží prosadit kontrolu Internetu, i když tato agentura pro to nemá pravomoci.
Svoboda projevu je to, co dělá Internet cenným zdrojem informací, které by jinak v mnoha případech nikdy nespatřily světlo světa. Bez něj by byl tok volných informací velmi poškozen a všechno co by zbylo by bylo jen vládou schválené mainstreamové odpady.
netcenzor

Dost bylo kokotů

28. prosince 2010 v 19:50 Moje Maličkosti
Malé povídání o kokotech, nikoli však pro kokoty.

Ty spousty kokotů, které jsem znal,
Když léta plynula, mládí čas vzal -
Jak se mohlo cosi tak odporného,
Bez pozvání plést do štěstí mého?

Vypadá to jako kokot, chová se to jako kokot…Co to je?


Nikomu z nás se nechce věřit, že mohou existovat kokoti, které není možné napravit,
lidé, kteří ví, že jsou kokoti a jsou na to hrdí. Představte si, že jste se jednoho rána probudili a uvědomili si, že váš šéf je absolutní kokot. Kdybyste se jej vy, jeho nadřízení, rodina či přátelé snažili napravit - on už by zůstal kokot navždy. Jeho kokotismem by netrpěl on - dobře si totiž svoji situaci uvědomuje a umí s ní žít. Trpěli byste vy - a všichni, kteří s tím kokotem mají či budou mít cokoli společného.

Jak se pozná


Někteří zažijí rychlý start, když se narodí kokotským rodičům. Určité procento dětí z kokotských rodin časem pochopí, že měli z první ruky šanci poznat zoufalství a hrůzy oné strašlivé choroby. Tato je vždy produktem jednoho nebo několika traumat.

Proces zkokotování nastává, když rozežraný spratek s postupujícím věkem začne objevovat své kokotské vlohy.Kokotismus je choroba, která nahlodává nejzákladnější jádro lidské poctivosti a slušnosti. Prvními projevy jsou drobná, tichá a plouživá pokušení, pod jejichž vlivem se kokot začne domnívat, že na příklad poctivost, slušnost či soucit, jsou projevy lidské slabosti.
Nákaza kokotismu se rozvíjí nenápadnými a malichernými prohřešky. Občasná neškodná lež či drobonký podvůdek. Virus kokotismu se zpravidla brzy zmocní celé bytosti, pokud u jedince schází dostatek protikokotích protilátek, čímž je dostatek vnitřní síly a dostatečně silné svědomí.
Virus následně rychle napadá jeho hodnoty, charakter i chování a dokonale je rozloží.
Nemocný se začíná chovat agresivně, manipulativně, proradně, nepříjemně a nečestně.
Stává se kokotem.


Společnost místo aby na kokoty uvalila karanténu, je nezřídka obdivuje a odměňuje.
Stává se, že slušní lidé kokota volí do politických funkcí nebo naslouchají jeho kázáním v kostelích. To vše jen proto, že v povaze slušných lidí je reagovat spíše na potencionální slušnost v kokotovi, než na jeho kokotství. Například na politicích registrujeme raději jejich vize než jejich slizkost.

Kokoti vypadají úplně stejně jako všichni ostatní lidé. V případě kokotismu neexistují nepřehlédnutelné varovné příznaky. Obvykle netušíme, že je někdo kokot, dokud není příliš pozdě! Když kokota odhalíme, obvykle již napáchal spoustu špatností a přesunul se o dům dál.
Z kokotismu se v určitém okamžiku stává zhoubný návyk. Jeho podlost, krutost a vyčůranost se natolik rozšíří, že začne být pokládána za normální stav. V tomto stádiu již slušný člověk vyklízí pole a kokot triumfuje.


Místo aby se pomocí své inteligence učil ovládat vlastní reakce, propadá svému vrozenému hulvátství a sobectví a mimoděk se tak stává cílem, či spíše otrokem jiných kokotů.
Jakmile dojde na rozpoznání kokotů, musíme spoléhat jen sami na sebe.
Žádný nenosí na šatech vizitku ,,jsem kokot".
Typologie
Obyčejný

Chová hluboko ve svém nitru neporušené jádro lidské slušnosti a může být cíleným a trpělivým úsilím zachráněn.

Situační

Někteří mohou být docela slušnými lidmi, dokud si nesednou za volant.

Tyran


Jeho základním rysem je jeho neúnavné agresivní vystupování a typický nezájem o potřeby a zájmy těch, vůči kterým je uplatňováno. Záleží mu pouze na svých sobeckých zájmech.

Vševědoucí

Je arogantní až sprostý. Chová se zvlášť útočně, jakmile někdo zpochybní jeho nároky.
Cosi jej nutí, aby neustále dokazoval svoji převahu v každém oboru. Jeho taktikou je útok.
Útočí na vaše vzdělání, zkušenosti, minulost atd., a často se chová povýšeně.
Neuznává běžná pravidla a konvence.
Nesnažte se s ním soupeřit. Ignorujte jej.
Mezek

Musí mít vše pod kontrolou a nedá si pokoj, dokud se nestane absolutním diktátorem.
Je vstřícný a přátelský jen do chvíle, než dosáhne svého. Je nepřístupný jakékoli změně.
Účelově překrucuje slova, fakta i motivy. Nejhojněji je zastoupen ve státní byrokracii.
Naučte se mezka přesvědčit, že váš návrh je vlastně jeho osobní iniciativou.
Mezek pod vidinou prospěchu a díky své ješitnosti, udělá cokoli, jen aby se zviditelnil.
(Toto umění dokonale ovládají některé vdané ženy - přiučte se.)
Kňoural

Jde o malého ubrečeného spratka, kterému se nepodařilo vyrůst. Atakuje vaši lítost a pocit provinění. Pokud nedokážete vypnout své spouštěče lítosti a pocitů provinění, udělá si z vás onuci. Naučte se říci kňouralovi rozhodné ,,Ne".
Upír

Jeho ego je posedlé amokem. Vysaje vše a všechny kam přijde. Ve všem je nejlepší a rád určuje ostatním kritéria. Ke svému ukojení potřebuje stále víc a víc peněz, moci, slávy, uznání atd.
Udržujte si odstup. Nesoupeřte s ním a nesnažte se být v něčem lepšími.
Pokud jste donuceni s upírem soupeřit, buďte velmi pečlivý a každý svůj krok několikrát dobře zvažte a naplánujte.

Kazisvět

Je velmi žárlivý na úspěch druhých. Udělá cokoli, aby vám to pokazil.
Jediná obrana je zde neustálé chlácholení.
Hnidopich

Odborník na vyhledávání a nafukování maličkostí, a na vytváření problémů tam kde nejsou.
Je neustále podezíravý.
Pokuste se vyjádřit mu svoji spoluúčast a soustrast.
Pokud to nezabere - pošlete mu nekompromisní doprdelenku.
Slizoun

Ani za mák nemiluje pravdu a absolutně nerespektuje cizí schopnosti a zásluhy. S chutí pošpiní nevinného člověka. Při tomto počínání nezná zábrany.
Obrňte se proti jeho urážkám. Začněte určovat směr rozhovoru a nenechte si tuto pozici již vzít.
Až bude po všem, proveďte důkladnou tělesnou i duševní očistu.
Hnisavý

Pyskuje, pořvává, popichuje, podvádí a provokuje.
Rád se infiltruje do jakéhokoli protestního hnutí. Ke svému životu potřebuje problém, nikoli řešení. Pramálo mu záleží na ideálech, touží jen po akci. Miluje nenávist a k úplné spokojenosti mu postačuje, pokud se někde najde hrstka slušných lidí, kteří jeho rejdům propůjčí zdání věrohodnosti. Někteří fungují v rámci již zavedených institucí.
Nepřibližujte se k nim.
Oběť

Místo řešení svých problémů, se s nimi smiřuje. Povyšuje svůj ublíženecký pocit na cnost.
Honosí se statutem oběti, který jej v jeho očích opravňuje k vykořisťování a utlačování každého, kdo mu zkříží cestu.
V žádném případě na jeho sprostou hru nepřistupujte.

Zkažený

Miluje nevkus jenž je velmi oblíbený už proto, že dokáže šokovat. Díky masovosti je i lukrativním obchodem.
Systematicky se vyhýbejte nevkusu v TV, rozhlase a tisku. Učte se intenzivně vnímat dobrý vkus a v tomto duchu vést i potomstvo.
Parazit

Krade kdykoli má dojem, že mu to snadno projde. Bojí se však riskovat a tak své zlodějiny maskuje poctivou prací. Nejhojněji ve sféře obchodu a služeb.
Zvláštním a tím i nebezpečnějším poddruhem, je tzv. parazit se sociálním cítěním.
Ohání se hesly o rovnosti a požaduje nerovné zacházení.
Vtírá se do všech oblastí života společnosti, i do našich vzájemných vztahů.
Lidé pod jeho vlivem hloupnou a slepnou.
Nezbývá, než jejich hru prokouknout a zarazit.
Politicky korektní

Politická korektnost se jako plevel vtírá do stylu, jakým média prezentují zprávy a vedou rozhovory. Svobodné vyjadřování je z definice nekontrolované, tudíž potencionálně rasistické či sexistické. Ve jménu osobních svobod se dělají z lidí extrémisté, radikálové a podobně onálepkovaní. Nezapomeňte, že právě probíhá vymývání mozků vašim synům a dcerám.
U nás již k tomuto procesu došlo. Není však nezvratný.
S tímto intelektuálním barbarstvím se nesmíme smířit. Svoboda slova je příliš nebezpečná, než aby nám ji kokoti dovolili.
Nebo snad něco takového chcete?

Militant

Armádu považuje za svoji rodinu a bezmyšlenkovitě plní přání jiných kokotů.
Bez váhání likviduje každého, kdo nenosí stejnou uniformu. Lidský život má pro něho nulovou hodnotu, vyjma toho vlastního. Někteří jsou za své kokotství vyznamenáni či považováni za národní hrdiny. Často však jen in memoriam.
Zelený

Láká své stoupence prostřednictvím výhrůžek a pocitů viny.Straší nadcházejícím Armagedonem.
Proklíná každého, kdo jeho lžím nevěří. Jediné co dokáže, je parazitovat na naivních lidech s dobrými úmysly.Je abnormálně nafoukaný.
Ochrana životního prostředí je zlatým dolem pro posly špatných zpráv.
Nezbývá, než snížit hlasitost jejich ampliónů, abychom zaslechli hlas střízlivějších a rozumnějších ekologů.

Absolutní

Někteří kokoti najdou v podrazech a manipulování s ostatními lidmi takové zalíbení, že v sobě zadusí poslední plamínky obyčejné lidské slušnosti. Jestliže nezasáhne vůle Boží, lze očekávat, že zůstanou kokoty na věky.

Nebeský

Jediný kokot dokáže udržet 15 až 20 slušných lidí ve stavu neustálého zděšení a úzkosti.
Jakmile se jich nahromadí víc, propukne řetězová reakce. Škody jsou nevyčíslitelné.
Každý kokot vlastní nějaký zvláštní šestý smysl, jímž identifikují jiné spřízněné kokoty.
Navzájem si připravují scénu, na níž pak pořádají přehlídky svých ohavných způsobů, podrazáctví, parazitismu a sprosťáren.
Totální kokot


Jaký jiný jedinec může cíleně usilovat o fatální kokotinu, kdy neváhá užít všechny dostupné prostředky k záhubě vlastního druhu.
Desatero kokota
- Vítězit ve všem co činí
- Skrývat své skutečné záměry za relativní problémy
- Vytěsnit v sobě vzpomínku na časy, kdy snad náhodou vlastnil nějaké svědomí
- Nemůže-li někoho pokořit, alespoň mu zasviní trávník
- Kokot si zakládá na stylu a dojmu, nikoli na podstatě
- Je hrdý, když si vytváří nepřátele
- Kokot zásadně neplní své sliby
- Chamtivost nazývá sdílením (ty dáváš - já beru)
- Těší jej, že je kokot
- Umí s tím spokojeně žít

Spiknutí kokotů
Je vůbec šance je zastavit?


Aby toho nebylo málo, kokoti se proti nám spikli, ve snaze vytvořit totálně kokotskej svět.
Pro příklady není třeba chodit daleko. Stačí si některou neděli zapnout televizor, kdo jej ještě máte, a shlédnout některý z dílů pohádek Václava Moravce.
Hlavními strůjci jsou však diskrétní kokoti, kteří z pochopitelných důvodů nestojí o popularitu.
Jejich kokotské názory spousta lidí nevědomky přijala za své a díky této skutečnosti vznikl tzv. většinový názor.

Protože slušní lidé nedokáží uvěřit, že by kokoti byli schopni jednat tak křivě a nečestně, dopřávají jim skoro vždy všechny výhody na základě presumpce neviny.
Eskalace kokotismu nastala, když kokoti došli k poznání, že pokud budou spolupracovat, mohou napáchat více škody, než kdyby působili ve vzájemné izolaci - a nemýlili se.
Kokoti totiž zneužijí každou skulinku kterou jim ponecháme a obrátí ve svůj prospěch každou naši slabost. Proto musíme být zvlášť opatrní.


Nejsnazší cestou, je vyvolávat mezi nimi rozpory a sváry. Stejně jak to činí oni s námi, o čemž se každý může přesvědčit sám a vidět, jak úžasně spolehlivě tento prostý princip funguje.
Budeme-li mít dost štěstí, pak se ta ohromná masa zhroutí následkem sebedestrukce.
To nám umožní znovu se zhluboka svobodně nadechnout.
Jak se bránit

Nejprve si uvědomte, kdo je obětí kokota: Vy sami.


Největší chybou, které se v jednání s kokoty dopouštějí slušní lidé, je naše zoufalá touha uvěřit, že nás kokoti mají rádi a proto se nás nepokusí oklamat. Následkem toho jdeme kokotům znovu a znovu na ruku.

Proto si ze všeho nejdřív uvědomte, že máme-li co dočinění s kokoty, nesmíme se pochopitelně snížit na jejich úroveň. Současně však nesmíme dopustit, aby jim jejich kokotské triky procházely. Nikdy se nesnažte kokota napravit. Je totiž z jiného těsta a vy sami se pak stanete mrzutými a zmučenými nástroji jeho kokotismu. Nepřistupujte na jejich hru. Kokot vám s radostí vysvětlí pravidla, a jakmile se vám dostanou do krve, kokot tato pravidla změní - aniž by se vás obtěžoval upozornit. Někdy trvá léta, než si uvědomíte, co se stalo.
Nic si nevyčítejte. Kokoti si své chyby nikdy nepřipustí a z nezdarů vždy viní někoho jiného.
Buďto vás osobně nebo celou společnost.

Je proto vrcholně důležité, abychom si vždy, když máme co dočinění s kokotem, uchovali maximum základní lidské slušnosti, a abychom ji dokázali projevit navenek.
Jestliže vás kokot přeci jen vyvede z míry, snažte se vše obrátit v žert.


Podrazy, které na vás kokot vyzkouší, jestliže na něho nebudete hodní, budou velmi nebezpečné.
Bude-li kokot vašim sousedem, určitě najde způsob, jak vás udat za porušení nějakého předpisu.
Bude-li kokot vašim spolupracovníkem, určitě najde způsob, jak na vás svést zodpovědnost za jeho průšvihy.
Bude-li kokot vašim přítelem, určitě se mu podaří pošpinit vaši pověst u společných známých.
Bude-li kokot vašim manželem, zapomeňte na sex.
Bude-li se jako kokot chovat některá etnická skupina, nebude vám dovoleno hovořit o nich jako o kokotech, i kdyby z jejich chování bylo nad slunce jasnější, že kokoty jsou. To pro to, že jiní kokoti jim už připravili půdu a postarali se, aby o nich nebylo myslitelné hovořit jinak než jako o obětech vykořisťování.

Kokoti jsou nepřekonatelní co do věrohodnosti svého vzteku, šoku, zuřivosti nebo zloby, jen aby nás o minutu později dojali svým znepokojením, strachem a nevinnou bezmocí.
Slušní lidé by měli pochopit, že to vše je jen a pouze divadlo.
Divadlo bez finále, bez reprízy, bez přídavků.


Nezapomeňte, že s kokoty nemůžete bojovat tak, že se sami stanete kokotem.
Kokot má s kokotstvím vždy větší zkušenosti než vy a mohlo by se stát, že byste probudili latentního kokota ve vás. Pak byste se museli potýkat hned se dvěma kokoty najednou.


Nic nepřivede kokota k šílenství tak rychle, jako když je nucen držet se v mezích spravedlivé hry, jasných pravidel a cti. Nic nedokáže kokota lépe vykolejit, jako když jej mírnými slovy poníží slušný člověk. Když to na vás například bude zkoušet s autoritou, kterou nemá, zkuste mu jednoduše tuto skutečnost připomenout.
Svoji slušností je možné vítězit nad kokotismem.
I vy to můžete dokázat.


Ať se kokotismus vzal odkudkoli, stal se natolik nebezpečným fenoménem, že jej možno přirovnat k hrozbě nacismu v Německu 30. let.
Stojíme před jasnou volbou. Nastává válka za slušnost - válka s kokotismem.
Ještě je čas, rozhodný okamžik však právě nadchází.

Kéž nás Bůh chrání před všemi kokoty!


Video

Dost bylo kokotů
O některých druhých z nás.


http://spotter.tv/www/855413-dost-bylo-kokotu.htm#!



anketa:
Kolik kokotů jste viděli za poslední týden?¨
A) 0
B) 0 - 3
C) 4 - 10
D) 10 a více

Jste ochotni vstoupit do třídně-právního sporu proti kolektivnímu kokotství světa?
¨
A) ANO

B) NE

C) NEVÍM
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hudební video

Ten dělá to a ten zas tohle
Legenda: Na vysvětlenou pro všechny, kdož přehlédli úvodní větičku.

Slovíčko kokot, vyskytující se v tomto článku, znamená diagnózu duševní poruchy, ve smyslu pokřiveného smýšlení jednotlivců i skupin.

Zdroj:

Trilogie -
Dost bylo kokotů
Kokoti jsou věční
Spiknutí kokotů
(MUDr Xavier Crement)
Vydalo: VOTOBIA 1998

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Věnováno všem obětem kokotů
----------------------------------------------------------------------------------------------------

AKT-INFO č. 160

24. prosince 2010 v 13:25 Aktuálně
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Obama má schválit časově neomezené věznění i bez obžaloby a soudního procesu
- WikiLeaks: Velká Británie a USA podporují bangladéšskou jednotku smrti
- Wikileaks: Spojené státy usilovaly o pomstu Evropě kvůli geneticky upravenému osivu
- Assange se obává hrozby vydání Spojeným státům

OBAMA MÁ SCHVÁLIT ČASOVĚ NEOMEZENÉ VĚZNĚNÍ I BEZ OBŽALOBY A SOUDNÍHO PROCESU
Začátkem příštího roku má americký prezident Barack Obama podepsat nový dekret, podle něhož bude možné držet zadrženého ve vazbě, aniž by proti němu bylo vzneseno formální obvinění či byl vynesen rozsudek. V důsledku toho by americká vláda mohla nadále zadržovat až 48 vězňů, kteří ještě zůstávají ve vězení na Guantánamu. List ProPublica přinesl zprávu o tom, že ačkoli prezident Obama slíbil uzavřít vězení na Guantánamu již před dvěma roky, od jeho zvolení naopak zadržených, proti kterým nebylo vzneseno konkrétní obvinění, přibylo. Těmto vězňům hrozí nebezpečí, že zůstanou vězněni po zbytek života, aniž by s nimi proběhlo soudní řízení. Od Obamova zvolení je však méně vězňů, kteří čelí obvinění ze zločinu.
22/12/2010

WIKILEAKS: VELKÁ BRITÁNIE A USA PODPORUJÍ BANGLADÉŠSKOU JEDNOTKU SMRTI
Zatímco zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange stále zůstává v domácím vězení ve Velké Británii, na jeho investigativních webových stránkách se i nadále objevují informace z tajných amerických diplomatických depeší. Jedna nově zveřejněná depeše odhalila, že britská vláda trénuje polovojenskou jednotku, na kterou lidskoprávní organizace upozorňují jako na "státní jednotku smrti". Od svého založení před šesti lety byla jednotka Rapid Action Battalion (Jednotka rychlého nasazení) obviněna z vykonání více než tisíce nezákonných vražd. Navzdory tomu se však američtí i britští zástupci o této jednotce vyjadřují pochvalně a jednotku podporují. V jedné depeši americký velvyslanec v Dháce James Moriarty napsal, že jednotka Rapid Action Battalion je "silová organizace, která má nejlepší předpoklady stát se bangladéšskou verzí americké FBI."
22/12/2010

WIKILEAKS: SPOJENÉ STÁTY USILOVALY O POMSTU EVROPĚ KVŮLI GENETICKY UPRAVENÉMU OSIVU
Další depeše zveřejněná serverem WikiLeaks odhaluje skutečnost, že americká vláda prezidenta George W. Bushe plánovala, jak se mnoha způsoby pomstít Evropě za to, že odmítá používat geneticky upravená osiva. Americký velvyslanec ve Francii v roce 2007 prohlásil, že je třeba podniknout protiopatření, protože Francie a další evropské státy nadále zakazují biotechnologická osiva z produkce firem Monsanto a Pioneer Hi-Bred. Velvyslanec Craig Roberts ve zveřejněné depeši uvádí: "Evropa v čele s Francií, Rakouskem, Itálií a dokonce i s Evropskou komisí je v této záležitosti zpátečnická." Jiné čerstvě zveřejněné depeše dokazují, že farmaceutická společnost Pfizer lobovala proti tomu, aby Nový Zéland nedosáhl na dohodu o volném obchodu se Spojenými státy, protože tato společnost měla námitky vůči zdejším přísným opatřením pro nákup léků. Depeše navíc odhalují, že farmaceutické společnosti se snažily odstranit bývalého novozélandského ministra zdravotnictví. Pfizer je tatáž společnost, jež byla minulý týden zmiňována v jiných depeších týkajících se jejího testování léků na nigerijských dětech s tragickými následky.
21/12/2010

ASSANGE SE OBÁVÁ HROZBY VYDÁNÍ SPOJENÝM STÁTŮM
Americký viceprezident Joe Biden potvrdil, že Spojené státy zkoumají právní možnosti trestního stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assangeho. Ten se nachází v britském domácím vězení. Biden v rozhovoru pro televizní stanici NBC v pořadu Meet the Press označil Assangeho za "hi-tech teroristu". Assange mluvil v pátek s reportéry před sídlem Ellingham Hall ve východní Anglii, které patří jeho příteli. Zde musí pobývat, přestože byl propuštěn na kauci. Assange uvedl: "Velké riziko, kterého jsme se vždy obávali, je to, že budu vydán Spojeným státům a tato hrozba je nyní zřejmě ještě závažnější a reálnější. Včera se k nám donesly zprávy, že ve Spojených státech proti mně byla sepsána tajná obžaloba." Assange rovněž vyjádřil znepokojení nad zdravotním stavem Bradleyho Manninga, amerického vojáka, který je už sedm měsíců zadržován kvůli podezření, že serveru WikiLeaks poskytl obrovský zdroj vládních dokumentů: "Doslechl jsem se, že pan Manning je ve špatném psychickém stavu, k čemuž přispěla samovazba. Není divu. Sám jsem strávil deset dní v londýnské samovazbě, takže si mohu jen představovat, v jakých podmínkách se asi nachází tento mladý voják ve Spojených státech." Assange ve středu v rozhovoru pro americké televize MSNBC prohlásil, že nikdy neslyšel jméno Bradley Manning dříve, než se jeho jméno objevilo v médiích, a dodal: "Pokud máme uvěřit obvinění, které je proti němu šířeno, tak tento člověk nám poskytl data ze svého politického přesvědčení. Proto je ve Spojených státech politickým vězněm. Nikdy nebyl předvolán před soud. Takže je ve Spojených státech už šest až sedm měsíců zadržován bez soudního řízení . To je vážná věc. Lidskoprávní organizace by měly vyšetřovat podmínky, za jakých je zadržovánn a zda dostal zákonnou možnost se obhajovat."
20/12/2010

=============================================
Poznámka: Naše rubrika mezinárodních zpráv vám přináší souhrn zpráv programu DemocracyNow televizní stanice Pacifica. Videozáznamy těchto zpráv můžete zhlédnout s pomocí programu RealPlayer. Vložte adresu http://www.democracynow.org/recent.pl do vyhledávače a vyberte si zprávy v angličtině podle data.
=============================================
    
INFORMACE:
Akt-info je alternativní zpravodajský servis. Poskytujeme informace, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích. Redaktoři jsou nezávislou skupinou novinářů a přátel. Akt-info je zcela neziskový projekt. Pokud jste členem organizace nebo neformální skupinou, aktivní v našich prioritních tématech (lidská práva, obrana skutečné demokracie, sociální spravedlnost a mírové řešení konfliktů), můžete prostřednictvím našeho servisu informovat širší veřejnost o vašich aktivitách. Vaše případné dotazy a připomínky můžete zasílat na: akt-info@seznam.cz.

ROZŠIŘUJTE INFORMACE DÁL:
Pošlete informaci o Akt-info svým kamarádům a dejte jim vědět, jak se mohou přihlásit. Zprávy z akt-info přinášíme jen jednou týdně a náš systém je zabezpečen, takže se nikdo nemusí obávat spamů. Přihlásit se může každý sám. Stačí jen poslat e-mail s předmětem "přihlásit" na adresu: akt-info@seznam.cz.

JAK POMOCI:
Všimli jste si, že běžná nebo "mainstreamová" média neinformují objektivně nebo dostatečně o tématech, která Vás zajímají? My také. Už Vás štve, že dostáváte jen politicky vhodné informace o světě kolem vás? Nás také. Potřebujeme překladatele z angličtiny do češtiny. Také potřebujeme české korektury. Vždy uvítáme zprávy z alternativních zdrojů. Pokud můžete pomoci, zkontaktujete nás na: akt-info@seznam.cz


Šťastné a veselé

23. prosince 2010 v 11:47 Fota
stastne avesele

Kam se sakra podělo globální oteplování?

23. prosince 2010 v 11:45 Dokumenty
Kdykoli se koná konference o globálním oteplování, mrzne. Prý je to tím, že když se otepluje, tak se vlastně ochlazuje.

globajwarning
Oteplení znamená ochlazení

Klimatologové vynalézavě hledají stále nové způsoby, jak se zesměšnit.
Někteří nám do očí bez uzardění tvrdí (aniž by vyprskli smíchy, to obdivuju), že tento rok, s rekordní zimou na obou koncích, byl nejteplejší rok v dějinách. Tomu se smějí už i lidé na ulici. Tuto novinářsku kachnu jsme uvedli na pravou míru zde a zde.
A tohle musíte slyšet. V prosinci 2010 dr. Liz Bentley z Královské meteorologické společnosti (RMS) (zdroj) sdělila zaraženému novináři, že "Může to vypadat jako protimluv spojovat toto s globálním oteplováním, avšak přibývá důkazů, že jak se klima ohřívá, můžeme očekávat přechodné období krutých zim."
No to si snad dělá…
Faktem je, že klimatologové tyto chladné zimy nepředvídali. Ještě nedávno propaganda z RealClimate.org tvrdila, že kvůli skleníkovému efektu budou zimy teplejší a teplejší, tj. sníh se v zimě neudrží na zemi. (zdroj, Gavin Schmidt, Science Daily 1999).
A vůbec nejznámější je výrok klimatologa Davida Vinera z anglického CRU (Ústav pro okultní meteorologii a klimatickou psychotroniku), který v roce 2000 prohlašoval, že "sníh už v zimě brzy vůbec neuvidíte" (snowfalls are now just a thing of the past). (zdroj)
A nyní, když teplé zimy jsou fuč, neuznají omyl. Raději nám vykládají za vlasy přitažené zkazky že ochlazování je projevem oteplování.

"Válka je mír. Svoboda je otroctví. Teplo je zima?

Tak tohle je tak blbé, že to nezbaští ani Homer Simpson:

Video:

Celé zde:

Novembrové udalosti – L.Huďo

22. prosince 2010 v 21:35 Videa
Novembrové udalosti - L.Huďo


AKT-INFO č. 159

17. prosince 2010 v 14:18 Aktuálně
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Jednání OSN o klimatických změnách bylo zakončeno kompromisní dohodou
- Depeše na serveru WikiLeaks o Uzbekistánu, Nigérii a Zimbabwe
- Assange propuštěn na kauci

JEDNÁNÍ OSN O KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH BYLO ZAKONČENO KOMPROMISNÍ DOHODOU
Mezinárodní konference OSN o klimatických změnách v mexickém Cancúnu dospěla v sobotu ráno po podepsání skromné dohody ke svému závěru, že se bude proti klimatickým změnám bojovat. Tato smlouva, známá jako Cancúnská dohoda, zavazuje všechny významné/vyspělé ekonomiky dobrovolně snižovat své emise skleníkových plynů, ale nepředkládá plán, jak by měly být emise sníženy z globálního hlediska. Dohoda neprodlužuje platnost Kjótského protokolu po roce 2012, kdy vyprší doba jeho platnosti. Smlouva dále ustanovuje ekologický fond, který bude spravován Světovou bankou. Tuto dohodu pochválil ještě před skončením summitu americký zvláštní vyslanec pro změny klimatu Todd Stern se slovy "posune to svět ve slibné cestě směrem k nízkým emisím a dlouhodobě udržitelnému vývoji." Bolivijská vláda ovšem vyjádřila nad touto klimatickou dohodou hluboké pochybnosti a prohlásila, že k omezení emisí skleníkových plynů je nedostačující. Během závěrečného večera summitu shrnul bolivijský velvyslanec OSN Pablo Solón obavy své země: "Nemůžeme zodpovědně souhlasit se zněním textu, který jednak nezaručuje další závaznost Kjótského protokolu, a navíc stanovuje, že teplota vzroste o více než čtyři stupně Celsia. Stali bychom se tak zodpovědnými za situaci, kterou můj prezident označuje za genocidu."
13/12/2010

DEPEŠE NA SERVERU WIKILEAKS O UZBEKISTÁNU, NIGÉRII A ZIMBABWE
Zatímco zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange zůstává nadále ve vězení, jeho webové stránky pokračují ve zveřejňování tajných amerických diplomatických depeší. Nejnovější série těchto dokumentů označuje postsovětskou republiku Uzbekistán za zemi s "přebujelou korupcí", , která se nevyhýbá praktikám mučení, smluvního otroctví a organizovaného zločinu. Nicméně tyto depeše rovněž odhalují, že Spojené státy se pokoušejí nadbíhat uzbeckému prezidentovi Islamu Karimovi. Karimov totiž vydal svolení, aby jeho zemí vedla důležitá zásobovací linie americké armády do Afghánistánu. Americký velvyslanec Richard Norland v jedné depeši pro Washington upozorňuje: "Je zcela zřejmé, že vyvíjením tlaku (na Karimova) bychom mohli přijít o tranzitní systém." Další depeše zveřejněné serverem WikiLeaks odhalují, že farmaceutická společnost Pfizer si najala vyšetřovatele, kteří by donutili nigerijského ministra spravedlnosti upustit od právní žaloby ohledně podvodného testování léků na nigerijských dětech. Při testování antibiotického léku Trovan společnosti Pfizer zemřelo v roce 1996 jedenáct dětí. V soudním sporu vzneseném nigerijskou vládou bylo uvedeno, že další děti také ohluchly, oněměly, ochrnuli, mají poškozený mozek, ztratili zrak nebo mají problémy s výslovností. Depeše rovněž obeznamuje s tím, že vyšetřovatelé ze společnosti Pfizer informovala nigerijská média s cílem pošpinit jméno ministra spravedlnosti. Další vydání serveru WikiLeaks obsahují informace, že vláda prezidenta Billa Clintona ve Spojených státech aktivně zvažovala způsoby, jak vytlačit zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho z funkce.
13/12/2010

ASSANGE PROUPUŠTĚN NA KAUCI
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl propušten na kauci z  vazby v Londýně poté, co britský soud otmítl námitky švédských a britských úřadů. Assange byl zadržen v Británii minulý týden na základě mezinárodního zatykače kvůli vyšetřovaní údajných nevhodných sexuálních styků ve Švédsku. K jeho zatčení došlo v době, kdy server WikiLeaks odhalil řadu tajných amerických diplomatických depeší, což spustilo silné reakce na mezinárodní scéně. Švédští prokurátoři o kauze odmítají médiím poskytovat informace, ale objevily se náznaky, že americké ministerstvo spravedlnosti ustanovilo speciální federální soudcovský sbor, který má na Assangeho vydat žalobu kvůli zveřejnění tajné depeše. On-line petici, organizovanou webovou stranou Avaaz na podporu Assangeho, již podepsalo přes 600 000 lidí. V prohlášení vydaném v úterý pro australskou televizi Assange řekl: "Moje přesvědčení se vůbec nezměnilo. Zůstávám věrný ideálům, které jsem vyslovil… Pokud byl tento proces pro mě v něčem prospěšný, pak v tom, že mě utvrdil v jistotě, že tyto ideály jsou správné."
16/12/2010

=============================================
Poznámka: Naše rubrika mezinárodních zpráv vám přináší souhrn zpráv programu DemocracyNow televizní stanice Pacifica. Videozáznamy těchto zpráv můžete zhlédnout s pomocí programu RealPlayer. Vložte adresu http://www.democracynow.org/recent.pl do vyhledávače a vyberte si zprávy v angličtině podle data.
=============================================
    
INFORMACE:
Akt-info je alternativní zpravodajský servis. Poskytujeme informace, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích. Redaktoři jsou nezávislou skupinou novinářů a přátel. Akt-info je zcela neziskový projekt. Pokud jste členem organizace nebo neformální skupinou, aktivní v našich prioritních tématech (lidská práva, obrana skutečné demokracie, sociální spravedlnost a mírové řešení konfliktů), můžete prostřednictvím našeho servisu informovat širší veřejnost o vašich aktivitách. Vaše případné dotazy a připomínky můžete zasílat na: akt-info@seznam.cz.

ROZŠIŘUJTE INFORMACE DÁL:
Pošlete informaci o Akt-info svým kamarádům a dejte jim vědět, jak se mohou přihlásit. Zprávy z akt-info přinášíme jen jednou týdně a náš systém je zabezpečen, takže se nikdo nemusí obávat spamů. Přihlásit se může každý sám. Stačí jen poslat e-mail s předmětem "přihlásit" na adresu: akt-info@seznam.cz.

JAK POMOCI:
Všimli jste si, že běžná nebo "mainstreamová" média neinformují objektivně nebo dostatečně o tématech, která Vás zajímají? My také. Už Vás štve, že dostáváte jen politicky vhodné informace o světě kolem vás? Nás také. Potřebujeme překladatele z angličtiny do češtiny. Také potřebujeme české korektury. Vždy uvítáme zprávy z alternativních zdrojů. Pokud můžete pomoci, zkontaktujete nás na: akt-info@seznam.cz



Válka v kyberprostoru

14. prosince 2010 v 18:11 Dokumenty
Internet poskytuje ideální prostor pro svobodné šíření informací. Vzhledem k tomu, že moc nad lidmi vyplývá z ovládání informací, stává se pro mocné svobodný Internet problémem.
netcenzor
Mocenské zásahy začaly být prováděny pod záminkou boje proti dětské pornografii a terorismu. Cenzurování internetových stránek je propagandisticky podloženo dobrými úmysly. Čína začala s blokováním stránek z politických důvodů, západní demokracie se k politické cenzuře také přidaly. Rétoriku "dobra" mají všechny režimy stejnou "postupují v zájmu občanů".
Politici v různých zemích schvalují zákony umožňující odpojovat lidi a servery od internetu. V USA i bez soudního rozhodnutí od Internetu odpojují (http://www.piratske-noviny.cz/?c_id=32712).
Stále se pokoušejí odpojit některé servery. Pod nátlakem vlád jsou rušeny domény (http://www.piratske-noviny.cz/?c_id=32732).
Dnes na nátlak vlády USA zrušila internetová platební služba Paypal organizaci WikiLeaks účet (http://www.piratske-noviny.cz/?c_id=32733).
Útoky na WikiLeaks pokračují. Naším cílem je svobodný Internet, proto je pro nás samozřejmostí jeho aktivní podpora. Proto jsme společně s Pirátskými stranami v jiných zemích vytvořili prostor pro hostování stále aktualizovaných informací od WikiLeaks (http://www.ceskapiratskastrana.cz/tiskove-zpravy/ceska-piratska-strana-siri-wikileaks).

Video:

Deklarace nezávislosti kyberprostoru


Zákon o zákaze drobného pestovania potravín

14. prosince 2010 v 18:08 Dokumenty
30.11.2010 bol Senátom USA schválený Patriot Act for Food (FDA Food Safety Modernization Act), S510, pomerom hlasov 73 k 25.
2.12.2010 sa (našťastie) zistilo, že schválená verzia obsahuje jeden prehrešok voči ústave USA (Senát to s iniciatívou prehnal), takže účinnosť zákona sa pravdepodobne na nejaký čas odkladá, ale čo bude nasledovať potom, je iba ťažko predstaviteľné.

Zákon by dal vláde USA do rúk novú moc nad právom verejnosti pestovať, predávať a prevážať akékoľvek potraviny. Kontrola by spadala pod neslávne známe Homeland Security (Ministerstvo pre vnútornú bezpečnosť).
Zákon ďalej kriminalizuje uchovávanie semien pre ďalšiu výsadbu (to sa už Monsantu prakticky podarilo dosiahnuť pri veľkých farmách - odporúčam pozrieť napr. Food, Inc. )
Zákon by spôsobil nadmernú administratívnu záťaž drobných pestovateľov, čoho následkom by bolo, že dodávky potravín by sa presunuli k veľkým producentom.

O čo ide? Kanaďan Shiv Chopra (mikrobiológ, aktívne bojujúci za bezpečné potraviny) to zhrnul takto:
"Je to celé o korporátnej kontrole potravín a zdravia verejnosti."

Časť zákona v originále:
"Regulations shall-
(1) consider all relevant hazards, including those occurring naturally,and those that may be unintentionally or intentionally introduced;
(2) require each food production facility to have a written food safety plan that describes the likely hazards and preventive controls implemented to address those hazards;
(3) include with respect to growing, harvesting, sorting, and storage operations, minimum standards related to fertilizer use, nutrients, hygiene, packaging, temperature controls, animal encroachment and water."

Čiže v hrubých rysoch:
Zákonná regulácia sa bude týkať všetkých relevantných rizík, vrátane prirodzených, náhodných aj nenáhodných.
Zákon vyžaduje od každého zariadenia produkujúceho potraviny, aby malo písaný plán potravinovej bezpečnosti, ktorý opisuje možné riziká a preventívne opatrenia implementované na ich kontrolu.
Zákon sa vzťahuje na pestovanie, zber, triedenie a skladovanie, používanie hnojív, živiny, hygienu, balenie, kontrolu teploty, vniknutie zvierat a vodu.

Na prvý pohľad to vyzerá, že zákon sa týka iba potravín. Semená sa tam dostali okľukou. FDA (US Food and Drug Administration - Úrad pre kontrolu potravín a liečiv) totiž zadefinoval semená ako potraviny. Nie všetky, "iba":
- tie, ktoré sa jedia surové, napr. ľan, mak, sezam
- tie, ktoré sa používajú na klíčenie, napr. pšenica, lucerna, fazuľa
- tie, z ktorých sa lisuje olej, napr. kukurica, slnečnica, repka olejná
- tie, ktoré sa používajú na kŕmenie zvierat, napr. sója
Zoznam sa však môže kedykoľvek zmeniť.

Zadefinované zdroje znečisťovania semien sú voda, organické hnojivo (v originále "manure") (ale nie pesticídy a umelé hnojivá), zber, prepravné zariadenia, čistenie a zariadenia na čistenie a skladovanie a skladovacie vybavenie. Predstava vypracovania a implementácie plánu potravinovej bezpečnosti v zmysle zákona S510 pre všetky riziká spojené s uvedenými zdrojmi znečistenia je dosť strašidelná.

"Toto je zákon vytvorený pre korporácie a monopoly. Keď vezmeme do úvahy aktuálnu ekonomickú situáciu, je to totálne absurdné. ... V čase kolapsu ekonomiky v Amerike vidíme veľký rozvoj malých fariem. Ľudia sa pokúšajú prežiť a pestujú si jedlo pre vlastnú potrebu. Prebytky predávajú priateľom a susedom. Tento zákon reguluje, kontroluje a v konečnom dôsledku zabíja týchto drobných pestovateľov. ... Toto je iba jeden z krokov, ktorými sa naša vláda zbližuje s korporáciami. ... Toto vedie k ničeniu našej ekonomiky. ... Myslím, že v istom bode ľudia budú musieť povstať a fyzicky vyhodiť týchto ľudí z ich kancelárií, aby zastavili to, čo sa deje v tejto krajine. ... Pestovanie vlastného jedla by malo byť také prirodzené, ako jedenie vlastného jedla. Korporácie robia všetko pre to, aby monopolizovali distribúciu potravín a dostali ju pod kontrolu, zvýšili svoj zisk, zarobili viac peňazí. A ako bude tento úpadok v Amerike pokračovať, uvidíme ľudí hladovať, pretože si nebudú môcť dovoliť jedlo dodávané korporáciami. Mali by sme sa zdroje potravín snažiť diverzifikovať, nie centralizovať."
Myslím, že stačilo.


******
Shiv Chopra nie je sám, kto je presvedčený, že "skrytá agenda korporácií" núti federálnu vládu, aby sa snažila vydobiť si vplyv na lokálnu výrobu a distribúciu potravín. Toto presvedčenie je podporené podrobnejším pohľadom na lobistov, ktorí tento zákon podporujú. Hovorí sa až o 208 záujmových skupinách, medzi nimi (podľa maplight.org ) :
- The US Chamber of Commerce (Americká obchodná komora - nie práve priateľ drobného podnikania)
- Kraft Foods North America (celosvetovo druhý najväčší dodávateľ potravín a nápojov)
- General Mills (firma s obratom 15 mld USD v roku 2009)
- American Farm Bureau Federation (lobistická skupina, podporujúca používanie geneticky modifikovaných potravín)
- Food Marketing Institute (Inštitút pre potravinový marketing)
- Snack Food Association (Asociácia rýchleho občerstvenia)
- International Bottled Water Association (Medzinárodná asociácia pre balenú vodu)
atď.
Podľa opensecrets.org iba samotná American Farm Bureau Federation minula v r.2009 na lobing 5,1 mil. USD. Pre zaujímavosť, podľa rovnakého zdroja, Monsanto minulo v tom istom roku 8,7 mil. USD na boj proti označovaniu geneticky modifikovaných potravín.

******
Spracované podľa:
video


Filozofie mýtu

14. prosince 2010 v 18:05 Dokumenty
Aby bylo možné skrytě působit, nenápadně usměrňovat lidskou společnost a ovládat tak celý svět, je nezbytné stvořit mýtus. Tuto skutečnost si určité tajné a politické skupiny velmi dobře uvědomovaly už v nejranějších dobách a uvědomují si ji dodnes.

Mýtus je v tomto smyslu souhrn myšlenek a představ, který musí být v prvé řadě funkčí. Aby však mohl být funkční, je nutné, aby byl považován za pravdu, přičemž je zcela lhostejné, zdali skutečně odpovídá pravdě. Jeho účelem je tedy pouze funkčnost a jeho cílem ovládání mas nebo jednotlivců. Jakmile společnost mýtus přijme a začne mu věřit, vznikne možnost vytvářet nejrůznější další mýty, které lze odůvodňovat mýtem předchozím. Tak je možné vytvořit rozsáhlý celek zdánlivě logicky propojených představ, které ve svém důsledku nakonec ovládnou celou společnost tím, že určují její reakce a tedy její myšlení, cítění a jednání. Právě taková zmanipulovaná a závislá společnost se stává rychle a snadno obětí zákulisních intrik a loutkou v rukách organizovaných a mocných skupin a diktátorů, kteří přirozeně ztělesňují absolutní menšinu.
Bez mýtu nelze společnost ovládat ani vykořisťovat, protože kde není mýtus, tam neexistuje žádná víra, nýbrž realita, a kde je realita, tam je vědění a moudrost, a kde je vědění a moudrost, tam je ohromná individuální i kolektivní síla a pozitivně-neutrální moc.
Aby si lidé nedokázali uvědomit svoji skutečnou sílu a moc a byli tak manipulovatelní, zaměřuje se mýtus mj. na následující faktory:
  1. Zbavení zodpovědnosti
  2. Vytvoření a zachování atmosféry strachu
  3. Vytvoření a zachování pocitu bezmoci
  4. Vytvoření a zachování pocitu odevzdanosti a pokory
  5. Odejmutí volného času pomocí nejrůznějších rituálů a nepřetržitého rozptylování
  6. Vytvoření a zachování nelogických pravidel, jež jsou prohlášeny za správné
  7. Vytvoření a zachování nezpochybnitelné autority
  8. Finanční vykořisťování
  9. Vytvoření a zachování nevědomosti a falešné informovanosti
  10. Vytvoření a zachování lhostejnosti, lenosti a nekritičnosti
  11. Atd., atp.
Těmito a mnoha dalšími faktory bývá mýtus protkán, aby odtržení věřících od reality a od sebe samotných bylo co nejdokonalejší.
Dnešní extrémně přelidněný svět je všemi těmito faktory doslova přeplněn. Lidé uzavřeli své smysly a vnímání před oním reálným a pravdivým - před tím, co existovalo od počátku a co bude existovat po všechny časy, před tím původním, tvořivým, láskyplným, harmonickým, pokojným, krásným a prostým, a nahradili to tím destruktivním, nenávistným, disharmonickým, rozporným, hnusným a komplikovaným. Lidé se odcizili vlastnímu smyslu života a ženou se slepě za pablesky hmotného bohatství, moci, slávy a vlastních choutek, přestávajíce postupně rozlišovat mezi dobrým a zlým, pravdivým a vylhaným. Lidé jsou rozerváni nejrůznějšími pohledy na svět a ustavičně mezi sebou hledají rozdíly a odlišnosti, místo aby hledali a rozpoznali shodu a podobnosti, stejně jako univerzální lidství, jež je vlastní všem lidským bytostem tohoto světa i všech ostatních světů.
Současné konkrétní a funkční prostředky, které různou měrou obsahují výše uvedené hlavní faktory, jsou mimo jiné:
  1. Náboženství
  2. Sekty
  3. Filozofická bludná učení
  4. Materializmus
  5. Konzum
  6. Propaganda a agitace
  7. Mainstreamová média
  8. Takzvaná věda
  9. Atd., atp.
Tolik na obecné rovině. Podívejme se nyní na věc pomocí konkrétního příkladu: terorizmus, válka proti teroru.
Jak dokládá historie, potřebovaly zločinné živly vždycky nějakou krizi, aby mohly provozovat svou vlastní bezostyšnou politiku. Krize je zapotřebí, aby byli lidé zastrašeni a vyděšeni a aby bez reptání přijali libovolnou politiku, která má údajně sloužit jejich bezpečí. Lidé jsou pak ochotni vzdát se své vlastní suverenity, svých privilegií, práv a svobod a dobrovolně vkládají svou vlastní moc a zodpovědnost do rukou státního aparátu, který vpravdě vede úzká mocichtivá elita.
Dobrým příkladem je zřícení Světového obchodního centra (11. září 2001), které kriminální živly ve vládě Spojených států a v jiných informovaných kruzích přinejmenším připustily. Přísně vzato se tedy elita chladnokrevně smířila s vraždou mnoha vlastních občanů, aby právě mohla propagovat falešný mýtus války proti teroru, který měl ospravedlnit popření ústavy a neoprávněnou invazi do Afghánistánu a Iráku, což je válečný zločin první třídy. Dále tento mýtus rovněž umožnil vznik zločinných zákonů jako Patriot Act 1 a Patriot Act 2, které vkládají veškerou moc do rukou prezidenta a tedy i do rukou mocichtivé elity, jež působí na pozadí. Válka proti teroru je tedy skutečně mýtus a cílená fraška; zdánlivá válka vedená proti zdánlivému nepříteli, aby bylo zaprvé možné jej oloupit o jeho nerostné zdroje, které ve vlastní zemi docházejí, a kterého zadruhé nikdy nelze porazit, čímž lze odvracet pozornost od samojedině páchaného teroru po celém světě. A právě v tom tkví ďabelsky geniální podstata toho všeho: takto je možné celá desetiletí, ba staletí bojovat proti fiktivnímu nepříteli pomocí dalších záměrně provokovaných teroristických útoků, zatímco ve skrytu lze realizovat vlastní mocichtivé choutky (totální vláda nad světem, nový světový řád). Rovněž nemůže být náhoda, že válka v Iráku trvá tak dlouho, neboť to je nezbytné, aby šlo rozvrátit celý region, získat nad ním úplnou kontrolu a vytvářet solidní základnu pro invazi do Íránu a dalších oblastí na Blízkém východě. Tento mýtus odpovídá principu »pod falešnou vlajkou«, tzn. »dopusť se zločinu a vinu sveď na svého nepřítele«, který s tím samozřejmě nemá nic společného. Potom je možné začít bojovat proti nepříteli a sledovat vlastní zájmy, ať už jsou jakékoliv.
Princip »pod falešnou vlajkou« - který nepředstavuje nic jiného než vytvoření a zachování specifického mýtu - se vine jako červená nit celou naší historií a vlády a diktátoři jej dodnes rádi a hojně používají, a sice za účelem manipulace veřejného mínění a prosazování vlastních chorobných idejí a představ. Tento princip je však možno aplikovat pouze tehdy, je-li většina lidstva nevědoucí, lhostejná a bez vlastního sebeuvědomění, pročež tento stav vlády a diktátoři všemi silami podněcují a podporují (viz školství, média, zábavní průmysl, konzum atd.) Pouze nevědoucí lidi lze manipulovat a vykořisťovat. Většina lidí bohužel nemá o skutečném světovém dění ani tušení a to je smutná skutečnost, kterou je nutno pozitivně změnit, a sice vlastní myšlenkovou prací zaměřenou na realitu, což vede ke zlepšení vedení vlastního života, a dále opravdovou iniciativou za to správné a dobré, jakož i pravdivým a jednoznačným informováním ostatních lidí. Působnost jednotlivce je obrovská a musí být plně využita, neboť naše společnost volá o pomoc a zájem nás všech a to vyžaduje nasazení nás všech.

Skutečná role NATO v americké strategii

14. prosince 2010 v 18:04 Dokumenty
19. a 20. listopadu se vrcholní představitelé států NATO setkají v Lisabonu na akci, která je označována za summit o "strategickém konceptu NATO". Mezi projednávanými tématy bude řada děsivých "hrozeb", od kybernetické války po klimatické změny, a také báječné věcičky na obranu, jako jaderné zbraně a high-tech napodobenina Maginotovy linie, která má údajně zastavit nepřátelské rakety ve vzduchu. 
nato

Vůdci NATO se nebudou moct vyhnout rozpravě o válce v Afghánistánu, této nekonečné křižácké výpravě, která sjednocuje civilizovaný svět proti nepolapitelnému starci z hor, Hassanovi i Sabah, náčelníku Asasínů z jedenáctého století, jehož poslední reinkarnací je Usáma bin Ládín. Bezpochyby se bude hodně žvanit také o "našich sdílených hodnotách". Většina z toho, o čem se budou bavit, je iluze s cenovkou.
Jedinou věci, která bude chybět v programu summitu o strategickém konceptu, je seriózní diskuse o strategii.
Je to částečně proto, že NATO ve skutečnosti žádnou strategii nemá, a ani svoji vlastní strategii mít nemůže. NATO je ve skutečnosti jen nástrojem strategie Spojených států. Jeho jediným strategickým konceptem je ten koncept, který je praktikován Spojenými státy. Ale dokonce i toto je nepostižitelná chiméra. Američtí vůdci, zdá se, dávají před definováním strategií přednost zvláštním postojům, "ukázkám rozhodnosti".
Jedním, kdo vážně navrhuje, aby byla definována strategie, je Zbigniew Brzezinski, kmotr afghánských mudžahedínů v době, kdy mohli být používáni pro ničení Sovětského svazu. Brzezinski se nestyděl natvrdo vyjevit strategický cíl americké zahraniční politiky, a to ve své knize z r. 1993 Velká šachovnice: Americká nadvláda (Grand Chessboard: American primacy). Co se týká NATO, popsal ho jako jednu z institucí, jež slouží k udržení americké hegemonie a "činí ze Spojených států klíčového účastníka dokonce i ve vnitroevropských záležitostech". Ve své "globální síti specializovaných institucí", ke kterým samozřejmě NATO patří, vykonávají Spojené státy svoji moc prostřednictvím "nepřetržitého vyjednávání, dialogu, pronikání a hledání formálního konsensu, i když tato moc vychází v konečném důsledku z jediného zdroje, konkrétně z Washingtonu DC".
Tento popis dokonale sedí na Lisabonskou konferenci o "strategickém konceptu". Minulý týden dánský generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že "jsme velmi blízko konsensu". A tento konsensus, podle New York Times, "se bude pravděpodobně řídit touto doslovnou formulací prezidenta Baracka Obamy: pracovat na vytvoření bezjaderného světa, při současném ponechání si jaderného odstrašení".
Momentíček, dává to smysl? Ne, ale je to ten konsensus NATO. Mír prostřednictvím války, jaderné odzbrojení pomocí jaderného zbrojení a především obrana členských zemí posíláním expedičních sil, které přivádějí do nepříčetnosti domácí obyvatelstvo ve vzdálených zemích.
Strategie není konsensus napsaný výbory.
Americká metoda "nepřetržitého vyjednávání, dialogu, pronikání a hledání formálního konsensu" zdolá jakýkoliv odpor, který by se snad mohl objevit. Takže Německo a Francie se původně stavěly proti členství Gruzie v NATO, a stejně tak proti neslavně známému "protiraketovému štítu", když obojí považovaly za jasné provokace schopné vyvolat nové závody ve zbrojení s Ruskem, a poškodit přínosné vztahy Německa a Francie s Moskvou, bez nějakého užitečného smyslu. Spojené státy však neberou ne jako odpověď a neustále opakují své rozkazy, dokud odpor nezvadne. Jednou z nedávných výjimek bylo francouzské odmítnutí připojit se k invazi do Iráku, ale rozzuřená americká reakce vyděsila konzervativní francouzskou politickou třídu natolik, že začala podporovat proamerického Nicolase Sarkozyho.

Hledání "hrozeb" a "výzev"
Skutečné jádro toho, co je nyní schvalováno jako "strategický koncept", bylo poprvé vyhlášeno a realizováno na jaře 1999, kdy NATO porušilo mezinárodní právo, vzepřelo se OSN a své vlastní původní chartě, a začalo agresivní válku mimo svůj obranný perimetr proti Jugoslávii. To přeměnilo NATO z obranné aliance na alianci útočnou. O deset let později byla kmotra této války, Madeleine Albrightová, vybrána, aby předsedala "skupině expertů", kteří strávili několik měsíců konáním seminářů, konzultací a setkání připravujících lisabonskou agendu. Prominenty těchto setkání byli lord Peter Levene, předseda představenstva londýnského pojišťovacího giganta Lloyd, a bývalý generální ředitel Royal Dutch Shell, Jeroen van der Veer. Tyto figurky vládnoucí třídy nejsou ve skutečnosti vojenští stratégové, ale jejich účast měla mezinárodní podnikatelské kruhy ujistit, že jejich celosvětové zájmy jsou brány v potaz.
A seznam hrozeb, které Rasmussen vyčíslil v loňském projevu, opravdu naznačoval, že NATO pracuje pro resort pojišťovnictví. Rassmusen řekl, že NATO se musí vypořádat s pirátstvím, kybernetickou bezpečností, klimatickými změnami, extrémními klimatickými událostmi, jako jsou katastrofické bouře a záplavy, zvyšováním hladiny moří, početnými přesuny populace do jiných obydlených oblastí, někdy přes hranice, nedostatkem vody, suchy, snížením produkce potravin, globálním oteplováním, emisemi CO2, ustupováním arktických ledovců, které odhaluje doposud nepřístupné zdroje, hospodárností u paliv, závislostí na zahraničních zdrojích atd.
Většinu vyjmenovaných hrozeb nelze ani zdaleka řešit voláním po vojenském řešení. Zcela určitě žádné "darebácké státy", "ostrůvky diktatury" nebo "mezinárodní teroristé" nejsou zodpovědné za klimatické změny, přesto je Rasmussen uvádí jako výzvy pro NATO.
Na druhou stranu, některé důsledky těchto scénářů, jako pohyby populace, způsobené zvyšující se hladinou moří nebo suchy, lze skutečně považovat za potenciální příčiny krizí. Zlověstným aspektem jejich uvedení je právě to, že takových problémů se lačně chápe NATO a tvrdí, že vyžadují vojenské řešení.
Hlavní hrozbou pro NATO je jeho vlastní zbytečnost. A hledání "strategického konceptu" je hledáním záminek pro jeho pokračování.

Hrozby světu ze strany NATO
NATO, které hledá hrozby, je přitom samo pro svět stále více rostoucí hrozbou. Základní hrozbou je jeho příspěvek k posilování USA vedené tendence k opouštění diplomacie a vyjednávání ve prospěch vojenské síly. To je jasně vidět na tom že Rasmussen zahrnul na svůj seznam hrozeb pro NATO i vlivy počasí, zatímco ty by měly být problémem pro mezinárodní diplomacii a vyjednávání. Rostoucím nebezpečím je, že západní diplomacie umírá. Spojené státy mají tuto škálu tónů: my jsme ti ctnostní, my máme moc, zbytek světa se musí podřídit, jinak…
Diplomacie je opovrhována jako slabost. Ministerstvo zahraničí již dávno není jádrem americké zahraniční politiky. Pentagon je se svojí ohromnou sítí vojenských základen po celém světě, jakož i vojenských přidělencích na velvyslanectvích a nespočetných misích ve vazalských státech nesrovnatelně mocnější a vlivnější v zahraničí, než americké ministerstvo zahraničí.
Poslední ministři zahraničí už ani zdaleka nehledají diplomatické alternativy k válce, ve skutečnosti naopak hrají vedoucí roli v prosazování války místo diplomacie, ať již to byla Madeleine Albrightová na Balkáně, nebo Colin Powell mávající falešnými ampulemi v Radě bezpečnosti OSN. Politika je určována presidentovým poradcem pro národní bezpečnost, různými soukromými mozkovými trusty a Pentagonem, s vměšováním Kongresu, který sám je složen z politiků kteří horlivě získávají vojenské kontrakty pro své podporovatele.
NATO táhne evropské spojence Washingtonu na stejnou cestu. Stejně jako Pentagon vytěsnil ministerstvo zahraničí, i NATO samo je používáno Spojenými státy jako potenciální náhrada za OSN. "Kosovská válka" v r. 1999 byla prvním velkým krokem tímto směrem. Poté, co se Sarkozyho Francie znovu připojila ke společnému velení NATO, omezuje tradičně zkušenou francouzskou zahraniční službu a snižuje civilní zastoupení na celém světě. Zahraniční služba Evropské unie, která je nyní vytvářena lady Ashtonovou, nebude mít žádnou vlastní politiku ani pravomoce.

Byrokratická setrvačnost
Kromě svých apelů na "společné hodnoty" je NATO taženo především byrokratickou setrvačností. Samotná aliance je výhonkem amerického vojensko-průmyslového komplexu. Po šedesát let bylo vojenské kuplířství a kontrakty Pentagonu základním zdrojem průmyslového výzkumu, zisků, pracovních míst, kongresových kariér a dokonce i financování univerzit. Souhra těchto různých zájmů se slučuje, aby určila z toho všeho vyplývající americkou strategii dobývání světa.
Věčně se rozšiřující celosvětová síť zahraničních vojenských základen v počtu asi 800 až 1000.
Bilaterální vojenské dohody s vazalskými státy, jimž je nabízen výcvik, zatímco jsou zavazovány k nákupu amerických zbraní a restrukturalizaci ozbrojených sil směrem od obrany země k vnitřní bezpečnosti (tj. represi) a možné integraci do agresivních válek pod vedením Spojených států.
Tyto úzké vztahy s místními ozbrojenými složkami jsou používány na ovlivňování vnitřní politiky tak, aby se tyto státy oslabily.
Neustálá vojenská cvičení s vazalskými státy, která Pentagonu poskytují dokonalé znalosti o vojenském potenciálu vazalských států, integruje je do americké vojenské mašinérie a udržuje mentalitu "připravenosti k válce".
Svoji síť základen, "spojenců" a vojenská cvičení dislokují tak, aby se obklíčily, izolovaly, zastrašily a případně provokovaly hlavní státy, vnímané jako potenciální rivalové, zejména Rusko a Čína.
Touto skrytou strategií Spojených států, vnímanou podle jejich činů, je postupné vojenské dobývání s cílem zajistit světovládu. Jednou z původních charakteristik tohoto projektu na dobytí světa je, že ačkoliv jsou extrémně aktivní, den za dnem, je to v podstatě ignorováno převážnou většinou obyvatel dobývané země, jakož i většinou nejbližších ovládaných spojenců, tj. států NATO.
Nekonečná propaganda ohledně "teroristických hrozeb" (což jsou jen mouchy na slonovi) i další zavádění udržuje většinu Američanů v naprosté nevědomosti o tom, co se děje, a to tím snadněji, že Američané jsou ve vztahu ke zbytku světa nejvíce ignorantským národem světa, takže je to nezajímá. USA mohou vybombardovat zemi z mapy ještě předtím, než se byť jen malá hrstka Američanů dozví, kde ji na té mapě najít.
Hlavním úkolem amerických stratégů, jejichž kariéry je přivedly do mozkových trustů, představenstev, konzultačních firem a vládních úřadů, je spíše obhajovat tento obrovský mechanismus, než ho řídit. Z velké části se totiž řídí sám.
Od zániku "sovětské hrozby" se tvůrci politiky uchýlili k neviditelným nebo potenciálním hrozbám. Americká vojenská doktrína má za svůj cíl zasáhnout preventivně proti jakémukoliv potenciálnímu rivalovi americké světové nadvlády. Od rozpadu Sovětského svazu si Rusko drží největší arzenál mimo Spojené státy, Čína je rychle rostoucí ekonomickou mocností. Ani jedna z těchto zemí Spojené státy nebo západní Evropu neohrožuje. Naopak, obě jsou připraveny a ochotny soustředit se na mírové obchodování.
Nicméně jsou stále více znepokojeny vojenským obkličováním a provokativními vojenskými cvičeními prováděnými Spojenými státy těsně u jejich prahu. Implicitní agresivní strategie může být většině Američanů zastřená, ale vedoucí představitelé cílových zemí s poměrně velkou jistotou chápou, co se děje.

V současné době je hlavním jasným "nepřítelem" Irán.
Washington tvrdí, že "protiraketový štít", který vnucuje svým evropským spojencům, je určen k obraně západu před Iránem. Ale Rusové vidí docela jasně, že tento protiraketový štít je namířen proti nim. Především dosti jasně chápou, že Irán nemá ani rakety, ani možný motiv, aby je použil proti Západu. Všem informovaným analytikům je dokonale zjevné, že i kdyby Irán vyvinul jaderné zbraně a rakety, byly by chápány jako odstrašení vůči Izraeli, regionální jaderné velmoci, které si užívá volnosti při útocích na sousední země. Izrael nechce tuto volnost pro útoky ztratit, takže se zcela přirozeně staví proti íránskému odstrašování.
Izraelští propagandisté hlasitě kvičí o íránské hrozbě, a nepřetržitě se snaží tímto svým stihomamem infikovat NATO.
Izrael byl dokonce označen za "29. globálního člena NATO". Izraelští představitelé pilně pracovali na vstřícné Madeleine Albrightové, aby zajistili, že izraelské zájmy budou zahrnuty do "strategického konceptu" (a ani se moc snažit nemuseli - pozn. překl.). Během posledních pěti let provedli Izrael a NATO společná námořní cvičení v Rudém moři a ve Středozemí, jakož i společná pozemní cvičení od Bruselu po Ukrajinu. 16. října 2006 se Izrael stal první neevropskou zemí, která dosáhla dohody o tak zvaném "individuálním programu spolupráce" s NATO ve 27 různých oblastech.
Stojí za zmínku, že Izrael je jedinou zemí mimo Evropu, kterou USA zahrnují do oblasti zodpovědnosti svého Evropského velitelství (spíše než velitelství Střed, které pokrývá zbytek Středního východu).
24. října 2006 na semináři o vztazích NATO-Izrael v Herzliji tehdejší izraelská ministryně zahraničí Tzipi Livniová prohlásila, že "aliance mezi NATO a Izraelem je prostě přirozená… Izrael a NATO sdílejí společnou strategickou vizi. V mnoha ohledech je Izrael frontovou linií, která brání náš společný způsob života."
Ne každý v evropských zemích si myslí, že izraelské osady v okupované Palestině odrážejí "náš společný způsob života".
To je bezpochyby důvodem, proč prohlubující se jednota mezi NATO a Izraelem nenabyla formy otevřeného členství v NATO. Obzvláště po barbarském útoku na Gazu, což vyvolalo protesty v evropských zemích. Přitom Izrael si nadále sám o pozvání do NATO říká, samozřejmě za fanatické podpory jeho pravověrných stoupenců v americkém Kongresu.
Základní příčinu této symbiózy mezi Izraelem a NATO identifikoval Mearsheimer a Walt: mocná a energická proizraelská lobby ve Spojených státech.
Izraelské lobby jsou silné také ve Francii a Spojeném království. Fanaticky tam prosazují téma Izraele jako "frontové linie" v obraně "západních hodnot" proti militantnímu islámu. Fakt, že militantní islám je z velké části produktem této "frontové linie", vytváří dokonalý začarovaný kruh.
Agresivní přístup Izraele ke svým regionálním sousedům by mohl být pro NATO vážnou přítěží, která by je mohla zatáhnout ho do válek podle rozhodnutí Izraele, které nejsou v žádném případě v zájmu Evropy.
Ve spojení s Izraelem však existuje jedna drobná strategická výhoda, kterou, jak se zdá, Spojené státy využívají…proti Rusku.
Tím, že se plně ztotožnily s hysterickou teorií "íránské hrozby", mohou Spojené státy s kamennou tváří vytrvale tvrdit, že plánovaný protiraketový štít je namířen proti Iránu, a ne proti Rusku. Nelze očekávat, že to Rusy přesvědčí. Ale lze to použít k tomu, aby jejich protesty zněly "paranoidně" - alespoň v uších loajálního Západu. Proboha, na co si mohou stěžovat, když my "provádíme reset" našich vztahů s Moskvou a zveme ruského prezidenta na naši důvěrnou schůzku o "strategickém konceptu"?
Rusové však vědí velmi dobře, že:
Protiraketový štít bude vybudován k obklíčení Ruska, které má rakety, jež si udržuje pro odstrašení.
Neutralizováním ruských raket by měly Spojené státy volnou ruku pro útok na Rusko, věděli by, že Rusko nemůže provést odvetný úder.
A proto, ať se tvrdí cokoliv, protiraketový štít, pokud by fungoval, by sloužil k usnadnění případného útoku na Rusko.

Obkličování Ruska
Obkličování Ruska pokračuje v Černém moři, Baltickém moři i u polárního kruhu.
Představitelé Spojených států nadále tvrdí, že Ukrajina se musí připojit k NATO.
Ian J. Brzezinski (syn Zbigniewa Brzezinskiho) právě tento týden radil Baracku Obamovi ve sloupku v New York Times, aby neupouštěl od "vize celistvé, svobodné a bezpečné Evropy", zahrnující případně i členství Gruzie a Ukrajiny v NATO a Evropské unii". Fakt, že převážná většina lidí na Ukrajině je proti členství v NATO, se nebere v potaz.
Pro tento poslední výhonek vznešené dynastie Brzezinskich je menšina to, co se počítá. Upuštění od této vize "podkopává v Gruzii a na Ukrajině ty, kteří vidí svoji budoucnost v Evropě. Posiluje to aspirace Kremlu na sféru vlivu…"
Názor, že "Kreml" aspiruje na Ukrajině na "sféru vlivu" je, vzhledem k extrémně blízkým historickým vazbám mezi Ruskem a Ukrajinou, jejíž hlavní město Kyjev bylo kolébkou ruského státu, absurdní. Ale rodina Brzezinských přišla z Haliče, části západní Ukrajiny, která kdysi patřila Polsku, a která je centrem protiruské menšiny. Americká zahraniční politika je příliš často ovlivňována takovými zahraničními rivalitami, o kterých převážná většina Američanů naprosto nic netuší.
Neúnavné americké trvání na absorbování Ukrajiny pokračuje, navzdory faktu, že by to znamenalo vyhnání ruské černomořské flotily z její základny na Krymském poloostrově, kde místní populace je v převážné většině ruskojazyčná a proruská. To je recept na válku s Ruskem, pokud někdy k nějaké dojde.
Současně s tím američtí představitelé nadále hlásají svoji podporu Gruzii, jejíž v Americe vycvičený prezident otevřeně doufá, že získá podporu NATO pro svoji příští válku proti Rusku.
Kromě provokativních námořních manévrů v Černém moři pořádají Spojené státy, NATO a (doposud) nečlenské země NATO Švédsko a Finsko pravidelně velká vojenská cvičení v Baltském moři, doslova na dohled ruských měst Petrohrad a Kaliningrad. Těchto cvičení se účastní tisíce příslušníků pěchoty, stovky letadel, včetně F-15 a AWACS, i námořní jednotky, včetně 12. americké útočné flotily letadlových lodí, na nichž přistávají stroje z tuctu zemí.
Nejzlověstnějším ze všeho možná je, že v oblasti Arktidy Spojené státy vytrvale zapojují Kanadu a skandinávské státy (včetně Dánska, prostřednictvím Grónska) do vojenských operací otevřeně namířených proti Rusku. Smysl těchto arktických operací vysvětlil Fogh Rasmussen, když zmínil, že mezi "hrozbami", kterým NATO čelí, je skutečnost, že "arktický led ustupuje a zdroje, které byly doposud pod ledem, jsou nyní přístupné".
Nyní by si mohl člověk myslet, že tyto odhalené zdroje budou příležitostí pro spolupráci při jejich využívání. To však není způsob, jakým uvažují američtí představitelé.
Letos v říjnu americký admirál James G. Stavridis, nejvyšší velitel NATO v Evropě, řekl, že globální oteplování a honba za zdroji by mohly vést ke konfliktu v oblasti Arktidy. Kontradmirál Pobřežní stráže Christopher C. Colvin, pověřený ostrahou pobřeží Aljašky, řekl, že ruská námořní aktivita v Arktidě představuje pro USA "obzvláštní znepokojení" a vyzýval ke zvýšení počtu vojenských zařízení v této oblasti.
Americká geologická služba (USGS) věří, že Arktida obsahuje až čtvrtinu světových neprozkoumaných zásob ropy a plynu. Podle zákona OSN o námořní konvenci z roku 1982 přísluší pobřežnímu státu výlučná ekonomická zóna 200 námořních mil a může si nárokovat dalších 150 mil, pokud poskytne důkazy, že mořské dno je pokračováním kontinentálního šelfu.
Rusko tento nárok vzneslo.
Poté, co Spojené státy dotlačily zbytek světa k přijetí této konvence, americký senát tuto smlouvu stále neratifikoval.
V lednu 2009 NATO prohlásilo, že "daleký sever" je "strategickým zájmem aliance", a od té doby pořádalo NATO několik velkých válečných her, jasně je připravujících případný konflikt s Ruskem kvůli arktickým zdrojům.
Rusko po zhroucení Sovětského svazu z velké části zrušilo svoji obranu v Arktidě, a vyzývalo k vyjednání kompromisů ohledně kontroly zdrojů.
Ruský premiér Vladimir Putin v září vyzýval po společné snaze na ochranu křehkého ekosystému, k přilákání zahraničních investic, prosazování k technologií neškodících životnímu prostředí a úsilí k vyřešení sporů prostřednictvím mezinárodního práva.
Spojené státy však jako obvykle dávají přednost tomu, že řeší problém přetlačováním. To by mohlo vést k novým závodům ve zbrojení v Arktidě, dokonce i k ozbrojeným střetům.
Navzdory všem těmto provokativním krokům je nanejvýš nepravděpodobné, že by Spojené státy skutečně usilovaly o válku s Ruskem, ačkoliv občasné potyčky a incidenty nelze vyloučit. Americkou politikou je, zdá se, obklíčení a zastrašení Ruska do takové míry, aby akceptovalo napůl vazalský status, který ho zneutralizuje v předjímaném budoucím konfliktu s Čínou.

Cíl Čína
Jediným důvodem, proč je Čína cílem, je příslovečný důvod, který se udává pro horolezectví. Je tady. Je velká. A Spojené státy musejí být na vrcholu všeho.
Strategie na ovládnutí Číny je stejná, jako pro Rusko. Jde o klasické vedení války: obklíčení, obléhání, více či méně tajná podpora vnitřních rozbrojů. Jako příklady této strategie mohou posloužit tyto:
Spojené státy provokativně posilují svoji vojenskou přítomnost podél pacifického pobřeží Číny a nabízejí východoasijským zemím "ochranu před Čínou".
Během studené války, když Indie dostávala svoji výzbroj od Sovětského svazu, a zaujala neutrální postoj, vyzbrojily Spojené státy jako svého hlavního regionálního spojence Pákistán. Nyní Spojené státy přesouvají svoji přízeň na Indii, aby udržely Indii mimo sféru Šanghajské organizace spolupráce a přetvořily ji na protiváhu Číny.
Spojené státy a jejich spojenci podporují jakýkoliv vnitřní rozkol, který by mohl Čínu oslabit, ať již je to dalajláma, Ujgurové nebo uvězněný disident Liou Siao-po.
Nobelova cena byla udělena Liou Siao-poovi výborem norských zákonodárců vedených Thorbjornem Jaglandem, norským následníkem Tony Blaira, který působil jako norský premiér a ministr zahraničí, a je jedním z hlavních stoupenců NATO v této zemi.
Na konferenci evropských poslanců, kterou sponzorovalo NATO, vloni Jagland prohlásil: "Když nejsme schopni zastavit diktaturu, začíná válka. To je důvod, proč je NATO nepostradatelné. NATO je jedinou multilaterální vojenskou organizací zakotvenou v mezinárodním právu. Je to organizace, kterou může OSN použít, kdykoliv je to nezbytné - aby se zastavila diktatura, jak jsme to učinili na Balkáně." To je překvapivě drzé zkreslení faktu, vzhledem k tomu, že NATO otevřeně porušilo mezinárodní právo a vzepřelo se OSN, aby mohlo na Balkáně válčit - přičemž ve skutečnosti šlo o etnický konflikt, nikoliv o "diktaturu".
Když norský Nobelův výbor vedený Jaglandem oznámil volbu Lioua, Jagland prohlásil, že "dlouho věřil, že existuje úzká spojitost mezi lidskými právy a mírem". Touto "úzkou spojitostí", abychom se drželi logiky Jaglandova vlastního výroku, je, že pokud nějaká země nerespektuje lidská práva podle západní interpretace, může být bombardována, stejně jako NATO bombardovalo Jugoslávii. Skutečně, stejné mocnosti, které dělají nejvíce hluku kvůli "lidským právům", zejména Spojené státy a Británie, jsou zeměmi, které vedou nejvíce válek na celém světě. Norské výroky jasně ukazují, že přidělení Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi (který za mlada pobýval v Norsku) se ve skutečnosti rovná podpoře NATO.

"Demokracie", která nahradí OSN
Evropští členové NATO přispívají jen málo k vojenské síle Spojených států. Jejich příspěvek je především politický. Jejich přítomnost udržuje iluzi "mezinárodního společenství". Dobývání světa, prováděné pentagonským byrokratickým setrvačníkem, lze prezentovat jako křížovou výpravu světových "demokracií" s cílem šířit svůj osvícený politický řád ve zbytku neposlušného světa.
Euroatlantické vlády prohlašují, že jejich "demokracie" je důkazem pro jejich absolutní právo zasahovat do záležitostí zbytku světa. Na základě bludu, že "lidská práva jsou nezbytná pro mír", si uzurpují právo vést války.
Klíčovou otázkou je, zda "západní demokracie" má stále ještě sílu na demontáž této válečné mašinérie dříve, než bude příliš pozdě.

Související:

Kdo ovládá NATO

video:
60 let NATO (bohužel již nefunkční)


AKT-INFO č. 158

11. prosince 2010 v 20:56 Aktuálně
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Další tajné depeše na serveru WikiLeaks: CIA špehuje OSN, kazetové bomby v Británii
- Zakladatel WikiLeaks Assange byl v Británii zatčen
- Navzdory svému oficiálnímu postoji se USA tajně brání usmíření s Talibánem
- WikiLeaks a jeho internetové stránky pod nátlakem vlád i firem

DALŠÍ TAJNÉ DEPEŠE NA SERVERU WIKILEAKS: CIA ŠPEHUJE OSN, KAZETOVÉ BOMBY V BRITÁNII
Z důvěrných amerických diplomatických sdělení zveřejněných internetovým serverem WikiLeaks se neustále vynořují další informace. Nejnověji odhalené depeše dokazují, že CIA byla v čele špionážního systému ministerstva zahraničí USA, který měl sledovat zahraniční diplomaty. Deník The Guardian přináší zprávu o tom, že vedoucí pracovník CIA vypracoval instrukce určující, kdo má být monitorován a jaké informace mají být sledovány, přestože příkazy měla vydávat ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a poté její nástupkyně Hillary Clintonová. Cílem americké špionáže byl mimo jiné i generální tajemník Pan Ki-mun a další čelní představitelé OSN. Zveřejněné diplomatické depeše dále odhalují, že Velká Británie povolila Spojeným státům uskladňovat na svém území zakázané kazetové bomby. Velká Británie podepsala mezinárodní smlouvu o zákazu kazetové munice v prosinci 2008. Ovšem o šest měsíců později bylo v americké diplomatické depeši uvedeno, že Británie souhlasí se zachováním mlčenlivosti ohledně dohody povolující Spojeným státům skladovat kazetové bomby do roku 2013. Podle organizace pro lidská práva Amnesty International tyto prozrazené diplomatické depeše rovněž potvrzují zprávy o obrovském počtu civilních obětí při loňském americkém útoku na Jemen. Depeše odhalují souhlas jemenské vlády se lživým prohlášením, že sami provedli raketové útoky. Ve skutečnosti však útočila americká armáda a zahynuly desítky místních obyvatel včetně 21 dětí. Fotografie zobrazující zbytky bomb amerického původu na místě útoku zveřejnila v červnu Organizace Amnesty International.
6/12/2010

ZAKLADATEL WIKILEAKS ASSANGE BYL V BRITÁNII ZATČEN
Zakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi byla odepřena možnost propuštění na kauci. Byl zatčen v Londýně na základě mezinárodního zatykače, který na něj vydalo Švédsko, protože jej potřebovalo vyslýchat kvůli údajným zločinům sexuální povahy. Assange, který se dobrovolně vzdal, nemá být propuštěn z vazby dříve než 14. prosince, kdy se má soud ve Velké Británii zabývat švédskou žádostí o jeho vydání do Švédska. Assange nebyl přímo obžalován, má se pouze dostavit k výslechu kvůli údajnému nepatřičnému sexuálnímu styku s dvěma ženami. Mezinárodní média šokovala nedávná zpráva, podle níž se tento případ zakládá na obvinění dvou žen, které říkají, že Assange při sexuálním styku, k němuž obě strany daly souhlas, nepoužil prezervativ a že nejde o znásilnění, jak zpočátku tvrdila média. V minulém týdnu se objevily zprávy, že se obě Assangeho žalobkyně chlubily svými intimními setkáními s ním a že jedna z žalobkyň byla označena za spojenkyni kubánské pravicové exilové organizace propojené se CIA. Assange tvrdí, že obdržel stovky pohrůžek smrtí, z nichž některé byly směřovány  proti jeho dětem. Assange nadále tvrdí, že je nevinný, a nazývá celý proces politickým honem na čarodějnici, který nabyl na intenzitě, když server WikiLeaks zveřejnil utajené americké diplomatické depeše. Zamítnutí propuštění na kauci se objevilo ve stejné době, kdy začal být vyvíjen tlak na společnosti, aby upustily od stávající spolupráce s WikiLeaks. Mezinárodní bankovní společnosti MasterCard a Visa nyní pozastavily platbu darů určených serveru WikiLeaks. Právní zástupce Juliana Assangeho Mark Stephens řekl, že dosud neviděl žádný ze soudních důkazů proti jeho klientovi: "Nacházíme se v kuriozní situaci, kdy nám nebyly soudem poskytnuty doposud žádné důkazy, které by potvrzovaly obvinění, z nichž je pan Assange podezříván. Dnes jsme byli svědky výroku soudce, který řekl, že on sám by rád viděl nějaké důkazy. Myslím, že byl ohromen tím, kolik lidí je připraveno stát za panem Assangem a prokázat jeho nevinu. Mnoho lidí včetně mě věří, že pan Assange je nevinný. A mnoho lidí věří, že tento proces je politicky motivován." List The New York Times přinesl zprávu, podle níž americké ministerstvo spravedlnosti zvažuje způsoby, jak zařídit vydání Juliana Assange, přestože připouští, že neporušil základní zákony o špionáži a zveřejňování tajných spisů. Mezi dalšími možnými obviněními, která vláda údajně zvažuje, jsou konspirace a přepravování kradeného majetku.
8/12/2010

NAVZDORY SVÉMU OFICÁLNÍMU POSTOJI SE USA TAJNĚ BRÁNÍ USMÍŘENÍ S TALIBÁNEM
Komunikace americké ambasády v Afghánistánu zveřejněná na serveru WikiLeaks ukázala, že Spojené státy se aktivně snaží zabránit případné mírové dohodě, která by mohla umožnit tálibánským vůdcům stát se členy vlády. Na veřejnosti však USA prohlašují, že podporují hovory o usmíření s Tálibánem. Jedna depeše cituje Richarda Holbrooka, speciálního amerického vyslance v Afghánistánu a Pákistánu: "S představiteli Tálibánu nedojde k žádnému sdílení moci." Zpráva o utajovaném postoji americké strany se objevila právě v době, kdy nový průzkum veřejného mínění v Afghánistánu ukázal, že ačkoli velká většina Afghánců nepodporuje Tálibán, 73 procent z nich by podpořilo vyjednanou dohodu. Depeše rovněž poskytují nové důkazy o tom, že američtí spojenci v Evropě mají silné pochybnosti o válce v Afghánistánu. V krátkém písemném sdělení z minulého roku je uvedena citace prezidenta EU Hermana Van Rompuy, ve které prohlašuje, že evropské jednotky jsou v Afghánistánu jen proto, aby uspokojily americkou vládu. Van Rompuy doslova prohlásil: "Evropa tak činí a bude v tom pokračovat i nadále z úcty ke Spojeným státům."
7/11/2010

WIKILEAKS A JEHO INTERNETOVÉ STRÁNKY POD NÁTLAKEM VLÁD I FIREM
S pokračujícím zveřejňováním tajných amerických diplomatických depeší nyní čelí internetové seskupení WikiLeaks zesílenému odporu. Poškozující kybernetické útoky a nátlak americké vlády donutil WikiLeaks změnit svou webovou adresu poté, co jej firmy Amazon.com a EveryDNS vyloučily ze svých serverů. Oblíbený internetový platební systém PayPal serveru WikiLeaks zrušil účet, a odstřihl tak nezbytně nutný přísun financí, který sloužil ke shromažďování příspěvků. PayPal obvinil WikiLeaks z porušení podmínek a zakázal uživatelům "podporovat, propagovat, prosazovat nelegální činnost nebo radit druhým, aby se do ní zapojovali." WikiLeaks odsoudil tato opatření jako cenzuru podporovanou vládou a uvedl, že jejich příznivci zřídili přes 355 identických stránek a zajistili tak, aby diplomatické depeše zůstaly na internetu.
6/12/2010

=============================================
Poznámka: Naše rubrika mezinárodních zpráv vám přináší souhrn zpráv programu DemocracyNow televizní stanice Pacifica. Videozáznamy těchto zpráv můžete zhlédnout s pomocí programu RealPlayer. Vložte adresu http://www.democracynow.org/recent.pl do vyhledávače a vyberte si zprávy v angličtině podle data.
=============================================
    
INFORMACE:
Akt-info je alternativní zpravodajský servis. Poskytujeme informace, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích. Redaktoři jsou nezávislou skupinou novinářů a přátel. Akt-info je zcela neziskový projekt. Pokud jste členem organizace nebo neformální skupinou, aktivní v našich prioritních tématech (lidská práva, obrana skutečné demokracie, sociální spravedlnost a mírové řešení konfliktů), můžete prostřednictvím našeho servisu informovat širší veřejnost o vašich aktivitách. Vaše případné dotazy a připomínky můžete zasílat na: akt-info@seznam.cz.

ROZŠIŘUJTE INFORMACE DÁL:
Pošlete informaci o Akt-info svým kamarádům a dejte jim vědět, jak se mohou přihlásit. Zprávy z akt-info přinášíme jen jednou týdně a náš systém je zabezpečen, takže se nikdo nemusí obávat spamů. Přihlásit se může každý sám. Stačí jen poslat e-mail s předmětem "přihlásit" na adresu: akt-info@seznam.cz.

JAK POMOCI:
Všimli jste si, že běžná nebo "mainstreamová" média neinformují objektivně nebo dostatečně o tématech, která Vás zajímají? My také. Už Vás štve, že dostáváte jen politicky vhodné informace o světě kolem vás? Nás také. Potřebujeme překladatele z angličtiny do češtiny. Také potřebujeme české korektury. Vždy uvítáme zprávy z alternativních zdrojů. Pokud můžete pomoci, zkontaktujete nás na: akt-info@seznam.cz

Bankéřova temná zpověď

11. prosince 2010 v 20:54 Dokumenty
"Pár těch, kteří by mohli pochopit systém, budou buď zaujatí profitováním, nebo natolik závislí na jeho přízni, proto tato společenská třída nebude představovat žádnou opozici. Na druhou stranu bude většina lidí mentálně neschopná pochopit neskutečnou výhodu, kterou skýtá derivace kapitálu za systému, že budou nést své břemeno bez stížností, a možná ani nebudou mít podezření, že systém je nepřátelský jejich vlastním zájmům."
John Sherman, americký senátor v době občanské války
dolarbankrot
"Věci se mají tak, jak vy i já víme, že finanční element z velké části vlastnil vládu Spojených států od doby Andrewa Jacksona. Historie ukazuje Andrewa Jacksona jako posledního čestného a nezkorumpovaného amerického prezidenta."
Franklin D. Roosevelt
Síly finančního kapitálu mají další, dalekosáhlý plán, nic menšího než vytvořit světový systém finanční kontroly v soukromých rukou, který by byl schopen dominovat politickým systémům každého státu a ekonomiky celého světa. Tento systém má být ovládán ve feudálním stylu centrálními bankami světa jednajícími ve shodě, formou tajných smluv uzavíraných na častých soukromých schůzkách a konferencích. Vrcholem tohoto systému má být Bank for International Settlements (BIS) v Basileji ve Švýcarsku, soukromá banka vlastněná a řízená světovými centrálními bankami, které samy o sobě jsou soukromé korporace."
Dr. Caroll Quigley - profesor historie na univerzitě v Georgetownu a mentor prezidenta Billa Clintona
"Lincolnova smrt byla katastrofa pro křesťanství. Nebylo muže ve Spojených státech, který by se mu vyrovnal, pro bankéře to byla cesta k bohatství. Bojím se, že zahraniční bankéři se svým umem a vychytralými triky zcela ovládnou velké bohatství Ameriky a použijí je k systematické korupci celé civilizace."
Otto von Bismarck
"Budeme mít Globální vládu, ať se nám to líbí nebo ne. Jedinou otázkou je jestli globální vlády bude docíleno skrze dobývání, nebo skrze konsensus."
James Paul Warburg
"Vláda, která byla ustanovená pro lid, se dostala do rukou jejich bossů a zaměstnavatelů. Neviditelná říše byla postavena nad formy demokracie"
Woodrow Wilson
Po více než století se ideologičtí extrémisté na obou stranách politického spektra snažili na základě často publikovaných incidentech útočit na rodinu Rockefellerů kvůli výjimečnému vlivu, který má na americké politické a ekonomické instituce. Někteří dokonce věří, že jsme součástí tajného spolku, který pracuje proti zájmům Spojených států a charakterizují moji rodinu jako "internacionalisty", kteří konspirují s jinými po světě, aby vytvořily více integrovanou globální politickou a ekonomickou strukturu - jeden svět, chcete-li. Jestli mne obviňují z tohoto, přiznávám vinu, a jsem na to pyšný.

David Rockefeller ve vlastních memoárech
"Problém, který se táhne po staletí, a o který dříve či později proběhne boj, je moc lidu versus moc bank."
Lord Acton
"Nebylo to náhodné, byla to pečlivě naplánovaná událost. Mezinárodní bankéři zde chtěli vytvořit zoufalé podmínky, aby se mohly stát pány nás všech."
Louis McFadden, americký senátor, o Velké depresi
"Celý svět stojí proti monolitické konspiraci, která se opírá hlavně o skryté prostředky, aby šířila sféru svého vlivu - zakládá se na infiltraci namísto invaze, na podvratné činnosti namísto voleb, na zastrašování namísto svobodné volby, na partyzány v noci namísto armád ve dne.  Je to systém, který upsal velké lidské a materiální zdroje do budování pevně upletené, vysoce efektivní mašinerie, která kombinuje armádní, diplomatické, zpravodajské, ekonomické, vědecké a politické operace ."
John F. Kennedy
"Pokud by americký lid někdy dovolil soukromým bankám kontrolovat měnu, bude to nejdřív pomocí inflace, potom deflace - banky a korporace narostou okolo nich a budou  usurpovat jejich majetek, až nakonec se jejich děti probudí jako bezdomovci a kontinent jejich otců bude dobyt."
Thomas Jefferson
"Jsme v procesu vyvíjení celé série technik, které umožní řídící oligarchii, aby přiměla lidi milovat svoje služebnictví." Aldous Huxley v dopise G Orwellovi
"Skutečně efektivní totalitní stát by byl takový, kde všemocná exekutiva politických bossů a jejich armáda manažerů kontrolují populaci otroků, kteří nemusí být korigováni, protože milují své služebnictví. Přimět je k tomu, aby je milovaly, je současném totalitních státech úkol přidělen ministerstvům propagandy, novinovým editorům a učitelům… Největších triumfů propagandy nebylo dosaženo děláním něčeho konkrétního, ale zdržením se konání. Pravda je veliká, ale stále větší, z praktického hlediska, je mlčení o pravdě." Aldous Huxley, The Ultimate Revolution


Související:

Směr globální měna?

Americká armáda se připravuje na ekonomický kolaps

video: Kolaps může být rychlý



Kolik je potřeba ke kolapsu civilizace?

11. prosince 2010 v 20:50 Dokumenty
Poslední dva týdny naznačují, že ke kolapsu civilizace nemusí dojít pouze díky totální válce, ale že mohou stačit jen rozmary počasí. Země, která kdysi ovládala 25% planety, se dosud nepřipravila na to, že zima může být mrazivější, než tomu bývalo dříve - a to i přes to, že se jí už loňského roku dostalo předběžného varování.

A tak se stalo, že zásoba soli byla vyčerpána už třetí den po napadání první sněhové nadílky. A druhá pondělní vlna sněžení zcela uzavřela dálnici mezi Edinburghem a Glasgow, nemluvě o vedlejších silnicích, a protože se teplota pohybuje na kontinentálním standardu pro zimu, takže sníh sám neodtál, začaly se tři dny po sněžení projevovat první známky výpadků při zásobování základními potravinami. Tato situace jasně ukazuje nebezpečí koncentrování populace v aglomeracích a naivní víru v hypotézu, že v dnešním globalizovaném světě není třeba tvořit velké zásoby. Ostatně právě na zničení aglomerací a tím i civilizačních center, která obvykle ležela na pobřeží, v dostřelu lodního kanónu, Velká Británie založila svůj kolonizátorský úspěch.
Málokdo si zřejmě všiml, že na druhé straně světa, v Brazílii, lidé v současném období trpí naopak abnormálními suchy již několikátou sezónu za sebou. K tomu je nutné připočítat katastrofální povodně v Pákistánu a požáry v Rusku. A tak se zdá, že navzdory přesvědčení nejmoudřejšího z ekologů se něco děje, a to velmi rychle. Nemusí to být nutně vytrvalý trend, může to být jen desetiletá oscilace. Proč ale zanikly staré rozvinuté civilizace, například v Kambodži? Bylo to kvůli trvalému trendu ve změně klimatu, nebo se jen nevypořádaly s dočasnou oscilací? Není tomu tak dávno, kdy neobvyklá sněhová nadílka v Mongolsku způsobila smrt tisíců kusů dobytka a následně i lidí jen proto, že mongolští pastevci nejsou zvyklí na zimu sušit zásoby sena. Ale Mongolsko je daleko. Dokáže se naše civilizace vyrovnat s dočasným výkyvem klimatických podmínek, nebo se rozloží? Není už teď příliš zaměřená na individuální úspěch jednotlivce, který nadřazuje úspěchu celku, pomatená chorobnými tezemi ekonomů, že zbohatnutí jednotlivce vede i ke zbohatnutí celé společnosti? Uvědomují si ti ekonomové, že ačkoli jejich teze, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, je sice pravdivá, ale ruka není ruka, ale kostnatý pařát a pro mnohé nutně přináší smrt?

Související? - Meteorologické války a modifikace počasí



Pravičák nebo levičák?

11. prosince 2010 v 20:49 Dokumenty
Autor: Jaroslav Peregrin

Nenechte se zaškatulkovat, škodí to (duševnímu) zdraví.


Je zarážející, jak moc lidé stále vnímá politiky prismatem soupeření "pravice" a "levice". Tomuto dělení je samozřejmě možné dát různý relativně jasný smysl (například "pravici" vymezit jako zásadně konzervativní a staromileckou, zatímco "levici" jako pokrokářskou a sociálně-inženýrskou; nebo "pravici" jako kladoucí důraz na individualismus a osobní zodpovědnost, zatímco "levici" jakožto kladoucí důraz kolektivismus a sociální soudržnost, či "pravici" jako usilující o maximalizaci role soukromého vlastnictví a minimalizaci role státu, zatímco "levici" jako usilující o silný a akceschopný stát ...). Fakt je však ten, že současné politické strany (a to nejenom u nás) se do žádného takového dělení příliš nevejdou.

Jedním problémem je, že pod hlavičkou "pravice" se často propojuje to, co lze nazvat konzervatismem, s tím, čemu se obvykle říká liberalismus; přičemž tyto dva směry k sobě mají v některých ohledech dále než kterýkoli z nich k "levici". Ale ani rozšíření dichotomie pravice - levice na trichotomii by moc nepomohlo: dnes se z toho všeho staly škatulky, které vytvářejí jenom kouřovou clonu maskující mnohem podstatnější věci.

Vezměte si třeba důraz na ekologii, jaký si dávají do štítu "zelené" strany. Obecně se bere za v podstatě levicovou věc. Ale proč? Zdá se mi, že jediným důvodem je to, že většina lidí, která se v tomto směru angažuje, má na ekologii velmi radikální názory, a spolu s tím mají často radikální názory na měnění společnosti k lepšímu. Jinak se ale zdá, že ochrana přírody by mělo být téma zejména pro konzervativce, stavějící na tradici a nedůvěřující pokroku. (Co je například boj proti "geneticky modifikovaným organismům" než projevem bytostného konzervatismu hlásajícího, že je rozumné se držet vyzkoušených věcí a mít se na pozoru před vším novým? Vědci nám žádné hluboké důvody k obávám z nich nedodávají.)

Vezměme historii soubojů "pravice" a "levice" v Česku. Čím byla třeba vláda Miloše Zemana levicová a čím byly třeba Klausovy vlády pravicové (pomineme-li rétoriku)? Faktem je, že fungování státní ekonomiky a státních financí se řídí určitými zákonitostmi a kdo chce, aby stát fungoval, musí je brát v úvahu. Takže spousta z toho, o co v řízení ekonomiky jde, je spíše technickou věcí, na kterou mohou mít odborníci, na něž ta které strana vsadí, různé názory; ty rozdíly ale obvykle příliš nesouvisejí s pravicovostí či levicovostí.

Důsledkem této situace je, že při nedostatku přirozeného obsahu pojmy "pravice" a "levice" se tyto pojmy naplňují uměle, podle toho, jak se, v důsledku různých více či méně náhodných politických peripetií, různí politici profilují. V důsledku toho se tedy vytváří určité velice uměle vytvořené "ideologické balíčky", které se adeptům názorů na politiku prodávají jako celky a tak se potvoří jejich schopnost samostatně myslet. Jsem-li například pro eutanazii, nemám-li nic proti potratům či sňatkům homosexuálů, jsem levičák a jako takový bych měl mít taky pocit, že "stát" je moudřejší než "trh", či dokonce že když stát šetří, je to v důsledku spiknutí mezinárodního kapitálu? Nojo, ale co když nemám? Jsem pak tedy pravičák? Ale neměl bych pak začít odmítat Evropskou unii jako socialistický projekt či dokonce prohlédnout blud, že pocházíme z opice? To bych věru nerad!

Řešením je nedat na nálepky. Většina z nás není ani pravičáci ani levičáci; zastáváme různé názory, které mají tu blíž k tomu, co říkají politici označovaní za pravicové, tu ti, kteří se hlásí k levici (a tu případně někteří, kteří se nehlásí nikam). To není žádná úchylka. Naopak to je normální stav lidského rozumu, který není zbudován tak, aby se vešel do takových škatulek, do jakých jsou dnes tříděny politické strany.

Zdá se mi, že rozměr politiky, který je dnes mnohem podstatnější než rozměr pravice-levice, a který je skutečně zásadní, je rozměr zodpovědnost-populismus. Jsme svědky toho, jak celá řada politiků ze všech stran politického spektra podléhá vábení představy, že politika je jenom jakási hra na to, kdo dokáže, jakýmikoli prostředky, přilákat na svou stranu více voličů. A protože ne všichni lidé vidí dostatečně daleko, často v tomhle ohledu funguje slibování nesplnitelného.

V éře internetu totiž začínají být více než dříve slyšet i ti nejméně vzdělaní a nejméně přemýšliví lidé, kteří mají největší tendenci nekriticky přijímat vize světlých zítřků, které jim politici malují, aniž by si uvědomili, že jde o utopii (a nechápou, že ti, kdo takové vize odmítají, to nemusejí vždycky dělat proto, že by byli nepřející). Tato relativně široká voličská základna je ovšem pro populisty neodolatelným pokušením; slíbit jim cokoli se zdá být snadnou cestou k úspěchu ve volbách. (Naštěstí, domnívám se, nebo spíše doufám, lidé nejsou tak hloupí, jak s tím počítají populisté. V každém případě pokud jsou, nemá demokracie budoucnost.)

V podstatě všem je nám například jasné, že je třeba nějak zreformovat náš důchodový systém. (Jak, to je jiná otázka, ve které už samozřejmě zdaleka tak jasno není.) Jasné se ale zdá být, že to musí být reforma důkladná a jako taková asi nebude úplně bezbolestná. (Je tu samozřejmě prostor pro různé možnosti regulování toho, na koho dopadne více a na koho méně.) V této situaci je na jedné straně možné neustále chodit kolem horké kaše a hlavně nepřiznat, že je třeba něco pro voliče ne úplně bezbolestného dělat; nebo je na druhé straně možné otevřeně říct, že je třeba se do toho pustit, protože když to neuděláme, bude to čím dál horší.

Hranice mezi populisty a politiky (více či méně) zodpovědnými jde napříč hranicí mezi "pravičáky" a "levičáky". (V různých státech a v různých historických kontextech ovšem dochází k tomu, že se populismus soustředí v pravé nebo v levé části politického spektra; to však není v podstatě věci.) Vezměme třeba již zmíněnou "zelenou" politiku. Ta může být vedena pocitem skutečné zodpovědnosti za svět, ve kterém žijeme a obavou z toho, abychom si jako lidstvo nepodřezali větev, na které sedíme. Může být ale i vedena třeba populistickou strategií povzbudit lidský strach z katastrof a pak jim vnutit sebe sama jakožto spasitele.

Nenechte se proto, prosím, zmást kouřovou clonou ideologických škatulek; starejte se nikoli o to, zda je někdo "pravičák" nebo "levičák"; mnohem podstatnější je, zda je to zodpovědný a rozumný člověk.


Související:Mentalita tlupy a lidský rozum

V každém člověku se sváří jeho atavistická mentalita tlupy s požadavky, které na něj klade rozum. Projekt našeho současného západního světa může přežít jedině tehdy, když se rozumu podaří udržet mentalitu tlupy na uzdě.

K tomu lze dodat, že ty balíčky všeléků (utopií) a světlých zítřků se týkají nejen politiků. Dokud se nezmění většina lidí, žádný nový systém nepomůže…kdo četl knihu 1984 od Georga Orwella, vzpomene si na tvrzení, že při revoluci se mění jen horní dvě vrstvy, ta spodní (plebs?) je vždy jen zdrojem příjmů první vrstvy a po vyburcování je tato vrstva nástrojem revoluce druhé vrstvy, přičemž se na žebříčku střídají jen horní dvě vrstvy, ta třetí je stále vespod.

Zkuste si na tohle vzpomenou, až budete někde stávkovat, protestovat, či provádět revoluci - jestli nejste jen loutka ze třetí vrstvy, která pomáhá druhé vrstvě dostat se na vrchol.


Fanoušci si připomínají 30. výročí zavraždění Johna Lennona

8. prosince 2010 v 21:31 Aktuálně
Liverpool - Od Tokia po New York a samozřejmě přes jeho rodný Liverpool si dnes fanoušci na celém světě připomínají 30. výročí zavraždění člena skupiny The Beatles Johna Lennona. V USA dnes byly zveřejněny dosud nepublikované výňatky z jeho posledního interview. Mimo jiné v něm řekl, že nemá zájem být "mrtvým hrdinou".

j.Lennon
"Dnes, v tento bolestný výroční den, vás prosím, abyste se ke mně připojili a v lásce a úctě vzdali Johnovi poctu," napsala v poselství na internetu vdova po Johnu Lennonovi Yoko Ono.
"Přes svůj krátký, jen čtyřicetiletý život, toho světu tolik dal. Dál, ještě dnes, nám dává poučení," píše Yoko Ono, která uvedla koncert k uctění Johnovy památky v Tokiu.
V Liverpoolu se dnes chystá shromáždění několika set lidí u Lennonova pomníku, který byl odhalen 9. října, kdy by bylo bývalo tomuto hudebníkovi 70 let.
Ve čtvrtek uspořádají na Lennonovu počest v Liverpoolu koncert jeho přátelé a umělci, kteří s ním spolupracovali. Zazní i skladba jeho první skupiny The Quarrymen.
V New Yorku se fanoušci jako každoročně shromáždí v části Central Parku pojmenované Strawberry Fields. Je naproti místu, kde duševně vyšinutý Mark David Chapman, tehdy pětadvacetiletý, Lennona zastřelil. Byl pak odsouzen na doživotí. Jeho žádosti o podmínečné propuštění byly už šestkrát zamítnuty.
V Santiagu de Chile se v předvečer výročí konala dražba, na níž se vojenská vesta, kterou Lennon nosil v roce 1966, prodala za 200.000 dolarů (3,6 milionu korun). Získalo ji muzeum módy chilské metropole.
Americký magazín Rolling Stones dnes na své internetové stránce zveřejnil dosud nepublikované výňatky z Lennonova posledního interview, poskytnutého tři dny před smrtí. Lennon v něm mimo jiné vyslovoval politování nad tím, že fanoušci a kritici chtějí "mrtvé hrdiny".
Chtějí "mrtvé hrdiny, jako byl Sid Vicious (basista skupiny Sex Pistols, který zemřel v roce 1979) a James Dean (herec, jenž zemřel v roce 1955). Nemám žádný zájem na tom, být nějaký zasr... mrtvý hrdina, už na to nemysleme, už na to nemysleme," říká Lennon vzrušeně.
Nevylučuje taky možnost návratu na scénu, ale říká, že "je spousta času".

Video:

Dokument: US vs. John Lennon

Dokument U.S. vs. John Lennon vznikl v roce 2006. Je o hudebníkovi, spoluzakládajícím členovi Beatles, který se později proslavil jako zapálený protiválečný aktivista v 60. a 70. letech. Dokument ukazuje stahy federální vlády prezidenta Nixona o jeho umlčení.
V čele každé skupiny lidí musí být vůdčí osobnost, jinak skupina snadno ztrácí motivaci. Relativní klid, který vidíme dnes je možná způsoben hlavně absencí takovýchto osobností, které by dokázaly vystoupit a sdružit k sobě názorově podobné povahy. Po shlédnutí doumentu si představme, jak by probíhaly války v Iráku, Afghánistánu a válka proti terorismu kdyby k nimi mohl promluvit právě John Lennon

Ke shlédnutí v originálním znění (bohužel, je již nedostupné)


US vs. John Lennon - cz titulky