Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Červen 2011

Uvěří nám ještě někdy? - ,,Dopisy z fronty“

30. června 2011 v 0:23 Knihy - tip
Lhali nám a zneužili nás
Velmi hořká pravda z první ruky.
Autentické dopisy US vojáků, jejich rodičů a válečných veteránů.
,, Když dáte lidem pravdu, republika bude v bezpečí". (Abraham Lincoln)
Od: Sean Huze
Datum: Neděle 28. Března 2004
Předmět: ,,Kde domov tvůj?"
Pane Moore,
jsem desátník v americkým námořnictvu a veterán z operace Svoboda Iráku.
Jako pěšák sloužím u 24. Lehkého pancéřového průzkumného praporu, který od 7. února do 24. května 2003 spadal pod První námořní divizi.
Pane Moore, nepřestávejte se prosím snažit o odstranění Bushe. Nejsem rozhodně posera, pokud jde oválku. Ale to, k čemu nás tady dohnali - bojovat proti nepříteli, co používá ženy, děti a další civilisty jako živý štíty, nutit se k rozhodnutí, jestli ostřelovat,, nespecifické cíle" (hezky řečeno to, že pálíme do davu civilistů), nebo se dát oddělat bastardy, co zneužívají dav k tomu, aby se v něm schovali - to je fakticky něco nepředstavitelného.
V ulicích Nasírie jsem viděl ležet spoustu mrtvých dětí, když už nemluvím o tom množství dalších mrtvých civilistů. A přesto přese všechno jsem nepřestával věřit tomu, že se to muselo stát ve jménu vyššího dobra. Oběti, které jsme přinesli my, i ty, které přinášejí Iráčané, nás zavazují. Pevně jsem tedy věřil tomu, že z toho náš národ vyjde silnější.
Ale měsíce ubíhaly, já se vrátil domů a postupně došel k neradostnému zjištění, že Bush je prolhaný zkurvysyn, který se vůbec nestará o životy lidí v uniformách.
Kruci, kromě toho, že si hraje ve slavnostním mundůru na vojáčky na palubách letadlových lodí, co ten chlap ví o tom, co se děje jeho lidem ve vojenským?
Jeho mlčení a odmítnutí vypovídat pod přísahou před Komisí pro vyšetřování událostí 11. září je dalším výsměchem naši zemi.
Jeho zákon proti terorismu Patriot Act zesměšňuje každou zásadu, za kterou jsme bojovali a umírali. A tohle všechno udělal během svého prvního volebního období!
Dokážete si představit jeho záměry, když si vůbec nemusí dělat hlavu s tím, aby ho zvolili znova? To nesmíme připustit, a v armádě je spousta chlápků jako já, kteří to cítěj stejně. Lhali nám a zneužili nás. A neexistují slova, kterýma bych popsal svůj pocit zrady, co se mě nakonec zmocnil.
Jedinej způsob, jak to všechno napravit, je zbavit se ho v listopadu a vymámit z něj omluvu, až nebude zvolenej. Jestli by si zasloužil obžalovat za to, že lhal o jedenáctým září, pak si to zaslouží i za výmysl, že Saddám má zbraně hromadnýho ničení, a za to, že nechal zabít tisíce lidí.


Uvěří nám ještě někdy? - ,,Dopisy z fronty"

Michael Moore (2005)

Američtí vojáci slouží ochotně. Nasazují své životy, aby ostatní občané žili v bezpečí. Je tu však jedna malá otázečka - je vždy opravdu absolutně nezbytné posílat je do války? Po lživém tvrzení o zbraních hromadného ničení a spojení mezi al-Kájdou a Irákem se na to ptá stále více Američanů. Nyní prezident Bush vyhlásil Irák za "Ukončenou misi" - nemělo by to tedy platit i pro vojáky? Michael Moore je otevřený kritik prezidenta Bushe a jeho administrativy i války v Iráku. Po obrovském úspěchu jeho filmu Fahrenheit 9/11 se na něj obracejí v dopisech muži i ženy, kteří bojovali v Iráku, a chtějí informovat americkou veřejnost o tom, jaká je jejich mise i muž, který je na ni poslal... A právě z nich udělal Michael Moore hrdiny této knihy. Z jejich dopisů a z dopisů veteránů jiných válek, z dopisů nešťastných matek, vdov a sourozenců, sestavil Moore mozaiku naplněnou strachem a frustrací, pláčem a bolestí, ale i nadějí a modlitbami. Tyto vášnivé, rozzlobené i dojemné dopisy odhalují pravdu o tom, co si o válce myslí prostí vojáci.
Knihovny: zde je možné uvedený titul zapůjčit.


video:
Fahrenheit 9/11
Ke shlédnutí:
Ke stažení:

Májové události – L.Huďo

29. června 2011 v 12:32 Videa
,,Vzácne a zriedkavé sú časy, keď si môžeš myslieť, čo chceš a hovoriť, čo si myslíš."
Tacitus


propusťte politického vězně p.Fialu

29. června 2011 v 12:30 Aktuálně
Velmi důležité - jde o život:

Moc prosím o konkrétní reakci/pomoc v zájmu vězně svědomí/politického vězně,
pana ing. Jiřího Fialy. Jeho kauza viz dále. Pište, prosím, samozřejmě po
zvážení, řediteli věznice, panu Fialovi, poslancům Senátu i Parlamentu,
vládě, ... Každý dle svých sil a obdarování. No a modleme se. Děkuji
Martin
V.

http://www.k213.cz/JOOMLA/Hladovka-pokracuje-a-pokus-o-vrazdu-politickeho-vezne

http://www.k213.cz/JOOMLA/Vazte-si-advokata-chudych-vinu-pak-nesmyjete-snadno

http://k213.cz/JOOMLA/Kdo-je-Fiala

naše media a pan Fiala:
http://pinc.blog.idnes.cz/c/195141/Medialni-ticho-kolem-Jiriho-Fialy.html


adresa:
ing. Jiří Fiala
nar. 11.8.1963
Vazební věznice Praha - Pankrác
Soudní 988/1
P.O.BOX 5
140 57 Praha



Více na:
Demonstrace:
http://www.youtube.com/watch?v=x5JPjdspE8w
Momentky ze soudu, včetně Štětiny a Fialy:
http://www.youtube.com/watch?v=oo7J6gfnPwo
rozhovor se senátorem Čunkem:
http://www.youtube.com/watch?v=q5rwbmBUhyo
Stop likvidaci rodin v ČR - propusťte politického vězně p.Fialu

Maminka zemřela po očkování proti H1N1

26. června 2011 v 15:58 Videa
Maminka zemřela po očkování proti prasečí chřipce. Pokud jsem zvuku dobře rozuměl, měla cukrovku, ale přesto jí doporučili dát se naočkovat. I v České republice se právě nemocným pacientům jako prvním nabízí očkování, místo aby právě tyto nemocné pacienty před očkováním varovali. Že by eutanazie zdravotně postižených a chronicky nemocných jako kdysi v Hitlerově říši?

Související:
Britská vláda a Bill Gates darují miliardy na vakcíny pro děti
Bill Gates přiznal vakcíny mají snížit populaci
The Real Bill Gates Agenda "Reducing Population Growth" Must See

Proč děláme to co děláme

26. června 2011 v 15:55 Videa
Tony Robbins přednáší o ,,neviditelných silách", které motivují všechna naše chování.
Sk - titulky
Video:

ZLO.cz

26. června 2011 v 11:45 Videa
Společensky nežádoucí jevy
Konec svobody

Dr. Ilan Pappe o etnickej čistke v Palestíne 1948

26. června 2011 v 11:44 Videa
Dr. Ilan Pappe o etnickej čistke v Palestíne 1948
Připomínáček:
Zachránil tisíce židů. A židé ho ...

Andreas Clauss to předpověděl...

26. června 2011 v 11:42 Videa
Andreas Clauss to předpověděl...


NATO - zabíjí i vaším jménem

26. června 2011 v 11:40 Videa
NATO - zabíjí i vaším jménem

NATO může zaútočit kdykoliv na jakékoliv místo



Terorismus NATO vaším jménem v Libyii z výšky 15 kilometrů

Operace NATO v Libyii je prý, tak jak nám samozřejmě vymývají mozky masmédia přímo napojená ministerstva války, jak jinak, mírová mise. Zda do takové mírové mise patří i bombardování vysokých škol, už samozřejmě občanům, kteří tahle zvěrstva financují ze svých daní, nikdo nevypráví. Co je vám po tom, koho piloti z výšky 15 kilometrů vaším jménem bombardují?
Celé zde:


Film jako Brno – novináři

26. června 2011 v 11:38 Videa
Dokumentární projekt FILM JAKO BRNO je unikátní akce 6 začínajících dokumentaristů - studentů FAMU a jejich učitele Víta Klusáka (Český sen, Český mír, Vše pro dobro světa a Nošovic). V jediném dni - 1. máje 2011 - se těchto sedm filmařů spolu s malými štáby vydalo zmapovat situaci ve městě Brně. Výsledkem jejich snažení je film o sedmi kapitolách, které hravě i s názorem portrétují všechny myslitelné strany barikád toho divokého dne: neonacisty, policisty, politiky, novináře, Romy, blokádníky a jako nezúčastněné: návštěvníky a zvířectvo brněnské ZOO.

Obrana civilistů MADE IN NATO

25. června 2011 v 23:50 Videa
Libya : Don't say I saw nothing [19-06-2011] ضحايا مجلس الرّخس والعار

Slušní musí být víc vidět, aby nám neslušní přestali vládnout

25. června 2011 v 14:08 Pozvánky na AKCE
V letošním roce proběhne pokus o nápravu tzv. sametové revoluce z r. 1989. Toto jsou některé web-stránky, kde se organizují akce proti zkorumpovanému režimu:
Tzv. sametová revoluce z listopadu 1989 byla ukradena a zneužita. Drtivá většina politiků se stará jen o navyšování svého majetku za pomoci anonymních akcií, beztrestnost korupčního jednání zaručuje soudní mafie.

V úterý 28. 6. v 17.30 hod. proběhne v horní části Václavského náměstí beseda s občany, pořádaná Veřejností proti korupci - Štern, Marvanová, Pehe, atd. Další a další formy protestu se připravují.

Mlčící většina si samozřejmě ponechá svůj názor - "stejně to nemá cenu...". V demokracii by ale měli být slušní lidé víc slyšet a vidět, nenechme své životy řídit těmi neslušnými. Zapojme se každý podle svých možností, hlídejme si NEUSTÁLE, kdo a jak nám vládne.

___________
P.S. Když na demonstracích nebudete nikoho bodat vidlemi, věšet na lampy, rozbíjet výlohy a podpalovat auta, policie vám neublíží, ...ani pendrekem nedostanete. 13. 6. 2011 vyšlo oficiální prohlášení Unie bezpečnostních složek ministerstva vnitra ČR, cituju část: "Policie je zde pro občany, NE pro politické strany. Proto konejme tak, jak nám ukládají zákony této země, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod. Jsme přece také jen lidé a občané této země." Celé prohlášení ZDE
PS:
Jen aby k tomu došlo včas a policisté dokázali v tom zmatku rozpoznat a eliminovat záměrné provokatéry násilností.
Video:
související:
Řekněte jim, že sametová

Zdroj:

Bombarduj děti a lži. Myslíš, že tě Jahve odmění?

25. června 2011 v 14:01 Dokumenty
V tomto článku bych rád reagoval na článek Miroslava Václavka s názvem "Podřež dítě Alláh tě odmění". Pan Václavek rozebírá případ vražedného útoku v izraelské osadě Itamar, při kterém bylo ubodáno k smrti pět lidí.
V článku Václavek píše: "Celý tento masakr byl naplánován a vykonán palestinskou teroristickou organizací Fatah, která prostřednictvím svého vůdce Mahmúda Abbáse ve svém prohlášení konstatovala, že útok byl 'hrdinskou operací, která je přirozenou reakcí na fašistickou izraelskou okupaci.'" To ovšem není pravda. Fatah prostřednictvím svého vůdce Abbase útok odsoudil jako "ohavný, nemorální a nelidský". Existovaly pouze spekulace, že za útok je odpovědné ozbrojené křídlo Fatahu, brigáda mučedníků Al-Aksá. S touto informací přišel dne 12.3. deník Jerusalem Post, avšak následující den byla samotnými představiteli brigády vyvrácena, jak publikoval izraelský deník Yedioth Ahronoth. Pravdou tedy je, že i když Izrael z masakru viní Palestince, stále se neví, kdo útok spáchal. Palestinské informační centrum navíc přišlo dne 14.3. s informací, že z útoku je podezřelý dělník asijského původu, kterému povražděná rodina dlužila za práci 10 000 šekelů. Dělník podle těchto informací rodině vyhrožoval, že když mu nezaplatí, tak je zabije. Jedná se však o další z řady spekulací, které nelze potvrdit ani vyvrátit. Je nutné počkat až na průkazné materiály, které odhalí vyšetřování. I když pan Václavek už má zřejmě jasno, a nedělá mu žádný problém vydávat své domněnky za fakta.
Pan Václavek se v článku dále dojemně ptá "za otce dětí, rabína Udi Fogela v okamžiku své smrti marně objímající tříměsíční dceru.." Já se zase ptám, kde byl pan Václavek se svým článkem, když v roce 2009 v Gaze zabila izraelská bomba 22 členů palestinské rodiny al-Dayah, z čehož 12 mrtvých byly malé děti? Nejmladšímu z nich Salsabilovi bylo pouhých pět měsíců. Kde byl pan Václavek se svým článkem plným odsouzení, když izraelští vojáci chladnokrevně zastřelili 2,5 roků starou Shahd Hijji nebo 1,5 roků starou Farah al-Helu? Kde byl pan Václavek s článkem plným spravedlivého hněvu, když izraelský dělostřelecký granát zabil v Gaze Amal Olawia a její čtyři malé děti? Byly životy těchto a mnoha dalších povražděných palestinských rodin méněcenné oproti těm izraelským? A co Jahve? Myslíte, že za to vrahy odmění?
Ptám se za rodiče, kteří museli přihlížet, jak izraelští vojáci masakrují jejich děti.
Ptám se za Palestinu.
Ptám se za nás.
A opravdu je mi za tento lhostejný svět hanba.
Stejně tak je mi hanba za pokrytce, jako jste vy, pane Václavku.

Tiché zbraně pro klidné války

23. června 2011 v 19:19 Dokumenty
Následující dokument, který v originále nese název Silent Weapons for Quiet Wars, a je na něm uvedeno datum květen 1979, byl 7. července 1986 nalezen v kopírce IBM, která byla koupena při odprodeji nadbytečných zařízení. Podle M. W. Coopera se tato příručka týká vyhlášení války lidu Ameriky Ilumináty, které bylo formulováno Politickým výborem Bilderberské skupiny během jejího prvního setkání v roce 1954.

Přeložil Ladislav Kopecký
PŘÍSNĚ TAJNÉ
-Tiché zbraně pro klidné války
-Úvodní programová příručka
-Operační výzkum
-Technická příručka TM-SW7905.1
Tato publikace byla vydána při příležitosti 25. výročí třetí světové války, nazvané klidná válka, která je vedena s použitím osobního biologického válečnictví, bojována tichými zbraněmi.
Utajení
Je patrné nemožné o diskutovat sociálním inženýrství nebo automatizaci společnosti, tj. inženýrství sociálních automatizačních systémů (tiché zbraně) v národním nebo celosvětovém měřítku bez předpokladů rozsáhlých cílů společenské kontroly a zkázy lidského života, tj. otroctví a genocidy.
Tato příručka sama o sobě je analogickou deklaraci záměru. Takový dokument musí být zabezpečen před veřejným zkoumáním. Jinak by mohl být považován za technicky formální vyhlášení vnitrostátní války. Kromě toho, kdykoli nějaká osoba nebo skupina nebo skupina osob v pozici moci a bez úplné znalosti a souhlasu veřejnosti, užívá takovou znalost a metodiku pro hospodářské podrobení; musí být pochopeno že stav vnitrostátního válčení existuje mezi osobou nebo skupinou osob a veřejností.
Řešení dnešních problémů vyžaduje přístup který je nemilosrdně upřímný, bez trápení se s náboženskými, mravními nebo kulturními hodnotami. Máte schopnosti pro tento projekt, protože jste schopni pohledu na lidskou společnost s chladnou objektivností, a přesto analyzovat a diskutovat své postřehy a závěry s jinými lidmi podobných intelektuálních schopností bez ztráty ohleduplnosti nebo pokory. Uplatnění takových předností je ve vašem vlastním nejlepším zájmu. Neodchylte se od jich.
Historický úvod
Technologie tichých zbraní byla vyvinuta z operačních výzkumů, strategické a taktické metodiky vypracované vojenským vedením v Anglii během II.světové války. Původním účelem operačních výzkumů bylo studovat strategické a taktické problémy protivzdušné a pozemní obrany s cílem účelného využití omezených vojenských zdrojů proti nepřátelům (tj. Logistika).
Mocní tohoto světa si brzy uvědomili, že stejné metody by mohly být užitečné pro totální kontrolu společnosti. Byly ale nutné lepší nástroje. Sociální inženýrství (analýza a automatizace společnosti) vyžaduje korelaci ohromného množství nepřetržitě proměnných ekonomických informací (dat) a jejich zpracování výkonným počítačovým systémem, aby bylo možné předvídat, kdy společnost dospěje do určitého požadovaného stavu.
Politický úvod
V roce 1954 mezinárodní elita již velmi dobře věděla, že je to jen otázkou několika příštích desetiletí, kdy bude technologie tichých zbraní použita v masovém měřítku, aniž bude široká veřejnost schopna pochopit, že tyto zbraně byly vůbec použity. Předmět prvotního zájmu, z hlediska ovládnutí společnosti, se točí okolo energetických věd.
Popisný úvod klidné zbraně
Všechno, co je očekáváno od běžné zbraně, je jejími tvůrci očekáváno i od tiché zbraně, ale pouze v jejím vlastním způsobu funkce. Ta střílí situace, namísto kulek, poháněných zpracováním dat, namísto chemické reakce (exploze), pocházející z bitů dat, namísto zrníček střelného prachu; střílí se z počítače, namísto střelné zbraně; je ovládaná počítačovým programátorem namísto střelce; na příkaz bankovního magnáta, namísto vojenského generála.
Tato zbraň nezpůsobuje žádné zřetelné výbušné hluky, nezpůsobuje žádná zřejmá fyzikální nebo mentální zranění, a viditelně nezasahuje do každodenního společenského života. Přesto způsobuje neklamný "hluk", působící zřejmá fyzická a mentální poškození, a jasně zasahující do každodenního společenského života, zřejmý školenému pozorovateli, někomu, kdo ví co hledat. Veřejnost nemůže pochopit tuto zbraň, a proto tedy nemůže věřit, že je na ni touto zbraní útočeno a že podléhá účinkům této zbraně. Veřejnost může instinktivní cítit, že něco není v pořádku, ale z důvodu technické povahy tiché zbraně, nemůže vyjádřit své pocity racionálním způsobem, nebo uchopit problém inteligencí. Proto tedy, lidé nevědí, jak volat o pomoc, a nevědí, jak se spojit s ostatními a bránit se proti ní.
Když je tichá zbraň aplikovaná pozvolně, veřejnost se přizpůsobí její přítomnosti a naučí se snášet její zásah do svých životů, dokud tlak (psychologický přes ekonomiku) není příliš velký; pak se zhroutí. Proto tedy, tichá zbraň je typ biologického válečnictví. Napadá vitalitu, možnosti volby a pohyblivost jednotlivců společnosti a na základě znalostí, pochopení a manipulace postihuje zdroje vrozené a společenské energie, a její fyzické, duševní, a citové síly.
Teoretický úvod
"Dejte mi kontrolu nad měnou státu, a nebudu se muset starat o to, kdo tvoří jeho zákony."
- Mayer Amschel Rothschild (1743-1812)
Současná technologie tiché zbraně je výsledkem jednoduché myšlenky kterou objevil, stručně vyjádřil a účinně aplikoval citovaný pan Mayer Amschel Rothschild. Pan Rothschild objevil chybějící pasívní komponentu hospodářské teorie známé jako ekonomická induktance. On, pochopitelně nepřemýšlel o svém objevu v termínech dvacátého století, matematická analýza musela pochopitelně počkat na druhou průmyslovou revoluci, povstání teorie mechaniky a elektroniky, a posléze, vynález elektronického počítače než je bylo možno aktivně aplikovat v řízení světového hospodářství.
Energetický objev pana Rothschilda
To, co pan Rothschild objevil byl základní princip moci, vlivu, a vlády nad lidmi, jak je aplikována v ekonomice. Ten princip je: "když předstíráte, že máte moc, lidé vám opravdovou moc brzy skutečně dají."
Základní strategie - odpoutání pozornosti
Zkušenosti ukázaly, že nejjednodušší metodou, jak zabezpečit tiché zbraně a získat kontrolu nad veřejností, je udržovat veřejnost nedisciplinovanou a nevědomou o základním systému principů na jedné straně, zatímco je ponechat zmatené, dezorganizované a roztěkané, s nezájmem o skutečně důležité věci na straně druhé.
Souhlas - první vítězství
Systém tichých zbraní pracuje nad daty, získanými od poslušné veřejnosti legální (ale ne vždy legitimní) mocí. Mnoho informací je pro systém tichých zbraní zpřístupněno prostřednictvím Internal Revenue Service. (Viz pramen Studies in the Structure of the American Economy for an I.R.S, tj. Studie o struktuře americké ekonomiky pro I.R.S.)
Zvětšení energetických zdrojů
Dalším krokem v procesu konstrukce ekonomického zesilovače je objevování zdrojů energie. Energetické zdroje, které podporují nějaký primitivní ekonomický systém, jsou - samozřejmě - dodávky surovin a souhlas lidí pracovat a tudíž je předpokládána jistá hodnost, postavení nebo třída v sociální struktuře, tj. poskytování práce na různých úrovních společenské hierarchie.
Každá třída, při zajišťování své vlastní úrovně příjmů, kontroluje třídu bezprostředně stojící pod ní, proto ochraňuje třídní strukturu. To zajišťuje stabilitu a bezpečnost, ale především také vládu.
S postupem času, jak se zlepšuje informovanost a vzdělání, elementy nízké třídy společenské zaměstnanecké struktury se stanou poučenějšími a závidí dobré věci, které vlastní členové horní třídy. Ti také začínají dostihovat znalosti energetických systémů vyšší vrstvy a získávají schopnost stoupat v třídní struktuře.
To znamená hrozbu pro panství elity.
Jestliže se podaří vzestup nižších tříd odložit na dostatečně dlouho, elita může dosáhnout energetické převahy, jinak dělnictvo nezůstane v postavení základního zdroje energie.
Logistika
Úspěšná aplikace strategie vyžaduje pečlivé studium vstupů, výstupů, způsobů propojení vstupů a výstupů a dostupné energetické zdroje pro podporu strategie. Tomuto studiu se říká logistika.
Logistický problém je nejdříve studován na elementární úrovni a potom je studován na úrovních s větší komplexností jako syntéza elementárních faktorů.
To znamená, že je analyzován daný systém, tj. jsou určeny jeho subsystémy, jež jsou po řadě analyzovány, dokud se tímto procesem nedostaneme až k logistickému "atomu" - jednotlivci.
Politická struktura národa - závislost
Prvotním důvodem, proč jednotliví občané tvoří politické struktury je podvědomé přání nebo touha zvěčnit svůj vlastní vztah závislosti z dětství. Jednoduše řečeno, chtějí lidského boha, který by odstranil všechna rizika z jejich života, pohladil je po hlavě, pofoukal jim bolíska, naservíroval pečené kuře na každý jídelní stůl, poskytl jim ošacení, uložil je do postele na noc a říkal jim, že všechno bude v pořádku, až se druhý den ráno vzbudí.
Tento lidský požadavek je neuskutečnitelný, takže lidský bůh, politik, slibuje všechno na světě a nesplní nic. Tak kdo je větší lhář? Veřejnost nebo jejich bůh - politik?
Toto chování veřejnosti je kapitulací, zrozenou ze strachu, lenosti a prospěchářství. Ta je základem sociální péče státu jako strategické zbraně, užitečné proti odporné veřejnosti.
Čin / útok
Většina lidí si chce podmanit a nebo zabít další lidské bytosti, které nějakým způsobem narušují jejich každodenní životy, ale nechtějí nést morální a náboženské důsledky takového zjevného činu, které by mohl pro ně mít. Proto přenechávají tuto špinavou práci druhým (včetně svých vlastních dětí), aby oni sami měli čisté ruce. Blouzní o humánním zacházení se zvířaty a potom si sednou k výtečnému hamburgeru, který si koupili v nabíleném řeznictví v sousední ulici a z dohledu. Ale ještě pokrytečtější je, že platí daně pro financování profesionálních vrahů - mužů, obecně nazývaných politiky, a stěžují si na korupci ve vládě.
Zodpovědnost
Opět, většina lidí chce být svobodná, aby mohla konat věci (pátrat atd.), ale mají obavy ze selhání.
Tento strach ze selhání se manifestuje v nezodpovědnosti a zvláště v přenášení osobní zodpovědnosti na jiné v oblastech, kde je úspěch nejistý nebo přináší potenciální nebo zjevná rizika (zákon), jež dotyčná osoba není připravena přijmout. Chtějí mít pravomoc, ale nejsou schopni přijmout zodpovědnost. A tak si najímají politiky, aby se dívali do tváře reality za ně.
Odvod
(K vojenské službě)
Malé úsilí na modifikaci lidského chování je významnější nebo efektivnější zavedením společensko-vojenské instituce, známé jako odvod. Prvotním účelem odvodu, nebo jiné podobné instituce, je pomocí zastrašování mladým mužům společnosti vštípit nekritické přesvědčení, že vláda je všemocná. Brzy je naučen, že prosba je pomalý prostředek pro změnu něčeho, co může kulka učinit okamžitě. Takže muž, který je učen v náboženském prostředí jedenáct let svého života může být, pomocí tohoto nástroje vlády, zlomen, zbaven svých fantazií a přeludů během pouhých několika měsíců. Jakmile je toto přesvědčení vštípeno, je potom snadné vštípit i všechna další přesvědčení.
Dokonce zajímavější je proces, pomocí něhož rodiče mladého muže, kteří jej bezmezně milují, mohou být přiměti poslat ho do války na smrt.
Nátlak
Faktor I
V sociálním systému každého pojetí je dosaženo stability jedině pochopením a kalkulací s lidskou povahou (vzorce akce/reakce). Chyba v tomto aspektu může mít, a obvykle také mívá, katastrofální následky. Jako v jiných lidských sociálních schématech, je pro úspěch odvodu podstatná jedna nebo jiná forma zastrašování (nebo podněcování). Musí být aplikován fyzikální princip akce a reakce, a to jak ve vnitřním, tak ve vnějším subsystému. Pro zabezpečení odvodu a individuálního "vymývání mozků"/programování musí být zapojena a přivedena pod kontrolu jak rodina, tak zájmová skupina.
Faktor II - otec
Otec - hlava rodiny - musí být přivyklý domácí atmosféře, aby zajistil, že jeho syn bude vychován se správným sociálním tréninkem a správnými postoji. Jsou zapojena inzertní média atd., aby otec, dříve než nebo v době, kdy vstoupí do manželství, byl takto zpracován. Je učen, že se buď přizpůsobí tomuto společenskému požadavku, nebo jeho sexuální život bude pokulhávat a jeho něžný vztah se bude rovnat nule. Je mu vštípen názor, že má dát přednost zabezpečení své ženy před logickým, zásadovým a čestným chováním. Jakmile bude syn muset jít do války, otec (s rosolem místo páteře) vtiskne zbraň synovi do rukou, aby nesklidil kritiku svých druhů nebo - podle svého osobního názoru na sebeúctu - neučinil ze sebe pokrytce promarněním investice. Syn musí jít do války, jinak otec bude mít potíže. A tak jde syn do války, aniž by odporoval pravému účelu.
Faktor III - matka
Ženský prvek lidské společnosti je ovládán nejdříve emocemi a teprve na druhém místě logikou. V boji mezi logikou a představivostí, představivost vždy zvítězí, fantazie převáží, mateřský instinkt převládá, takže na prvním místě je dítě a budoucnost je až na druhém místě. Žena s novorozencem je příliš zasněná, než aby viděla, že její muž ji nedokáže uživit, nebo že je zdrojem levné otrocké práce. Žena však musí být zpracována v tom směru, aby přijala přechod do "reality", v době, kdy přijde, nebo později. Protože přechod se stane obtížněji proveditelným, rodinné jednotky musí být pečlivě rozloženy a státem řízené veřejné vzdělávání a státem ovládaná centra péče o děti se musí stát běžnějšími a zákonem vynutitelnými, aby oddělení dítěte od matky a otce nastalo v co ranějším věku. Naočkování drog pro změnu chování (Ritalin) může urychlit přechod pro dítě (povinné).
Poznámka: Ženský impulzivní hněv může převážit nad jejím strachem. Iracionální ženská síla nesmí být nikdy podceněna a síla jejího přišlápnutého manžela rovněž nesmí být nikdy podceněna. Ta vymohla ženám volební právo v roce 1920.
Faktor IV - syn
Emocionální tlak za sebezáchovu v době války a sebezáchovný postoj lidského stáda, které má volbu vyhnout se bitevnímu poli - pokud syn může být přesvědčen, aby šel - je tlakem, který pohání Johnnyho, aby se vyhnul válce. Jejich tichá vyděračství jsou vyhrůžky: "Žádné oběti znamenají - žádná sláva, žádní přátelé, žádná děvčata."
Faktor V - dcera
A co synova sestra? Ta dostane od svého otce všechny dobré věci pro život a je naučena chtít to samé od svého budoucího manžela bez ohledu na cenu.
Faktor VI - dobytek
Ti, kdo nepoužívají své mozky nejsou lepší než ti, kteří mozky nemají, a tak absolventi této bezduché školy pro medúzy, otec, matka, syn a dcera, se stanou užitečnými soumary nebo sami sobě cvičiteli.
Kráceno


Vláda připravuje rozsáhlé omezení práv českých občanů

23. června 2011 v 18:54 Aktuálně
Společná tisková zpráva asociace ekologických organizací Zelený kruh, sdružení Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Nezávislého sociálně-ekologického hnutí NESEHNUTÍ a Ekologický právní servis.

Nechte si na hlavu padat popel a mlčte, zní vzkaz české vlády občanům zašifrovaný v návrhu novely stavebního zákona. Změnit se má devatenáct let fungující způsob zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí skrze občanská sdružení. Lidé a obce svými připomínkami prý pouze zdržují a komplikují podnikání. O podobě měst, vesnic a krajiny by se měli napříště domlouvat pouze úředníci s podnikateli a developery.
Zatímco pokusy vlády o oslabení pozice zaměstnanců vůči podnikům přivádějí do ulic desítky tisíc naštvaných lidí, o snaze vyšachovat lidi ze správních řízení zatím téměř nikdo neví. Omezení práv by přitom postihlo všechny bez rozdílu. Podle nevládních organizací jde o útok na demokratické principy rozhodování. Změny mohou zhoršit stav životního prostředí a způsobit devastaci krajiny. Proti návrhu vystupují také odborníci na právo životního prostředí a ochranu lidského zdraví.

Úpravy se týkají stavebního zákona, procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. "Soudní dvůr Evropské unie i mezinárodní organizace kritizují Českou republiku za nedostatečnou ochranu práv veřejnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto podléhá tlaku průmyslových a stavebních lobby a chce občany připravit o již téměř dvacet let zaručené právo spolupodílet se na rozhodování o podobě místa, kde žijí," říká právnička Petra Humlíčková, koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu.

"Důvodová zpráva ministerstva mluví jasně - lidé nejsou povolováním staveb nijak dotčeni, nenesou za ně odpovědnost a nemají proto do rozhodování co mluvit. Podle představ vlády máme zřejmě mlčky sedět doma, nechat si padat popel z továren na hlavu, dívat se, jak nás obkličují silnice, na polích rostou továrny, sklady a satelity a spoléhat, že nás stát ochrání," dodává Petra Humlíčková.

"Po schválení novely by se nejen lidé, ale ani obce nemohly účastnit stavebních řízení, kde se povolují dálnice, průmyslové podniky, spalovny nebo přehrady. U dalších záměrů jako jsou satelitní městečka, parkoviště a kancelářské komplexy by se veřejnost nesměla účastnit už vůbec žádných povolovacích procesů," říká právník Lukáš Matějka z Arniky. Účast občanských sdružení ve správních řízeních je přitom prakticky jedinou možností, jak může veřejnost rozhodování skutečně ovlivnit. Občané by měli být vyloučeni také ze stavebních řízení týkajících se vodních toků, tedy jedná-li se o přehradách, melioracích nebo betonování říčních koryt. Vláda chce navíc zachovat neomezenou moc takzvaných autorizovaných inspektorů, kteří mohou povolovat stavby místo stavebních úřadů bez ohledu na mínění občanů. Na pražské Pankrácké pláni takto autorizovaný inspektor vydal povolení ke stavbě mrakodrapu a nelze se proti němu odvolat. (1)

Vláda se při přípravě bezprecedentních škrtů občanských práv ohání konkurenceschopností českých podniků. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají mluvit do rozhodování, protože to zdržuje úředníky a komplikuje podnikání. Argument, že ochrana životního prostředí a diskuse s občany brzdí ekonomický rozvoj, je ale naprosto scestný. Příklady severských států Švédska, Norska a Finska ukazují, že je tomu spíše právě naopak. Tyto země jsou známy vysokou úrovní demokracie a přísnou ochranou životního prostředí. Jejich ekonomiky a společnost patří k nejbohatším na světě.

"Jistě, pokud přestaneme chránit životní prostředí, některé podniky a developeři na tom krátkodobě vydělají. Je to však podobné, jako kdybychom uvažovali o zákazu odborů nebo povolení dětské práce. V civilizovaném světě je zkrátka potřebné chránit i jiné hodnoty, než jen ekonomický zisk soukromých firem," říká Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. (2)

Proti vládním návrhům ostře vystoupila také Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. "Váš návrh, týkající se změny (...) zákona (...) o ochraně přírody a krajiny, považujeme za zásadní porevoluční zvrat v demokratickém vývoji českého práva a rezolutně proto požadujeme jeho vypuštění z předkládané novely a ponechání stávajícího platného znění," napsal prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., vedoucí katedry práva životního prostředí a proděkan Právnické fakulty UK ministru pro místní rozvoj Kamilu Jankovskému (3).

"Environmentální legislativa patří mezi velké úspěchy posledních dvaceti let. Zajistila, aby podstatně (...) kleslo znečištění ovzduší i vod (...) a podstatně se zlepšila péče o přírodu a krajinu. Dobře připravené zákony se významně podílejí na tom, že se Češi mohou těšit lepšímu zdraví a žít příjemnější, kvalitnější život. Ubylo nákladů na zdravotní péči i zbytečného plýtvání surovinami v průmyslu. Zákonodárci a vládní exekutiva musí na tyto výsledky navázat (...) - nikoli udělat sérii velkých kroků nazpět. Schválení (...) legislativních změn by mělo vážné důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality prostředí v českých městech a obcích," uvedl k vládnímu návrhu předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky MUDr. Radim Šrám, DrSc. (4).

Současné vládní návrhy jdou paradoxně proti doporučením, která vyplynula z tzv. ekoauditu legislativy (5). Ten byl zpracován v loňském roce a měl právě navrhnout cesty k odstranění zbytečné byrokracie a zefektivnit různé povolovací procesy.

V minulém týdnu schválila poslanecká sněmovna parlamentu návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (6). Podle senátního návrhu mají být jaderné elektrárny, přehrady, jezy nebo elektrická vedení v České republice "privilegovanými" stavbami, pro které nemusí platit běžné stavební předpisy. To předpokládá omezení práva občanů na účast v rozhodovacích procesech a také usnadnění vyvlastňování. Ačkoliv vláda byla původně proti návrhu, ústy ministra průmyslu Martina Kocourka své stanovisko přehodnotila a rovněž tento zásah do občanských práv podporuje.


Poznámky a další informace:

(1) Viz http://arnika.org/tiskove-zpravy/postup-ecm-je-zavrzenihodny-a-protipravni

(2) Tři mýty o občanech, kteří dělají potíže
1. Občané zdržují stavby

Častý argument pro vyloučení občanů z rozhodovacích procesů je naprosto účelový. Občanská sdružení ani vlastníci nemovitostí nemohou zdržet ani zastavit žádnou stavbu - takovou pravomoc mají pouze úřady. Sdružení i vlastníci mohou v rámci správních řízení pouze předkládat své návrhy a argumenty. Problém české praxe je v tom, že ačkoliv úřady mají zákonem dané termíny na svá rozhodnutí, často je o mnoho měsíců a někdy i let překračují. Pomalá práce úřadů je pak dávána za vinu právě vlastníkům nemovitostí a občanským sdružením.
2. Ochrana životního prostředí ničí ekonomiku

Už dvacet let posloucháme, že na ochranu životního prostředí si nejdříve musíme vydělat. Je prý tak drahá, že některé podniky si ji ani nemohou dovolit. Ve skutečnosti taková argumentace jen maskuje bezohledné podnikání a zastaralé továrny. Český průmysl patří v Evropě k nejvíce energeticky náročným a nejméně efektivním. Příklady severských států ukazují, že myslet se dá i jinak. Norsko, Švédsko i Finsko jsou známé vysokou mírou demokracie, přísnou ochranou životního prostředí a zároveň patří k nejbohatším státům světa.
3. Námitky občanů paralyzují úřady

Zatímco v zemích západní Evropy je běžné, že úřady samy vyzývají lidi k vyslovení názoru a organizují různé informační kampaně, v České republice se rozhoduje zpravidla za zdmi úřadů. Lidé se o věcech dozvídají často pozdě a podávají pak připomínky v tak pokročilých fázích rozhodovacího procesu, že je obtížné tyto návrhy zapracovat. Řešením není omezit právo lidí na účast v rozhodování, ale zveřejňovat všechny koncepce a plány hned v době, kdy vznikají a ne až těsně před jejich schválením či realizací.
(3) Stanovisko katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK v Praze k novele stavebního zákona a předpisů souvisejících:
http://arnika.org/.../Stanovisko_KPP_k_novele_Stavz_a_1141992.pdf

(4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k návrhům Ministerstva průmyslu a obchodu na eliminování částí environmentální legislativy:
http://arnika.org/.../AVCR_KZP_stanovisko_skrty_Ministerstva_prumyslu-1.pdf

(5) Jak se připravuje okleštění občanských práv?

Vláda ČR nechala loni vypracovat takzvaný ekoaudit legislativy, který měl navrhnout způsob, jak zpřehlednit rozhodovací procesy, odstranit byrokracii a zjednodušit povolování. Výsledkem rozsáhlé studie je řada doporučení v různých variantách. Vláda ekoaudit schválila v březnu 2011
(http://kormoran.vlada.cz/usneseni/.../157%20uv110302.0157.pdf).

Ministerstvo pro místní rozvoj již v minulosti připravilo návrh na úpravu stavebního zákona. S odkazem na schválený ekoaudit připojilo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí k samotné novele stavebního zákona další změny zákonů. Jedná se o návrhy na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákona o ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Návrhy se nyní dostaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, kde se k nim vyjadřují další ministerstva, státní orgány, různé svazy a samosprávy (návrh změn zákona: http://arnika.org/.../_MMR-30.3.2011.pdf). Do června 2011 by měla být novela stavebního zákona a dalších předpisů předložena vládě, která je následně pošle do parlamentu. Zelený kruh zpracoval k návrhu vlastní připomínky: http://arnika.org/.../KONKURENCESCHOPNOST.pdf

Změnu zákona o urychlení dopravní infrastruktury navrhla skupina senátorů již v dubnu 2010. Poslanecká sněmovna novelu schválila 11. května 2011 - přehled hlasování jednotlivých poslanců naleznete zde: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53693. Novelu by nyní měl projednat senát. K nebezpečnosti tohoto návrhu pro demokratické principy a kvalitní životní prostředí viz zpráva z 15. března 2011 "Zrušení veřejné kontroly usnadní korupci": http://arnika.org/tiskove-zpravy/omezeni-verejne-kontroly-usnadni-korupci

(6) Návrh novely: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=24.


Stránky věnované účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech:

http://arnika.org/ucastverejnosti
http://www.ucastverejnosti.cz/cz/

Přímá volba prezidenta v ČR

23. června 2011 v 18:52 Dokumenty
Jak je to s tolik diskutavanou změnou způsobu volby prezidenta? Nejsou proklamované přednosti pouze zdánlivé? A je vůbec nějaká změna potřebná?

15.6. 2011 - Vláda posvětila přímou volbu prezidenta

Změna ústavy má zajistit přímou volbu hlavy státu už příští prezidentské období.
"Původní návrh spíše nedopatřením počítal s tím, že celý návrh ústavy bude účinný od září 2012. Vláda doplnila nové ustanovení - část, která se týká právě odpovědnosti prezidenta, a ta bude účinná až od 7. března 2013," dodal ministr.
Návrh nyní poputuje do parlamentu, kde jí ještě musí schválit ústavní většina.
Aby Češi mohli v roce 2013 volit prezidenta přímo, musí parlament změnit Ústavu a novelizovat volební zákon. Návrh legislativních změn připravilo Ministerstvo spravedlnosti s Ministerstvem vnitra.
Zavedení přímé volby prezidenta republiky představuje zásah do tradičního pojetí volby hlavy státu a posiluje prvky přímé demokracie na úkor demokracie zastupitelské. Přímou volbu prezidenta republiky si dlouhodobě přeje většina občanů České republiky. I když bylo v minulosti do Poslanecké sněmovny předloženo několik návrhů na zavedení přímé volby, jejich přijetí ve formě ústavního zákona bránily rozdílné názory na způsob provedení.

Kdo bude moci navrhnout kandidáta na prezidenta

Podle předloženého návrhu ústavního zákona bude oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany oprávněnými volit českého prezidenta. Navrhnout kandidáta by mohla také skupina nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů.
Zavedením přímé volby prezidenta není porušena část Ústavy, podle které nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Nemůže tak dojít ke zvolení kandidáta, který před zavedením přímé volby již vyčerpal svá dvě funkční období.
Volby prezidenta republiky bude vyhlašovat předseda Senátu a do jeho rukou bude také prezident republiky skládat slib. Důvodem je skutečnost, že Senát je Ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Pouze v případě, že by předseda Senátu nebyl zvolen, vyhlašoval by volby prezidenta předseda Poslanecké sněmovny.

Tři volební varianty

Návrh ústavního zákona je předkládán ve třech variantách. Varianta I je založena na jednokolovém většinovém volebním systému, kdy se vítězem stává kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů. Varianta II počítá s dvoukolovou většinovou volbou prezidenta, rozhodující je tedy nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný z kandidátů nezíská takovou podporu, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti, a rozhodne nejvyšší počet hlasů.
Varianta III je postavena také na dvoukolovém většinovém volebním systému s tím, že pro postup kandidátů do druhého kola volby je stanovena dolní hranice počtu získaných platných hlasů oprávněných voličů ve výši 12,5 %. Nedosáhnou-li této hranice alespoň dva kandidáti, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby.

Další úpravy funkce prezidenta

Návrh ústavního zákona také přistupuje k omezení trestněprávní imunity prezidenta republiky. Prezidenta republiky nebude možné zadržet nebo stíhat pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt pouze po dobu výkonu funkce.
Dále se přistupuje i ke změně čl. 66 Ústavy, protože s ohledem na vazby mezi orgány moci výkonné a zákonodárné je vhodnější, aby v době, kdy je uvolněn úřad prezidenta republiky a kdy přechází pravomoc jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády na předsedu Poslanecké sněmovny, nevyhlašoval volby do tohoto zákonodárného orgánu ústavní činitel, jehož postavení je na Poslanecké sněmovně, resp. na výsledku nových voleb závislé. Ze stejného důvodu se v nově navrhované právní úpravě svěřuje, v době, kdy je uvolněn úřad prezidenta republiky, pravomoc vyhlašovat volby do Poslanecké sněmovny předsedovi Senátu a pravomoc vyhlašovat volby do Senátu předsedovi Poslanecké sněmovny.

Náklady na přímou volbu

Finanční nároky na státní rozpočet spojené s organizací jednoho kola přímé volby prezidenta lze očekávat přibližně ve stejné výši jako při volbách do Poslanecké sněmovny. Finanční nároky na státní rozpočet spojené s organizací dvou kol přímé volby prezidenta lze očekávat ve výši trojnásobku nákladů na volby do Senátu v jednom volebním roce (oproti volbám vždy pouze do třetiny Senátu bude volba prezidenta probíhat vždy na celém území České republiky současně).

Přímá volby prezidenta v zahraničí

V řadě demokratických států Evropy a světa je prezident volen přímo občany, a to i v zemích, jejichž ústavní zřízení je uspořádáno ve formě parlamentní republiky. K takovým státům patří např. Rakousko, Irsko, Island, Finsko a Portugalsko. Ve střední a východní Evropě došlo od počátku 90. let 20. století k zavedení přímé volby prezidenta v naprosté většině států, např. na Slovensku, v Polsku, v Litvě, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Rumunsku a v Bulharsku.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přímá volba prezidenta, kterou si přeje většina obyvatel ČR, je nesmysl, který by český parlamentní systém destabilizoval. Shodli se na tom politologové na úterní konferenci v Senátu věnované změnám systému volby hlavy státu.


Za slepou uličku, která by rozdělila českou společnost a rozkolísala prezidentský úřad, označil přímou volbu politolog Michal Klíma. Stejně jako jeho kolegové je i Klíma přesvědčen, že přímá volba oslabí už tak nestabilní české vlády. "Přímá volba jde proti smyslu Ústavy ČR. Pokud bychom měli prosadit nějaké ústavní změny, tak ne přímou volbu prezidenta, ale větší soudržnost vládních většin," uvedl.

Že se přímá volba do parlamentního systému nehodí, si myslí také Miroslav Novák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Přímá volba by u nás byla vlastně cizorodým prvkem. Znamenalo by to pouze posílení pozice prezidenta, což ale není správné, když jsme v parlamentním režimu," konstatoval. Osobně není proti ústavním změnám, dodal. Spíše by se však podle něj měli politici snažit zdokonalit současný politický systém ČR než přecházet na zcela jiný, prezidentský.

K bájnému Fénixovi, který se vždy vynoří a pak zase zmizí, přirovnal politolog Michal Kubát snahu stran od 90. let prosadit přímou prezidentskou volbu. Taková změna však podle něj přinese jen rozkolísanost politického systému. Navíc je přesvědčen, že by i tak nízká účast při nejrůznějších všelidových hlasováních po zavedení přímé volby hlavy státu ještě klesla.

Pro podporu přímé volby prezidenta se nevyslovil ani další z politologů Tomáš Lebeda. "Taková volba je vlastně hra s nulovým součtem. Jestliže posílíme pozici prezidenta, oslabíme tím zároveň vládu. To nevím, jestli je to přesně to, co chceme," prohlásil v Senátu vedoucí katedry politologie na olomoucké filozofické fakultě. Poukázal také na příliš časté konání voleb, jejichž počet by se zavedením prezidentských zvýšil na šest.

Autor: Tomáš Paták
Názor právníka:
Na sklonku roku 2001 uveřejnil doc. Vojtěch Šimíček v Politologickém časopise (4/2001, str. 388 - 91) článek ve kterém přehledně shrnuje výhody a nevýhody přímé volby prezidenta a na závěr prezentuje vlastní rámcový návrh modelu prezidentské volby. Shrňme si tedy nejprve výhody:
1. Prezident jako hlava státu získává díky přímé volbě i silnější mandát a legitimitu
2. Prezident má sehrávat integrující roli ve společnosti a je proto lepší, když reprezentuje většinu občanů než jen aktuální většinu v Parlamentu
3. Prezidentem by měla být zvolena silná (a charismatická) osobnost, která dokáže oslovit občany napříč politickým spektrem
4. Přímá volba prezidenta potlačuje vliv politických stran na volbu, zvolený kandidát je sice podporován politickou stranou či stranami, musí ale současně respektovat širší zájmy občanů
5. Došlo by alespoň k posílení přímé demokracie
6. Omezuje se riziko patové situace (ke které došlo na Slovensku v roce 1999)
Toto jsou sice na první pohled všeobecně uznávané přednosti přímé volby, nicméně zkusme se na ně jednotlivě podívat zblízka.
1. Mandát a legitimita prezidenta by byly jistě silnější, má to však znamenat, že americký prezident má slabý a málo legitimní mandát, protože byl zvolen - formálně vzato - nepřímou volbou (nesmíme v této souvislosti zapomínat na to, že co do počtu voličů byl současný americký prezident G. W. Bush svým demokratickým rivalem poražen!). Stejně tak mandát nepřímo zvoleného italského prezidenta by měl být - a ústavně je tak v podstatě koncipován - velice slabý, současný italský prezident Ciampi však váhou své osobnosti dává prezidentskému úřadu velkou vážnost.
2. Integrující role prezidenta je bezpochyby významná, otázkou ale zůstává, zda se na naší politické scéně objeví osobnost, která bude schopna tuto roli plnit alespoň vzdáleně podobným způsobem, jako tak činil a činí Václav Havel (a že ani v tomto směru se tento "symbol" revoluce nevyhnul kritice).
3. Požadavek na silnou a charismatickou osobnost v sobě (imanentně) obsahuje nebezpečí zvolení populisty, populisty s nadstandardní majetkovou základnou, anebo - ještě hůře - populisty s mediálním zázemím. Já osobně si dokáži velice dobře představit, jak Vladimír Železný díky "své" TV Nova, a své perfektně zvládnuté - a demagogií překypující - rétorice, získá prezidentský mandát. O tom, zda je tato (bezpochyby) silná a charismatická osobnost s vlastním "mediálním arzenálem" schopna uspět uvidíme již v podzimních senátních volbách.
4. Potlačení vlivu politických stran je v této situaci skutečně možné, což je ve společnosti, kde se politické strany netěší největší podpoře zřejmě pozitivní moment. Obávám se, že toto pozitivum by bylo vykoupeno hrozbou zvolení populisty, jak jsem popsal v předchozím bodě.
5. Přímá volba by pochopitelně posílila formu přímé demokracie, patří ovšem k nejstarším politicko-filosofickým sporům otázka, zda je to žádoucí. Je skutečně přímá demokracie ideál, ke kterému chceme směřovat?
6. Hrozba patové situace sice teoreticky hrozí, přesto se domnívám, že naše demokracie - přes svou těžko zpochybnitelnou křehkost - je již dostatečně vyspělá na to, aby případný pat byl pouze přechodnou a velice krátkodobou záležitostí.
Přestože si netroufám tvrdit, že jsem všechny uvedené výhody přímé volby prezidenta dokázal vyvrátil, domnívám se, že z uvedených důvodů je patrno, že většina uváděných výhod přímé volby je přinejmenším diskutabilní!
A to jsme ještě nezmínily nevýhody přímé volby. Vojtěch Šimíček je shrnuje následujícím způsobem:
a) Přímá volba prezidenta koresponduje spíše s prezidentskou formou vlády, nikoli s parlamentní formou vlády
b) Přímá volba sice zvýší legitimitu prezidenta, ale bez zvýšení jeho pravomocí sama o sobě nic neznamená
c) Přímá volba nezaručuje automaticky zvolení apolitického či nadstranického kandidáta, politické strany budou mít na volbu vždy určitý vliv
d) Přímá volba je finančně nákladná
e) Zavedení přímé volby prezidenta znamená další zvýšení počtu voleb, což vede k "únavě voličů" a tím pádem klesající volební účasti
Tyto argumenty jsou, myslím, vše-říkající, snad bych jen poznamenal, že zavedení přímé volby prezidenta bez konstituční reformy (a skoro se mi chce říci revoluce) - která není historicky ani racionálně zdůvodnitelná - by ztrácelo jakýkoliv smysl a bylo by pouze populistickým gestem, které by se řídilo pořekadlem, v němž hlavní roli hrají vlk a koza.
V závěru svého článku Vojtěch Šimíček navrhuje zachování statutu qou - tedy ponechání dnešního volebního shromáždění (Poslanecká sněmovna + Senát), doplněného o zástupce krajů. Přestože se domnívám, že autorova představa o posílení plurality volebního shromáždění (například o některé regionální síly) je víceméně iluzorní, považuji toto řešení za daleko lepší než neopodstatněné zavedení přímé volby prezidenta

Zprávy OSUD.cz 21.6.2011

23. června 2011 v 18:49 Videa
A jsou zde další zprávy. Kolik ukradli čeští politici? Je bakterie e-coli produktem bioinženýrinku? Falešný útok v Berlíně 26.06.2011? Mrtvé libyjské děti po útoku letadel NATO.
21.6.2011
16.6.2011

Pět kroků ke světlejším zítřkům

23. června 2011 v 18:48 Dokumenty
Pravica konečne prišla na to, ako vyriešiť všetky problémy demokratického štátu. Spravovanie štátu jednoducho prenechá na súkromné korporácie. Bez okolkov, bez zastierania.
Juj, ale nám bude sveta žiť! Len aby sa to podarilo. Všetko nasvedčuje tomu, že to vyjde. Len treba vedieť, ako na to.
Krok prvý - ideologická manipulácia
Najprv treba v spoločnosti vytvoriť ilúziu, že štát je zlý vlastník, zlý regulátor, zlý správca, zlý kontrolór. A že všetko na svete lepšie spravujú a kontroluje trh a nadnárodné koncerny. Aby ľudkovia uverili, treba ich pár rokov dôsledne masírovať. Na to sú ako stvorené masmédiá. Práve tie masmédiá, ktoré vlastnia súkromné nadnárodné koncerny. Zhodou okolností sa vďaka nim a ich jednostrannej kampani dostane k moci pravicová vláda, ktorá hneď po voľbách začne odstraňovať zdroj všetkého zla - štát.
Krok druhý - okupácia politiky
Lenže štát nemožno len tak zrušiť. Niekto predsa musí vládnuť. Že bežní ľudia? Kdeže! Načo sa namáhať s demokraciou, keď našej pravici náramne vyhovuje plutokracia. Plutokracia - rozumej "vláda bohatých". Ale nie hocijakých bohatých. Nemáme na mysli vášho suseda z paneláku, ktorý si (nespratník!) kúpil predvčerom nové auto. Máme na mysli hŕstku najvplyvnejších multimilionárov, ktorí vlastnia a kontrolujú nadnárodné korporácie, penzijné fondy, koncerny a veľké obchodné siete. Len títo "vyvolení" majú dosť vplyvu a peňazí na to, aby si kúpili všetkých a všetko, vrátane štátu. Vlastnia médiá, kontrolujú mestskú inteligenciu, ovládajú spoločenský život. A, samozrejme, aj politiku. V tej im najväčšiu radosť robia zarytí neoliberáli, ktorí - či už pre nedostatok vzdelania alebo nedostatok charakteru - majú rovnaký záujem ako oni: prenechať štát napospas korporáciám. Stačí ich posunúť do vlády a hra sa môže začať.
Krok tretí - anexia štátu
Ako sa to začína? Do vlády sú dosadení významní podnikatelia, ktorých jediným záujmom je všetko sprivatizovať, liberalizovať, deregulovať. Samozrejme, na svoje si prídu aj "nezávislí" analytici, ktorým sa roky darilo presviedčať verejnosť, že štát je zlo, ktoré treba nemilosrdne likvidovať. Za svoje služby "vlasti" dostanú cukríček: posadia ich na tajomnícke pozície, prípadne na miesta poslancov do parlamentu. Nemožno zabudnúť ani na pýchu našej demokracie, na nezávislých novinárov. Aj tí "nestranne" bojovali proti štátu a jeho zásahom do ekonomiky. Aj oni si zaslúžia miesta vo vláde.
Karty sú rozdané ozaj nádherne, akurát občanom to príliš nevonia. Čo s tým? Na čelo toho všetkého treba postaviť profesorku, ktorá sa na ľudí bude zoširoka usmievať, hladkať ich ľúbeznými rečičkami, rozdávať sľuby a tváriť sa bezúhonne.
Krok štvrtý - neoliberalizmus v praxi
Ako to pokračuje? Napríklad tak, že regulačný úrad energetických odvetví bude -s posvätením vlády - kontrolovať osoba z plynárenského monopolu.. Veď ako môže štát najlepšie kontrolovať tvorbu cien súkromného monopolu? No predsa tak, že regulačný úrad bude riadiť osoba z tohto monopolu. Napokon, keď môžu korporácie nepriamo kontrolovať vládu či parlament, prečo by nemohli priamo kontrolovať regulačné úrady? Takto sa postupne "vykastrujú" všetky štátne úrady, všetky kontrolné mechanizmy, všetky inštitúcie, všetky zákony. A aby náhodou štátni úradníci nerobil svoju robotu kvalitne, zoberieme im desať percent z príjmov a pohrozíme veľkými čistkami. Nech si nemyslia, že budú ohrozovať voľný trh!
Čo ďalej? Zrušia sa všetky garancie, ktoré chránili peniaze občanov v súkromných penzijných fondoch, ktoré potom môžu, tak ako predtým, enormne bohatnúť. Že na úkor budúcich dôchodkov občanov? No a čo! Súkromné korporácie v zdravotníctve onedlho zasa dostanú možnosť tvoriť si miliardové zisky z povinných platieb pacientov. Čo na tom, že na úkor ich zdravia? Aby si zamestnanci nemysleli, že majú nejaké práva, Zákonník práce sa upraví tak, že zamestnanci budú plne vydaní na milosť či nemilosť zamestnávateľov. Len občanom nenechať žiadne sociálne istoty a garancie. A keby sa niekomu málilo, zdvihne sa daň z pridanej hodnoty (veď ju zaplatia spotrebitelia, nie korporácie), malým podnikateľom sa zoberú všetky výhody (aby korporácie nebodaj nemuseli čeliť priveľkej konkurencii zo strany malých obchodíkov), štát sa zbaví všetkých kontrolných, regulačných a intervenčných ekonomických nástrojov, odbory sa označia za triedneho nepriateľa a ľavica za satana, ktorý nás chce všetkých strhnúť do komunistického pekla.
Krok piaty - korporátna totalita
Ako sa to celé skončí? Tak ako v mnohých "banánových" štátoch strednej Ameriky v minulom storočí. Vládnuť nám budú všemocné korporácie za asistencie ľudí nastrčených do vlády a parlamentu, do médií a občianskych združení, súdnictva a polície. Občanom nezostanú nijaké sociálne istoty, nijaké práva, nijaké skutočné slobody. A keby sa náhodou tieto "svetlejšie zajtrajšky", ktoré nám prináša korpokracia, odvážili spochybňovať, treba ich označiť za bláznov, mediálne zosmiešniť, vyhodiť z práce, zastrašiť a spacifikovať. Samozrejme - v mene slobody a demokracie! Nech sa má George Orwell prečo obracať v hrobe.
Vitajte vo svete korpokracie! Nech žijú nadnárodné korporácie! Nech žije minimálny štát! Nech žije trh! Nech umrie štát! Nech umrie zlá regulácia, zlá kontrola, zlé prerozdeľovanie, zlá solidarita! S korporáciami na večné časy! Amen!
Vláda nad štátom patrí najbohatším
Zdroj:

http://www.noveslovo.sk/c/26454/Korpokracia_alebo_Pat_krokov_k_svetlejsim_zajtrajskom_


4 letadla 11.září - Co se stalo pasažérům?

23. června 2011 v 18:46 Dokumenty
Neustále se mně ptáte, co se stalo 11.září s pasažéry všech čtyř letadel. Tady vám přináším první část velmi dobré analýzy.
napsal Phil Jayhan
překlad: wertyz
Let's Roll Forum
7.března 2010
http://tinyurl.com/2ak3xmh
Většina lidí si není vědoma problémů se čtyřmi skupinami lidí, kteří letěli 11.září ve čtyřech letadel ze tří míst. Je tu tolik problémů, že jejich projítí zabere redakci plně zasvěcených reportérů hodně času.
Je tu problém s nastoupením pasažérů na tři lety. A zjistili jsme, že na ten čtvrtý let se nastupovalo dvakrát, což je nezvyklá událost. Myslíme si, že dvě letadla dokonce ani 11.září nezvlétla , to říkají záznamy databáze BTS pro lety 11 a 77 dne 11.září. Dvě letadla, které údajně narazila do věží, byli s největší pravděpodobností drony, což vyvolává otázku na pasažéry a personál obou letů. Zatímco let č.77 očividně podle důkazů do Pentagonu nenarazil vůbec a je jeden ze dvou letů, které nemají podle BTS zaznamenaný čas odletu.
Let č.93 dokonce nebyl 11.září pravidelný let, byl vytvořen 2 hodiny před odletem. A jak uvidíte, je důvod si myslet, že na let č.93 se v Newarku nastupovalo dvakrát. Jestli tohle zní zmateně, tak to proto, že má. Věřím ale, že tento článek ukáže, že lze nějak rozumně vyjasnit denní události a pěkně je poskládat.

Celé zde: http://jedenacteho-zari.7x.cz/novinky/4-letadla-11-zari-co-se-stalo-2.html