Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Rozprava o dobrovolném otroctví

25. července 2011 v 9:22 |  Knihy - tip
Rozprava o dobrovolném otroctví
…aneb ,,Diktatura slasti."
Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží? Proč poslouchají a podporují zlou vládu, která ve společnosti vždy tvoří pouze mizivou menšinu? Proč si sami vytváří své vlastní tyrany? Proč si volí své neštěstí?
Jak je možné, že lidé bojují za své zotročení jako za svou spásu? A jak se mohou (tedy jak se my můžeme) vymanit z okovů oné masochistické slasti, z okovů, které nás dnes možná svírají ještě pevněji než v době vzniku La Boétieho Rozpravy o dobrovolném otroctví?
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text napsaný před téměř pěti sty lety, který dosud nebyl přeložen do češtiny, přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Její autor, jenž je nejvíce znám jako blízký přítel proslulého francouzského esejisty Michela de Montaigne, jako první myslitel v dějinách evropského myšlení obraci naruby tradiční představu o vztahu mezi vládcem a ovládaným, mezi pánem a rabem. Nezaměřuje se totiž na analýzu moci, mocenského aparátu, nýbrž vychází z vůle pokořeného, z jeho chtění: ovládaný není pasivní obětí v rukou despotického tyrana, nýbrž sám chce být ovládán.
Autor - étienne de la boétie
Vydavatelství - Rybka Publishers 2011
Ochutnávka :
Všem, kdo se nechávají dobrovolně zotročovat
,,Jak je možné, že člověk slouží tak dobře a tak ochotně, že by člověk při pohledu na něj usuzoval nikoli na to, že ztratil svou svobodu, nýbrž že si vydobyl své otroctví"?
,, Kde by tyran vzal tolika očí, jimiž vás špehuje, kdybyste mu je neposkytli sami? Jak by nabyl tolika rukou, jimiž vás ubíjí, kdyby si je nebral přímo od vás? A odkud má nohy, kterými zadupává vaše města do země, když ne od vás? Cožpak vás ovládá ještě nějakou jinou mocí než tou, kterou jste mu vy sami svěřili?"
Naznačuje nám La Boétie prorocky to, jaký bude osud všech ,,zrazených" revolucí, revolucí, které skončí obnovením starých pořádků či nastolením nových tyranií?
Ona ,,osudná nectnost", o níž hovoří La Boétie, je nectností samotné struktury.
Není třeba tyranovi cokoli brát, stačí mu nic nedávat."
,,Nikoli jednotni, nýbrž jedni"
PS: Rozhodně si tato písmenka nenechte ujít lidičky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.