Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Březen 2011


Mafiánské praktiky politických stran

29. března 2011 v 22:28 | Petr Havlíček |  Dokumenty

Mafiánské praktiky politických stran- aneb hodně silná káva

Veverky jsou roztomilá zvířátka, modří ptáci jsou překrásní, i oranžová růže může hezky vonět, červené křupavé třešně miluji a topmodelky jsou také fajn. Co ale nesnáším jsou mafiánské praktiky politických stran.
Mafie si, mimo jiných zlotřilých praktik, také vydělává takzvaným výpalným. Z vyprávění zástupce firmy, která se pravidelně uchází o státní zakázky na úrovni kraje a která musí odvádět desátek podobný výpalnému politickým stranám, se mi chce zvracet a při pomyšlení, že je něco podobného vůbec možné na naší politické scéně, mi naskakuje husí kůže a začínám přemýšlet o emigraci.
Příběh, který vás nepotěší: Sedím a v rukou držím šálek vonící kávy a zvědavě pokládám otázku svému příteli, který se na služební cestě občas zastaví na kus řeči. "Tak co, Karle, jak jde firma?" Karel si levačkou postrčí brýle, zhluboka si povzdechne, podívá se na mne a s hořkostí v hlase pronese: "Nejradši bych se na všecko vykašlal. Nejlíp mně bylo, když jsme spolu hrávali bigbít, jezdili po koncertech a honili baby. To, co se dneska děje kolem státních zakázek, to je, s prominutím, jeden velkej bordel". "Co si, prosím Tě, stěžuješ, vždyť vám firma šlape jak hodinky," dovolím si oponovat. Karel si nervózně poposedne, usrkne z kouřící kávy a naštvaně procedí mezi zuby: "No jo, ale za jakou cenu. Teď zrovna jedu od ředitele, kde jsem vyfasoval fakturu na jeden a půl milionu, kterou máme zaplatit." "No a co je s tou fakturou?" ptám se nechápavě. "Co je s fakturou? No je prostě fiktivní." Vybafne na mě Karel a s patřičnou razancí pokračuje: "Jednou to jsou právní služby, pak zase školení, jindy třeba poradenské služby a to je pořád dokola. Je úplně jedno, kdo je zrovna u vesla, jsou to obyčejní mafiáni. Mají svoje krajské výběrčí a jak nedáš desátek, tak si neškrtneš." "Počkej, počkej, Karle", ptám se opatrně. "To mně vysvětli, Ty chceš snad říct, že politický strany chtěj prachy za to, že vám milostivě přiklepnou zakázku?" "Jo, pochopil jsi to dobře. Jsou i případy, kdy to chtěj "na prkno". Jednou jsme nezaplatili a dva roky jsme si neškrtli. Tuhle fakturu přinesl nějaký Veverčák a ten pokaždé plácá o potřebě si vzájemně pomáhat. Z toho by se fakt jeden poblil. Když vidím, jak všichni politici mají v televizi plnou hubu keců o potírání korupce, tak si říkám, že to přece není možný, oni jsou snad ještě horší, než mafiáni. Kdy už konečně někdo řekne dost??" I když už nějak tuším, že to asi nebude tak úplně jednoduché, nedá mi, abych se nezeptal: "Karle, proč s tím, sakra, nejdete na policii?" Odpověď, které se mi dostává, mě ani příliš nepřekvapuje: "Ty jsi ale naivka. Copak nesleduješ všechny ty kauzy? Oni disponují takovým kapitálem, že pro ně není problém podplatit kohokoliv. Policajty počínaje a státním zástupcem konče. Kdybych neměl čtyři roky do důchodu, tak bych se na to fakt z fleku vykašlal." "No a co to dát novinářům nebo do televize, tam by to mohlo zabrat, ne?" snažím se přispět s radou. "To máš sice pravdu, těm se občas podaří někoho nachytat, ale to je jen špička ledovce. Ten základ zůstává a jede se dál. Pro nás to ale bude znamenat stop stav a na řadu přijde propouštění. A toho se teda dožít nechci. Lidi mají spoustu půjček a hypotéky a ztráta zaměstnání by je připravila i o střechu nad hlavou. Je to prostě rozjetej zkorumpovanej mafiánskej vlak, z kterého se nedá jen tak vystoupit." Sahá po šálku kávy, polkne poslední doušek a podává mi ruku se slovy: "Hele, já už musím pádit, za čtrnáct dnů jedu zase kolem, tak se zastavím. Bude lepší, když se vykašleme na politiku a půjdeme spolu do lesa na hříbky, to bude rozhodně lepší zábava. Tak díky za kafe a ahoj." Když se za Karlem zavřely dveře, cítím na sobě upřený pohled mé kolegyně. Když se naše pohledy setkají, neodpustí si strohou poznámku: "Tak to byla opravdu hodně silná káva."
Pro ty, kterým by se zdálo, že by se tento příběh mohl podobat těm všem, které kolem sebe vidíte nebo o nich slyšíte, tak to asi bude pravda. V tom mém příběhu jsou jména smyšlená a příběh lehce upraven. Pokud by naše justice opravdu chtěla něco vyšetřit, má zde návod, jak na to. Co myslíte, stane se něco? Já myslím, že nic.
Petr Havlíček
Video:
František Ringo Čech o korupci a tunelech ve společnosti