Za tolik hanby plakat nedovedu.
Tlučení na výra je slovo.
Tak špatná pravda a tak krásná řeč.
(Jan Skácel)

Lisabonská smlouva

To byl Váš domov

3. dubna 2013 v 13:47



Lisabonská smlouva platná od 1.12.2009 – BEZ VÝJIMKY

10. prosince 2009 v 13:11
Praha, 30. listopadu - Lisabonská smlouva začne platit 1. prosince 2009. Bez výjimky. Mám na mysli tu výjimku z Listiny práv EU, kterou na návrh prezidenta Václava Klause vyjednala vláda Jana Fischera. Politická deklarace, přijatá hlavami 27 členských zemí EU v Bruselu je ale jen prvním krokem k tomu, aby nedošlo po přijetí Lisabonské smlouvy ke znejistění vlastnických práv a majetkových vztahů občanů ČR. Prezident Klaus spolu s vládou Jana Fischera tak sice politicky napravili fatální selhání Topolánkovy vlády, která postupovala v rozporu s vlastním usnesením i zájmy občanů naší země, ale to nestačí. Vyhráno ještě není a dlouho nebude.
Záměrně zdůrazňuji politický rozměr výjimky. Ten totiž vůbec ještě neznamená rozměr právní, který v případném soudním sporu hraje prim. Vzpomeňme na říjnové předčasné volby! Politici je chtěli, byla na nich politická shoda. Řeč práva ale byla jiná, Ústavní soud volby zrušil. Shoda politiků před řečí paragrafů neznamenala nic. A s výjimkou z Lisabonské smlouvy je to stejné. Je politicky přijatá, ale právně neplatí. A platit bude nejdříve za dva roky, až ji schválí všechny parlamenty členských zemí v EU například jakou součást přístupové smlouvy s Chorvatskem. To, co získala ČR v Bruselu, je pouze politická deklarace, že se na naši zemi nevztahuje sporná Listina práv EU. Politická deklarace neznamená právní garanci. A soudy v demokracii rozhodují podle paragrafů, ne podle deklarací.
V této souvislosti je nutné poukázat na fakt, že představitelé Landsmanšaftu i států, které v minulých dnech hodně protestovali proti naší výjimce, jsou spokojeni. Důvod jejich úsměvu je jasný - z hlediska práva je totiž toto opatření zcela nulové. Od 1. prosince 2009 vzniká právní stav, kdy může dojít k zásadnímu narušení majetkových vztahů.
V tomto právním vakuu budou moci u Evropského soudního dvora v Lucemburku vznášet prostřednictvím soudů ve všech státech EU své nároky potomci prokazatelných nacistů a kolaborantů, kterým byl majetek zabaven na základě poválečného zákonodárství (tzv. Dekretů prezidenta Edvarda Beneše). Jde s tisíce hektarů zemědělské a lesní půdy včetně přírodních rezervací, národní kulturní památky, zámky s mobiliáři i domy v centru Prahy a dalších měst. Chci vidět senát Evropského soudního dvora, složený např. ze soudců z Lotyšska, Kypru a Malty, jak bez hluboké znalosti souvislostí a historie rozhodne. A chci vidět, jak se před zahraničními soudy pak hájí čeští majitelé nemovitostí a svědci událostí nacistické zvůle, kterým je vyhrožováno už teď.

Pokud k výše popsanému scénáři skutečně dojde, což si nepřeji, ale obávám se toho, neměli bychom zapomenout, že je to dílo tria Topolánek, Schwarzenberg a Vondra. Tří "českých" politiků z ODS, Zelených a TOP 09, kteří slibovali hájit zájmy naší země. A hájili je tak, že postupovali v rozporu s usnesením vlády ČR, tedy proti vlastní vládě, která měla důvěru Parlamentu ČR, proti občanům ČR i proti historické pravdě.

Lisabonská smlouva ve srozumitelštině

16. listopadu 2009 v 16:48
VIDEO:

Co by znamenala LS

18. října 2009 v 8:35

Lisabon udělá z Česka protektorát

14. října 2009 v 3:35
Volby asi dopadnou špatně*Občané přijdou o další peníze!*Proč asi vláda neřeší předražené dálnice?*Další tahanice kolem značky C15a*Evropská komise ukazuje, proč NEPODEPSAT Lisabon!
Až se budete pozastavovat nad tím, proč prezident Klaus tak zoufale blokuje Lisabonskou smlouvu a nedělá "Áno, všichni podepsali, já musím také. Áno, všichni vyskákali z oken, jáááá-a...," tady máte odpověď. Dokud jsme byli samostatným státem, byl náš rozpočet výhradně naší věcí. Nikdo nám do něj nekecal. Nyní, když se ekonomika nalézá v krizi a pan Kalousek sestavil tak nesmyslný rozpočet, že jsme se dostali do rekordního schodku, přišla ještě Evropská komise s tím, že nám možná napaří pokutu. Prý aby ten schodek byl ještě o kousek větší. Není to už jen naše věc, protože nejsme svrchovaným suverénním státem. Opět tu máte odpověď na častou otázku eurohujerů, totiž co že je vlastně ona suverenita, kterou se Václav Klaus tolik ohání. Suverenita je něco, čeho jsme se částečně vzdali a co bychom měli podepsáním Lisabonské smlouvy ztratit definitivně. Již nyní si západní velmoci přerozdělily moc a země jako Česko se prostřednictvím Lisabonu mají stát jejich protektorátem. Tomu se prezident republiky snaží zabránit. Bohužel je zde stále mnoho těch, kteří se nezamýšlejí - stačí jim fotky vysmátých Irů, kteří po důkladné jednostranné mediální masáži řekli ono očekávané "Ano!" Ano, my chceme přijít o svou svobodu - o to se snaží v první řadě Paroubek, následovaný Fischerem, Topolánkem, Vondrou a dalšími zrádci. Živě vidím fotografii z podepsání Mnichovské dohody. Jen místo Édouarda Daladiera, Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho stojí Nicolas Sarkozy, Angela Merkelová a Silvio Berlusconi. Nebojte, pánové a dámo, my tady toho Vaška donutíme, aby vám to podškrábl, jak jsme se sehnutým hřbetem slíbili!
Myslím, že velice trefně situaci v Irsku okomentoval js ve svém článku Výkon moci dříve a nyní: "...při pohledu na lid, kterak slaví a raduje se ze ztráty části suverenity a dalších svobod (kterou si sám právě odhlasoval), se politikové musejí smát přímo ďábelsky…"
V uplynulém týdnu se objevily tři průzkumy volebních preferencí. Ani jeden nenadchne voliče, který si nepřeje u moci ČSSD nebo ODS. Napříč všemi skandály se stále najde dost těch, jež půjdou a hodí jim svůj hlas. Neumím si to vysvětlit, respektive vysvětluji si to takto: jádro obou stran je složené z fanatiků ("modrá/oranžová, pyčo!") a z těch, jež se nechají utáhnout na vařenou nudli. Paroubek už potřetí zkusí vyhrát volby s poplatky ve zdravotnictví, Topolánek zase bude slibovat, jak si každá rodina, důchodce, zdravotník a dělník polepší po finanční stránce. Co na tom, že po volbách se nestane nic z toho, co uvidíme na billboardech? Jako by voliči neměli paměť, aby si řekli "hele, naposledy nám slibovali tohle a tamto a nesplnili to. Letos nám to slibují zase."
Zajímavé je porovnat předvolební průzkum, který agentura STEM přepočítala na křesla v Parlamentu. ČSSD by získala 74 křesel. Mohla by složit koalici s KSČM, která má 28 křesel, leč Paroubek se spolupráci s jedinou opravdu levicovou stranou brání. K moci v krajích byli komunisté dobří, nějaký náznak vděku ale čekat nemohou. Navíc by se jednalo o velmi křehkou většinu a to by bylo, aby modrá mafie nenašla tři zkorumpovatelné poslance, kteří by záhy po volbách přeběhli s tím, že kompletně změnili svůj názor, přesvědčení i politickou orientaci.
Druhou variantou je koalice ČSSD+TOP09+KDU-ČSL+Strana zelených. Tu si dost dobře neumím představit zejména z toho důvodu, že TOP09 a KDU-ČSL se zrovna moc nemusí. Navíc TOP09 se zatím tváří jako alternativa pro pravicové voliče a spoluprací s ČSSD by podle mého mínění zradila ty, kteří jí chtějí dát svůj hlas. V našich končinách by ale zrada na voličích nebyla ničím neobvyklým.
Poslední variantou je velká koalice ČSSD a ODS, což vlastně můžeme zakoušet dnes prostřednictvím Fischerovy vlády. Budiž - aktuálně je to jen "překlenovací vláda," byť ono překlenování trvá déle, než se čekalo. Kdyby ale po volbách v roce 2010 došlo ke spojení ČSSD a ODS, byla by to pro mne ta největší zrada, co se v tomto státě od revoluce udála. Navíc obě strany jsou nejvíce napojené na nejrůznější podsvětí a podezřelé osoby, takže si umím představit, že budou schopné spolupráce proto, aby měly vlastní prospěch.
Nemáme se nač těšit - vyhlídky této země jsou špatné a bohužel to nevypadá, že by v následujících volbách zavál do Sněmovny nějaký ten svěží vánek. Přitom by to ten zatuchlý a nejrůznějšími hnusy pročpělý vzduch tak potřeboval! Zkuste se zamyslet nad tím, zda strana, kterou jste posledně volili, splnila to, co slibovala. Teprve pak přemýšlejte nad tím, zda jí dáte další šanci!

Orwellovský superstát na obzoru?

14. října 2009 v 3:34
Motto: Ještě nikdy nám úředníci EU nedali příležitost k vyjádření na jednom místě. Tak jsme to pro všechny svobodné občany členských států Evropské unie udělali…

Petice občanů států EU proti přijetí Lisabonské smlouvy

Text petice :
My, občané svrchovaných států Evropské unie, vědomi si svých občanských práv a v touze po zamezení kroků směřujících k byrokratické nesvobodě napříč Evropou, tímto vyslovujeme svůj nesouhlas s přijetím Lisabonské smlouvy.

Lisabonská smlouva je v podstatě již jednou odmítnutou Evropskou Ústavou. Dává EU nové pravomoci na úkor členských států (68× zrušeno právo veta). Bere nám samostatnou zahraniční, hospodářskou, sociální a energetickou politiku a mnohé další. Státy ztratí kontrolu nad sazbami nepřímých daní.

Lisabonská smlouva dává EU možnost získávat nové pravomoci a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace: Paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud.

Lisabonská smlouva zvětšuje nadvládu nevolených byrokratů: rozšiřuje tzv. "doložku flexibility", podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je už nyní desetkrát víc, než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament.

Lisabonská smlouva dále zmenšuje váhu hlasu zástupců menších zemí v Radě ministrů a zvyšuje váhu hlasu zemí velkých. Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují - stačí 55% států s 65% obyvatel, oproti dnešku, kdy má každý stát právo veta. V řadě důležitých oblastí likviduje suverenitu menších zemí a činí z nich závislé území pod správou vyšší moci. Členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie.

Na základě výše uvedeného odmítáme přijetí Lisabonské smlouvy a žádáme vlády jednotlivých zemí, v zájmu zachování svobody národů a jejich dalších pokolení, o započetí jednání o novém směřování Evropské unie, které bude postaveno na rovnoprávnosti a skutečné svobodě bez byrokratických regulací.

· PETICE občanů Evropské unie proti přijetí Lisabonské smlouvy k podpisu zde



Lisabonské perspektivy

14. října 2009 v 3:30
Od: Vojtěch Bednář

Irské ano Lisabonské smlouvě je výzvou, a to výzvou nejenom pro českého prezidenta Václava Klause. Je to výzva pro nás pro všechny.

Debaty okolo přijetí nebo nepřijetí tak zvané Lisabonské smlouvy mají jedno specifikum. Hovoří se totiž takřka výhradně o tom, zda by smlouva měla, či neměla být ratifikována. Nehovoří se o tom, co je obsahem smlouvy, a jaké skutečné dopady může její přijetí mít na individuální svobody každého z nás a na suverenitu našeho státu. Nejinak tomu bylo v případě opakovaného Irského referenda k této otázce. A nejinak tomu je i pokud jde o podpis, který pod smlouvou prozatím chybí; podpis Václava Klause.
Domnívám se, že smlouva pokud vstoupí v platnost nijak (výrazně) nezmění naše životy v krátkodobé perspektivě. Obávám se ale, že její dopad v perspektivě středně a dlouhodobé může být značný, a značně negativní. Nejsme si vědomi ani přímých, natož pak nezamýšlených důsledků, které na nás smlouva bude mít. Nedokážeme předvídat, co změna způsobu hlasování udělá, pokud nastanou závažnější problémy, než je tak zvaná ekonomická, ve skutečnosti spíše mediální a politická krize. Myslím si, že v takovém případě lidnaté a ekonomicky silnější státy EU využijí nového systému hlasování, pozměněné zásady subsidiarity a dalších změn zakotvených smlouvou k tomu, aby prosadily a chránily své zájmy. Je to přirozené a těžko jim za to můžeme spílat. Na druhé straně to bude ke škodě nás, jako relativně menšího člena unie. Příkladem budiž výroky francouzského prezidenta, který poté, co obhajoval boj proti "protekcionismu" chtěl sestěhovávat francouzské automobilky z ostatních zemí EU zpět do Francie. Jeho pro někoho možná vyšinuté teze byly ve skutečnosti vyjádřením většinového názoru francouzů, který zastupuje.
Debata o Lisabonské smlouvě je nyní debatou o tom, že "všichni již podepsali", a my bychom tím pádem nejenom měli, ale je přímo naší povinností podepsat také. Že se jedná o smlouvu, která aniž bychom to tušili může být paktem s ďáblem, se taktně zamlčuje.
Lisabonská smlouva se patrně nedotkne našich životů in persona. Za několik desítek let historie zapomene na všechny Paroubky, Topolánky, Sarkozy i na Klauzy. Stanou se v nich položky učebnice dějin. Smlouva tady ale bude pořád a obávám se, že naši potomci se budou ptát, proč jsme ji podepsali. Proč jsme ji podepsali my všichni jako kolektivní osoba. Osoba, které se říká dohromady stát. My ale nebudeme schopni jim z hrobu odpovědět.

Komentář :
Bezejmenný - Velice hezky napsané. Normálně, pokud chci podepsat nějakou smlouvu 1) musím ji přečíst 2) rozumět 3) souhlasit s ní! V případě LS 4) musím souhlasit s tím, že může měnit sama sebe! LS má ve sněmovním tisku přes 1400 stran se spoustou odkazů. Dovoluji si tvrdit, že ji nečetl snad nikdo a nikdo jí také nerozuměl! Přesto ji senát i parlament schválil! To přeci není normální! Žijeme v blázinci! Položil si někdo otázku, proč nebyla v masmédiích žádná diskuse expertů na ústavní s mezinárodní právo o LS? Odpověď je jednoduchá: Dozvěděli bychom se totiž, že je to 2. Mnichovská dohoda, která zajistí záplavu muslimů a udělá z nás bezprávný protektorát!
Ovce pochodují do Evropy, radostně bečí a za kopcem už vykukuje střecha masokombinátu. Toto je video z demonstrace v EP:
http://dotsub.com/view/18adddd9-3b12-46a3-a1a2-e69b57c439e4

PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE

13. května 2009 v 17:18
Ještě nikdy nám úředníci EU nedali příležitost k vyjádření na jednom místě.
Tak jsme to pro všechny svobodné občany členských států Evropské unie udělali.

Připojit se můžete zde : http://www.petice.eu/

NE LISABONU – PETICE

7. května 2009 v 2:45

Petice žádající prezidenta České Republiky o odložení podpisu Lisabonské smlouvy do referenda


Jak se stane mezinárodní smlouva platnou?

Aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, musí projít ratifikací ve všech členských zemích Evropské Unie. Je tedy zřejmé, že po Irském NE (53,4% hlasujících bylo proti) již nemůže být LS ratifikována, přesto se ale její podporovatelé snaží navrhnout jiný způsob prosazení, často i v rozporu s evropským právem.
V České Republice Senát schválil 24.4.2008 přezkoumání Lisabonské smlouvy Ústavním soudem ČR, ten 25.11.2008 vydal rozhodnutí, že některé články LS nejsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR (podrobněji zde).
Případný rozpor ostatních ustanovení Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR Ústavní soud neposuzoval, a k jeho rozsudku padlo hodně kritiky, především té, že namísto aby posoudil LS z hlediska ústavy ČR, jal se Ústavní soud ohýbat Ústavu tak, aby Lisabonské smlouvě vyhověla, a to v rozporu s článkem ústavy o jejím výkladu (článek 9 odstavec 3.), i v rozporu se zdravým rozumem (argument "Důkazem suverenity je její odevzdání").
Momentální stav ratifikace Lisabonské smlouvy je takovýto:
· Irsko: Ratifikace zamítnuta referendem 12.6.2008.
· Německo: Spolkový prezident nepodepsal ratifikační listinu, přes 50 poslanců spolkového sněmu podalo žalobu k ústavnímu soudu, ten o přípustnosti LS rozhodne až za několik měsíců. 4 z 8mi soudců zpochybnili soulad LS s německou ústavou.
· Polsko: Prezident nepodepsal ratifikační listinu, vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU.
· Velká Británie: Vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU, možnost ponechání národní měny, výjimky pro Bank of England. Královna neodeslala ratifikační listiny (a tedy VB dosud neratifikovala).
· Finsko: Neratifikováno, proti jsou Alandské ostrovy, autonomní součást Finska, kterým vadí, že zavedením Lisabonské smlouvy by byla anulována jejich autonomie - EU by vůči nim získala práva, která neměla ani Finská vláda. Více informací
· Česká Republika: Neratifikováno, smlouva je stále napadnutelná u ústavního soudu pro nesoulad s ústavou ČR.
Připomeňme, že ratifikace je ukončena až uložením ratifikačních listin u italské vlády, na což mnohé zdroje zapomínají.

Důvody pro NE

Lisabonská smlouva je v podstatě již jednou odmítnutá Evropská Ústava.
Dává EU nové pravomoce na úkor členských států (68x je zrušeno právo veta).
Bere nám samostatnou zahraniční, hospodářskou, sociální a energetickou politiku a mnohé další. Státy také ztratí kontrolu nad sazbami nepřímých daní.
Dává EU možnost získávat nové pravomoce a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace.
(Paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud.)
Zvětšuje nadvládu nevolených byrokratů: rozšiřuje tzv. "doložku flexibility", podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je už nyní desetkrát víc než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament.
Zmenšuje váhu hlasu českého zástupce v Radě ministrů na polovinu a 2x zvyšuje váhu Německa.
Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují - stačí 55% států s 65% obyvatel, oproti dnešku, kdy má každý stát právo veta.
V řadě důležitých oblastí likviduje suverenitu naší země a činí z ní závislé území pod správou vyšší moci.
Zamítnutím LS se nepřikloníme k Rusku, jak je mylně naznačováno, stále budeme rovnocennými členy EU dle současných smluv, a stejně tak zůstaneme i členem NATO.
Členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie.
Charta základních práv EU otevírá cestu majetkovým nárokům sudetských Němců, které již nebudou posuzovat soudy našeho státu ale Evropský soudní dvůr - o nás bez nás.

Petice - podrobnější zdůvodnění

Vážený pane prezidente,
my, níže podepsaní občané České republiky, obracíme se na Vás s naléhavou žádostí, abyste nepodepisoval Lisabonskou smlouvu, pokud nebude schválena v referendu.
Lisabonská smlouva, jak je patrné již z jejího úředního názvu, mění Maastrichtskou smlouvu o Evropské unii a Římskou smlouvu o založení Evropského společenství, a to velmi podstatným způsobem. Mění i podmínky našeho vstupu do Evropské unie, schválené v referendu. Ve výsledku tak má vzniknout formálně stejná, ale fakticky zcela jiná Evropská unie než ta, do které Česká republika v roce 2003 vstoupila.
Zatímco základním programem staré Evropy bylo rozšiřování svobody jednotlivce, programem té nové je sjednocení, unifikace a jednota. Proto se mnohem více než dosud má rozhodovat hlasováním a nikoli konsensem, proto se má váha hlasů největších evropských států má zvýšit na úkor váhy hlasů států střední velikosti, jako je Česká republika, a při zachování váhy hlasů těch nejmenších členských států. Takovou více jednotnou a proto méně svobodnou Evropskou unii nechceme.
Již nyní nelze nevidět pokusy o dehonestaci či dokonce umlčování těch, kdo tomuto politickému programu jednoty oponují. To dokládají reakce některých poslanců Evropského parlamentu na Vaše vystoupení 19. února. Zjevná je i snaha vnutit irským voličům vůli evropských sjednotitelů a obejít vůli voličů všech ostatních zemí, zejména Francie a Nizozemí, kteří tento způsob evropské integrace odmítli již odmítnutím Evropské ústavy.
Lisabonská smlouva patří do první desítky smluv, které v posledních 100 letech zásadně ovlivnily další osud českého národa, počínaje smlouvou versailleskou přes mnichovskou dohodu a moskevské protokoly až po vstup do NATO a posléze i do EU. Zejména v situaci, kdy nejsilnější vládní strana není schopna se shodnout na jednotném názoru na Lisabonskou smlouvu, kdy tato smlouva začíná rozdělovat společnost a současně v situaci, kdy tato smlouva zcela mění podmínky vstupu České republiky do Evropské unie, je na místě, aby občané rozhodli přímo a neponechávali rozhodnutí na zjevně tápajících volených zástupcích.
Vy jediný, vážený pane prezidente, máte pravomoc Lisabonskou smlouvu ratifikovat. Žádáme Vás proto touto peticí, abyste tak nečinil, pokud Lisabonskou smlouvu neschválí lid v referendu podobně, jako již dříve schválil Smlouvu o Evropské unii a tím i podmínky našeho vstupu do EU.


Řekněte své ,,NE"

4. května 2009 v 19:51


Kontaktní e-mail: info@LisabonskaSmlouva.cz

Lisabonská smlouva je cestou do pekel

20. dubna 2009 v 3:04
SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Lisabonská smlouva - císař pán, papež a kardinál - budoucnost evropská


Vážené dámy, Vážení pánové - senátoři,rád bych Vám napsal několik odstavců, které se budou týkat tzv. Lisabonské smlouvy, reformní smlouvy. Pan Topolánek, poražený předseda ODS má povinnost "zalehnout" na Vás senátorky a senátory. Jeho pozitivní motivace je podmíněna jeho neznalostí problematiky Lisabonské smlouvy, která v případě ratifikace totálně změní prostor v Evropě, který je až do dnešních dnů přirozeně diverzitní a vychází ze zcela mimořádné historie, která dospěla k vysoké míře humanismu, který je tvořen politicky tzv. demokratickým základem, založeným na osobní a tržní svobodě. Toto jest ukotveno ústavním principem každé demokratické země v prostoru evropském.


Nyní však přichází dramatický politický řez a tím je existence tzv. Lisabonské smlouvy. Smlouvy, která je doposud nejvýznamnějším politickým dokumentem od počátku druhé světové války. Tato smlouva - pokud bude ratifikována - zlikviduje existenci všech suverenních států, které dosud tvoří členské země EU. Zničí hranice těchto zemí a tudíž zlikviduje jejich jurisdikci, jelikož pouze hranice tvoří také hranice jurisdikce. Tím samozřejmě zničí politickou a legislativní suverenitu jednotlivých členských států Unie. To je onen prostor bez hranice a volného pohybu, o kterém se v Lisabonské smlouvě hovoří v mnoha jejich článcích a protokolech. Volný prostor bez hranic - to je vznik imperia s názvem Evropská Unie. Zastoupení v nejvyšších orgánech Unie je založeno na cenzu, což je počet zástupců jednotlivých - v době schválení Lisabonské smlouvy - již nikoliv států, nýbrž "národních hejtmanstvích" a to dle jejich počtu obyvatel. A která země má v EU nejvíce obyvatel? Je to Německo - tedy Německo bude nejsilnějším členem EU - tedy jeho "národní hejtmanství". Bude mít nejvíce svých zástupců v nejvyšších orgánech EU. Snad vůbec nejnebezpečnější je skutečnost, že v nejvyšších orgánech Unie - v Radě a v Komisi - budou dle cenzu zástupci všech "národních hejtmanství" - avšak tito členové budou delegovaní, nikoliv volení. A tyto dva orgány mají nejvyšší legislativní a rozhodovací pravomoc v rámci EU. Tedy převedeno do reality - to co Rada a Komise schválí, musí každý národní parlament automaticky schválit také. Když to neschválí, tak EU může "národní hejtmanství" sankcionovat a to jakkoliv a po jakoukoliv dobu bude Rada a Komise chtít. To je ono "posílení role národních parlamentů", o kterém hovoří Lisabonská smlouva, to je realita. Ještě malý příklad, co znamená onen cenzus v praxi - nejlidnatější země EU jsou - Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko. Pokud tyto státy vytvoří blok, nikdo je nepřehlasuje. Tudíž o všech ostatních státech - avšak při platnosti LS - "národních hejtmantsvích" - budou rozhodovat pouze tito hráči. To jest onen demokratický cenzus? A nyní se zamyslete dále - vyjmenoval jsem pět nejlidnatějších států - pokud budete lovit v paměti, zjistíte, že v historii to byly mocné monarchie. Domníváte se, že se jedná o náhodu, domníváte se, že delegování do nejvyšších orgánů EU je také náhoda, domníváte se, že velení nad Evropou a jejich národy znovu mohou pževzít šlechtické rody? Pokud odpovídáte ano mohou, vidíte situaci správně. Pokud odpovídáte ne, to není možné - pak byste z historie ve škole propadli. To ale není všechno. Lisabonská smlouva kompletně mění právní systém na území Unie. Zavádí tzv. antidiskriminační politiku, což sice může vypadat dobře, ale v praxi to způsobí pro normální občany katastrofu. Tato tzv. antidiskriminace poslouží šlechtickým rodům získat zpět veškeré majetky, včetně retroaktivity, jelikož onu retroaktivitu zavádí LS tím, že do primárního práva EU přináší prvek antidiskriminace. Polopaticky řečeno - kníže nemůže za svého pradědečka, nacistu... V případě "českého hejtmanství" to znamená, že přijdeme o 19% území. Možná namítnete, ale vždyť jsme v PČR přijali zákon, že v případě Benešových dekretů, nelze uplatňovat retroaktivitu. Tímto optatřením parlament pouze prokázal, že absolutně nerozumí Lisabonské smlouvě. Ale jak se říká - blbci neporadíš a chytrý raději uteče. Ony totiž všechny zákony, které platí v rámci našeho právního systému až do dnešních dnů po ratifikaci Lisabonu poslední zemí, budou podřazeny primárnímu právu EU, jehož nositelem je ona Lisabonská smlouva, reformující SEU a SZES ve znění LS SFEU. Tedy v praxi - jakékoliv přijaté opatření je k ničemu, dostane-li se do sporu někdo, kdo bude ke svým majetkovým nárokům využívat primárního práva EU.
Samozřejmě, že kromě nároků šlechty se o své přihlásí katolická církev. Nevím, zda-li víte, kolik majetků patřilo na území např. současné Prahy 1 katolické církvi. Možná byste byli překvapení a velmi. A buďte ujištěni, že po ratifikaci LS dostane katolická církev vše zpět.

Rád bych Vám také prozradil co vlastně Lisabonská smlouva a oněch více než 500 stran znamená ve skutečnosti. Je to pouze honosný obal, na který se podíváte a poté kompletně zahodíte. A víte proč? Jelikož Lisabonskou smlouvu, po dvou letech od přijetí posledním signatářským státem EU může Rada, či Komise jakkoliv měnit a to bez ratifikace. A víte, kdo tedy bude měnit ratifikovanou smlouvu - tedy obal s písmenky - delegovaní - tedy nevolení - vysocí představitelé EU. Tedy ve skutečnosti - národní parlamenty ratifikují text Lisabonské smlouvy s tím, že na základě tzv. pasarel ji budou nejvyšší orgány imperia unijního měnit do tvaru, kam celá jejich cesta směřuje. Úplně nejpřesnější je asi toto vyjádření. Staletí naši předci bojovali za svobodné republikové zřízení se samozvanou vládou šlechtických rodů a církve. Po stech letech jsme se otočili zády k obětem našich předků a sami jsme zlikvidovali existenci suverenních států, jejich hranice, svobodu a legislativu. To je na tom úplně nejkomičtější a nejvíc mě to bolí. Že na základě hlouposti a neznalosti současných politických elit "šlechtické a církevní elity" převezli představitele a volené ochránce hodnot, kterým se říká - svoboda, státnost, suverenita, jurisdikce, hranice a atd... Sami volení zástupci občanů svobodných zemí zvedli ruku ve Sněmovně pro konec suverenity, státnosti a občanství, ale také tím zvedli ruku pro konec jejich vlastních pravomocí - především legislativních a výkonné politické moci. Tragikomicky lze v kontextu výše psaného vnímat čl.3/1 LS, který zní - Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel.

Před necelým rokem jsem byl v Bruselu a hovořil jsem s vysokým představitelem rady EU - panem Philippem Evansem - tvůrcem Lisabonské smlouvy. Má otázka zněla - k čemu tak obsáhlý a nesrozumitelný dokument, když po jeho přijetí jej lze bez ratifikace jakkoliv měnit nejvyššími delegovanými orgány EU - odpověď zněla - "Dostal jsem zadání". Říkal jsem - "Aha, chápu - pozitivní motivace?". Mlčel. Po chvíli řekl - "Kam až se věci díky tomuto dokumentu dostanou? Tak tam neumím dohlédnout. Ani nechci." Je to pro Vás - senátorky a senátory dostatečně vypovídající? Nebo je pro Vás vypovídající zaúkolovaný Mirek Topolánek, který při případném pádu Lisabonu v Senátu padne jako politik navždy?

Musíte si rozmyslet, zda-li jste zvoleni občany této země, nebo zda-li chcete být poslušní - a to z různých druhů motivací - panu Mirku Topolánkovi. Dalším tragikomickým faktem v této vysoké hře je skutečnost, že jsem zjistil, že Mirek Topolánek o Lisabonské smlouvě neví nic a také jsem zjistil, že to vůbec nevadí, protože by to stejně nepochopil.

Ještě se vrátím "do Bruselu", k setkání s panem Philippem Evansem. Konstatoval jsem, že při ratifikačním procesu ve všech státech Unie je porušováno primární právo EU, které je ukotveno ve dvou základních smlouvách - Smlouvě o Evropké Unie a ve Smlouvě o založení Evropského společenství, které tzv. Lisabonská smlouva ve svém znění reformuje. Všechny smlouvy, aby měly ve všech zemích stejnou platnost, musí projít jazykovým ověřením. Tímto ověřovatelem je Italská republika - dle primárního práva. Tedy všechny smlouvy musí projít "via archiv" Italské republiky. Důkazem, že se tak nestalo, je skutečnost, že podklady pro ratifikaci Lisabonské smlouvy jsou čerpány z Úředního věstníku EU, což je nositel tzv. sekundárního práva EU a sám věstník uvádí, že za texty zde publikované nepřebírá žádnou odpovědnost. Na tento argument pan Evans sdělil následující: "To máte samozřejmě pravdu, ale naše země nám důvěřují a stačí jim čerpat texty z Úředního věstníku. Já jsem reagoval, "Je to v zásadním rozporu s primárním právem EU". Odpověď zněla: "Máte pravdu, ale kdybychom měli ověřit všechny smlouvy a dohody, tak jak ukládá primární právo, tedy "via archiv" Italské republiky, tak tím bychom naplnili více než třicet kamionů. A na to nemá peníze ani EU a ani Itálie". Pousmál jsem se a položil otázku: "Proč tedy článek o ověřovateli smluv je obsažen v primárním právu v závěrečných ustanoveních všech smluv primárního právu, již od počátku vzniku EU tedy od doby ratifikace smlouvy o uhlí a oceli?" Odpověď zněla: "Už to tam prostě zůstalo." Usmívali jsme se jeden na druhého a já povídám, že by měl český voják Josef Švejk radost. "Kdo je Josef Švejk?" "Česká národní postava pro odhalení blbosti, v dobách císaře pána". "Blbosti? Vždyť šlechta vždy slavila svá vítězství na základě vzdělanosti, rozhledu a tradic." A já se ptám: "A bude je pane Evansi slavit i po ratifikaci Lisabonské smlouvy?" Odpověď? "Ale uznejte sám, kdo má větších tradic a zkušeností ve vládnutí".

Často dostávám od zastánců Lisabonské smlouvy otázku co bude dál, co bude když nebudeme ratifikovat LS? Pan předseda Senátu Přemysl Sobotka mě říkal - "mám celý balík výhrad k LS, ale řekněte mě plán "b". Na toto je jediná možná odpověď. Při neratifikaci LS může být plánů celá abeceda. Ale po ratifikaci už neexistuje žádný plán, jak tuto smlouvu zrušit, jelikož tuto smlouvu prakticky nelze zrušit. A to proto, že když je jednotlivým státům odebrána jurisdikce a legislativní pravomoc - tak tyto tzv. ještě dosud členské země již nebudou zeměmi, ale pouze jednotlivými národy EU, protože Lisabonská smlouva vytváří dle svých ustanovení prostor bez hranic. A zde bych si dovolil připomenout, že jurisdikci, legislativu, suverenitu a státnost tvoří pouze a jenom hranice.

Lisabonská smlouva obsahuje ještě jednu podstatnou skutečnost. Je to pozice evropských bankovních domů. Zde je třeba uvést, že tyto banky jsou korporátní subjekty. Tedy jejich správa podléhá jednak orgánům Unie, ale jejich správu tvoří také právnické osoby. Navíc evropské banky mají za určitých okolností dle lisabonské smlouvy legislativní pravomoci. Pro příklad uvedu toto - Česká národní banka - spravovaná státem se rozhodne, že je nutné přijmout určité opatření a měla-li by legislativní pravomoci, tak jak je to dle LS u evropských bank - tak jsou poslanci povinni přijmout její rozhodnutí. Jen pro přesnost uvedu historický fakt, že jednou ze zemí, kde státní banka byla korporací byl Italský stát vedený Mussolinim. Mohl bych dále psát a rozebírat jednotlivá ustanovení Lisabonské smlouvy, ale to by byl text na tisíc stran.

Myslím, že to není třeba, a to proto, jelikož inteligentní člověk a odpovědný politik si udělá obraz i po přečtení těchto řádků. Lisabonskou smlouvou a její ratifikací dochází prostě a jednoduše řečeno k dobití území bez použití síly. Je to pošlapání všech hrdinných činů a postojů našich předků a návrat šlechtických rodů a katolické církve k moci a majetkům a řízení imperia, které čítá půl miliardy obyvatel nevolenými vysokými představiteli Unie. Je to konec svobodných voleb a z nich vycházejících zástupců správy svobodného a suverenního státu. Ten kdo zvedne ruku pro Lisabonskou smlouvu, zvedá ruku pro konec státnosti, svobodných voleb, legislativy, jurisdikce a pro konec svobodného státu. Ten kdo zvedne ruku pro Lisabonskou smlouvu, tak bez
vědomí občanů postupně ukončí jejich občanství a z občanství českého, se stane pouze občanem Unie, který je povinen dodržovat zákony a tzv. hodnoty EU, které mu budou diktovány nevolenými - delegovanými vysokými představiteli Unie. Senátor, který bude hlasovat pro ratifikaci Lisabonské smlouvy musí vědět, že hlasuje pro vše výše řečené.

Ještě si dovolím zmínit jeden fakt. A to především pro ty, kteří mají svůj rozum, který není pod knutou, či pozitivní motivací Mirka Topolánka, či Jiřího Paroubka. Senátní tisk č.181, který obsahuje Lisabonskou smlouvu a Listinu evropských práv je problematický. Nějaký právní analfabet dal k mezinárodní smlouvě ještě úpravní předpis, který má být takto appendixován k
mezinárodní smlouvě. To však není možné, jelikož úpravní předpis je vždy annex a tudíž se o něm musí hlasovat separátně. Výhodou je skutečnost, že pan Cyril Svoboda nevědomky naletěl na návnadu pana Exnera, který navrhoval, aby se o Lisabonské smlouvě hlasovalo dohromady spolu s Listinou evropských práv. Pan Svoboda vystoupil a řekl, že nelze hlasovat o mezinárodní smlouvě a Listině společně. Avšak - senátní tisk č.181 obsahuje jak Lisabonskou smlouvu tak Listinu - bude tedy Senát tak neznalý, že bude na rozdíl od "znalého" poslance Svobody hlasovat společně o mezinárodní smlouvě a úpravním předpisu? Bude horní komora PČR hlasovat v rozporu s dolní komorou? Zde je pouze jediná možnost - podat další podání k Ústavnímu soudu ČR a ptát se, zda-li je možné hlasovat společně o mezinárodní smlouvě a úpravním předpisu a důvodem tohoto dotazu je skutečnost, že dolní komora se zachovala ústavně a v souladu s jednacím řádem PČR a hlasovala pouze o mezinárodní smlouvě. Tuto skutečnost jsem již před
několika měsíci sdělil senátorům, o kterých se domnívám, že jsou skutečně v opozici proti Lisabonské smlouvě. Následně musí Senát požádat Vládu ČR, aby dala k dispozici a prostudování originální dokument podepsaný v Lisabonu a až na základě tohoto dokumentu lze vyhovět jednacímu řádu PČR a nebude-li Lisabonská smlouva v originálním znění v českém jazyce, tak vypracovat pro potřeby ratifikace Lisabonské smlouvy překlad z tohoto předloženého originálu. Bude to jistě komické, jelikož už několik zákonodárců žádalo Vládu ČR, aby jim předložila originál dokumentu a Vláda je ujistila, že dokumentem disponuje. Ale pokud jím disponuje - proč jej nepředloží? Je to snad proto, že tento originální dokument z Lisabonu obsahuje více než 500 stran bílého papíru, které jsou podepsány "vysokými smluvními stranami"???

Závěrem si dovolím doporučit všem senátorům, aby se zamysleli nad slovy prezidenta Václava Klause, a aby se zamysleli nad tím, proč je tento mimořádně inteligentní a zkušený politik konzistentně a zásadně proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jeho postoj je totiž skutečně postojem státníka, který svůj úřad vykonává s maximální odpovědností k české státnosti, suverenitě a úctě k demokracii a svobodě v této republice.

JAN NIEDERLE, politická platforma Libertas.cz

Výsledky telefonického referenda

2. března 2009 v 21:20

Výsledky telefonického referenda


http://www.youtube.com/watch?v=9fIG0SgIFrg&eurl=http://www.bobosikova.cz/clanky-a-rozhovory/_zobraz=vysledky-telefonickeho-referenda


Praha 27. 2. 2009 - Přinášíme průběžné výsledky telefonického referenda, které bude 2. března 2009 po měsíci provozu z důvodu malého zájmu ukončeno. Na druhou stranu fakt, že nezavolal kvantitativně statisticky významný počet lidí, nebrání tomu, že výpovědi občanů ČR, kteří zavolali do telefonického referenda o Lisabonské smlouvě, mají velikou hodnotu pro kvalitativní analýzu. (Každý účastník referenda mohl nahrát po hlasování 30vteřinový vzkaz). Z celkového počtu 196 volajících (za 3 týdny) jich 41 nahrálo po hlasování svůj vzkaz. Důvody odmítání Lisabonské smlouvy mezi občany ČR tak můžeme rozdělit do těchto kategorií (seřazeno sestupně dle nejpočetnějších odpovědí):

1) Obavy ze ztráty suverenity České republiky
2) Lisabonská smlouva je nevýhodná pro Českou republiku (a malé státy Unie obecně)
3) Nerozumí smlouvě (složitost, nepřístupnost textu)
4) Požadují referendum k takto závažnému dokumentu
5) Obavy z ekonomických dopadů na Českou republiku
6) Souhlasí s českými politiky, kteří jsou proti (Jana Bobošíková, Václav Klaus)
7) Emocionální argumentace (nesmysl, příšerné, jen hlupák by podepsal atd.)

Výpovědi občanů si můžete poslechnout v následujícím 5minutovém videu (z výpovědí jsme odstranili zdravice a zdvořilostní fráze). Výpovědi vybraných 26 respondentů jsou seřazeny tak, jak po sobě časově telefonovali. Ze 41 respondentů, kteří zanechali vzkaz, byl PRO Lisabonskou smlouvu pouze jeden, který řekl: "Považuji ji za vyváženou a dobrou." Ve video sestřihu tedy nabízíme pouze odmítavá stanoviska.

Kvantitativní výsledky telefonického referenda jsou následující:
1. týden:
122 PROTI: 5 PRO

2. týden
28 PROTI: 2 PRO

3. týden
36 PROTI: 3 PRO

4. týden
20 PROTI: 0 PRO

CELKEM za celý měsíc provozu

206 PROTI: 10 PRO



Pro kvantitativní internetové ankety odkazujeme na různé ankety, které se dají nalézt na internetu.
http://www.freewebs.com/lisabonskasmlouva/ 890 PROTI (80 %) : 228 PRO (20 %) (Výsledky v pátek 27. 2. 2009)
http://www.novinky.cz PROTI 59,7 %: PRO 40,3 % (Hlasovalo 9815 čtenářů - údaje z 3. 2. 2009).
http://www.euportal.cz PROTI 68,12 %: PRO 31,88 % (Hlasovalo 4231 čtenářů, údaje z 27. 2. 2009)



Seznam 125 vlastizrádců

27. února 2009 v 9:36
Seznam 125 vlastizrádců

Poslanecká sněmovna 18. února vyslovila souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy. Ruku pro smlouvu zvedlo 125 poslanců. Jména těch, kteří zradili českou státnost, by neměla být zapomenuta. Jsou to zároveň lidé, kteří řekli ano nekontrolované imigraci, budování Eurábie, multikulturalismu a společné zahraniční politice, což jsou důsledky, které Lisabonská smlouva přinese.




EU jako nevěsta

12. února 2009 v 13:23
Výňatek z dopisu poslance EP Vladimíra Železného ministru zahraničních věcí ČR Karlu Schwarzenbergovi:

Vážený pane ministře, když už hovoříme o Přístupové smlouvě a o Lisabonské smlouvě, dovolte mi, abych přičinil poznámku. V rozpravě o Lisabonské smlouvě jsem ocenil Vaše vtipné podobenství o bohaté nevěstě s vilou, kam jsme se jako chudý chasník přiženili a najednou se zdráháme plnit povinnosti. Myslím však, že v tom příběhu je třeba připomenout i to, co se dělo po bujaré svatební májové noci plné šampaňského a radostných ohňostrojů. Brzy po svatbě náš chasník zjistí, že do mnoha prostor vily, kam se k nevěstě nastěhoval, stejně nemá přístup (omezení volného pohybu pracovní síly, zákaz volného pohybu služeb podle Bolkensteinovy direktivy a další regulace), zatímco jiní milenci jeho partnerky se tam pohodlně roztahují. A pokud mu do některých lépe vybavených prostor vily, přece jen výjimečně dovolí vstoupit, pak až po ponižující proceduře, kdy musí prokázat, že si umyl nohy, má čisté uši, nejedl česnek a ráno se postříkal deodorantem francouzské nebo německé výroby (právo na prodloužení embarga na volný pohyb pracovní sily podle úvahy a benevolence původních členských zemí). Chasník sice podle předmanželské smlouvy věděl, že nevěsta je silně promiskuitní a že si s ní bude moci užívat manželské radosti jen každou pětadvacátou a později jen sedmadvacátou noc a v nocích ostatních se bude nevěsta oddávat jiným milencům. Jenže náhle mu podstrčí k podpisu úplně odlišnou manželskou smlouvu (Ústavu či Lisabonskou smlouvu), kde s překvapením zjistí, že se nevěsta jmenuje jinak, než ta, kterou si vzal, a navíc mu ta smlouva sdělí, že počet nocí, kdy bude připuštěn, bude napříště stanoven na základě většinového rozhodnutí ostatních milenců, že se však v každém případě na jeho úkor zdvojnásobí počet nocí, kdy nevěsta bude muset být po vůli často neobvyklým choutkám německého milence (zavedení většinového systému v EU a zvýšení volební váhy Německa v EU na dvojnásobek, z 9 % na 18 %). A když už se náhodou nevěsta uvolí k manželské noci s naším chasníkem, pak okázale předem spolyká hrst antikoncepčních pilulek, jen aby z toho spojení náhodou nebylo počato něco smysluplného. Náš chasník navíc zjistí, že nová manželská smlouva předepisuje, že když už bude moci uplatnit svá manželská práva, pak často jen ve spolupodílnictví s jinými uchazeči o rozkoš, a to přesto, že na skupinový sex s německým a francouzským milencem své partnerky nemá zrovna chuť (sdílené předsednictví, disproporční počet komisařů). Až dodatečně si náš chasník povšimne, že nová manželská smlouva má také závazný dodatek, že při každém sexu s manželkou má právo být přítomna i tchýně (Charta základních práv EU), která může průběžně posuzovat jeho způsobilost k manželskému životu (nové pravomoci soudu EU v Lucemburku). A navíc ho tchýně může, třeba i po milostné předehře, vykázat z manželské postele, protože ještě neuhradil bolestné jinému chasníkovi, se kterým se kdysi dávno popral v hospodě a tomu druhému chasníkovi z toho dodnes zůstal pěkný monokl pod okem (odškodnění Sudetským Němcům za zabavený majetek, o kterém už nadále bude rozhodovat podle Charty jen soud EU). To všechno zjistí náš chasník, až když novou manželskou smlouvu neopatrně podepíše, aniž se ten venkovský trouba předem poradil s právníky. A teprve dodatečně si uvědomí, že v nové smlouvě je také článek, ve kterém se zavazuje, že se sám dobrovolně nechá vykastrovat (zrušení 62 práv veta členských zemí vůči rozhodnutí EU v Lisabonské smlouvě). Jak dlouho byste, pane ministře, v takové přepychové vile setrval?

Jan Zeman o LS

29. listopadu 2008 v 13:21

Ústavní soud pohřbil ostatky své důvěryhodnosti


A také zdravého rozumu - jeho včerejší výrok a jeho odůvodnění totiž paradoxně právně znamená jediné: Lisabonská smlouva je v ČR až na další neratifikovatelná. Nechť si mainstream opraví své oslavné titulky.




Vystoupení Václava Klause u Ústavního soudu

26. listopadu 2008 v 15:30

EU = nacistický SUPERSTÁT!





DOKUMENT: Vystoupení Václava Klause u Ústavního soudu


Přečtěte si slovo od slova, co řekl prezident Václav Klaus v úterý na jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě.


Vážený pane předsedo, vážené soudkyně a vážení soudci Ústavního soudu,..........


více: celé vystoupení Václava Klause u Ústavního soudu v Brně ZDE


Zajímavé pasáže

26. listopadu 2008 v 10:34

Zajímavé pasáže Lisabonské smlouvy

Hodně se o ní mluví, leckdo se k ní vyjadřuje, ale těch, kteří by ji četli, zas tak moc nebude. A to ani mezi politiky/kolaboranty, kteří deklarují svůj souhlas s ratifikací tohoto dokumentu. Překonal jsem odpor a vrhnul jsem se na českou verzi Euroústavy, která se v této fázi skrývá pod názvem Lisabonská smlouva. A dovolil jsem si vybrat některé zvláště zajímavé pasáže.

LS ptejte se lidí

24. listopadu 2008 v 13:10
Lisabonská smlouva? Euro? Ptejte se lidí!


Před nadcházejícím rozhodováním o Lisabonské smlouvě v ČR bude jistě dobré zopakovat si výsledky průzkumu provedeného vloni vysoce respektovanou agenturou TNS na objednávku britského thinktanku OpenEurope ve všech současných členských zemích EU:
1. Průměrně 41% respondentů napříč EU odpovídalo, že Brusel by měl mít MÉNĚ pravomocí a rozhodovat by se mělo na národní úrovni (v ČR 51%). Dalších 23% (ČR 27%), že by pravomoci EU měly zůstat tak, jak jsou. Tj. průměrně 64% (ČR 78%) obyvatel si pozitivně nepřeje nic jako Lisabonskou smlouvu, která další pravomoci na EU masivně převádí. V takovém názoru vedou Finové, Rakušané a Švédové. Irové, kteří Lisabon odmítli v referendu, jsou podle průzkumu daleko za nimi.
2. Průměrně 75% obyvatel členských zemí EU by si přálo o smlouvě přenášející další pravomoci do Bruselu rozhodovat v referendech. Všude v EU je to absolutní většina. Prakticky stejný výsledek přinesl i průzkum provedený pro Finacial Times renomovanou agenturou Harris Interactive*.
3. Jen v 11 státech z 27 by lidé v referendu v případě smlouvy přenášející další pravomoci hlasovali pro její schválení.
4. Pokud by se v referendu rozhodovalo o zavedení Eura, průměrně jen 31% obyvatel zemí mimo eurozónu by hlasovalo pro euro - a ve většině těchto zemí si ho pozitivně nepřeje nadpoloviční většina obyvatel (ČR 59%).
5. V polovině zemí eurozóny by si většina obyvatel přála přejít zpět na své původní národní měny. Vede Řecko (70%).
6. Průměrně 56% obyvatel členských zemí si myslí, že EU NEZASTUPUJE ZÁJMY OBYČEJNÝCH lidí. Vede Lotyšsko (74%), a jen v 8 zemích je to méně než polovina.
7. Vůbec nejčastějším důvodem pro jakékoliv nové uspořádání EU, který lidé vybírají, je OMEZENÍ SOUČASNÝCH PRAVOMOCÍ EU.
Z uvedeného je patrné, že většina lidí smýšlí o EU diametrálně odlišně od svých vlád a pánů v Bruselu. Drtivá většina obyvatel členských zemí EU nedůvěřuje, nepřeje si rozšiřování její moci a měnu Euro.
Je možné, že se v průběhu onoho roku názory obyvatel Evropy změnily. Je však poměrně pravděpodobné, že vzhledem k politickým veletočům kolem Lisabonské smlouvy, by to bylo směrem k ještě větší skeptičnosti.
Jediný vrcholný politik v EU, který tyto názory s většinou lidí Evropy, a i s většinou obyvatel ČR, dlouhodobě konzistentně sdílí, je Václav Klaus. Je otázkou, zda si je tohoto obrovského politického potenciálu v ČR i napříč Evropou plně vědom. Možná ale není vůbec tak nereálné, že právě on by mohl mít výrazný vliv na otázku možného budoucího uspořádání EU - nějakého více demokratického bez uvozovek. Názor veřejnosti je ale podle zkušeností u zásadní většiny mediálního a politického EUstablishmentu velmi neoblíbený, a bude už tedy zapotřebí skutečné politické odvahy za něj vystupovat.
Autor je politický poradce, ©Jan Zeman, 2008


obecné

24. listopadu 2008 v 13:08

Lisabonská smlouva

Stručné info
Lisabonská smlouva mění stávající zakládací smlouvy EU (Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství), aniž by je sama nahrazovala. Tato smlouva byla slavnostně podepsána v Lisabonu dne 13. prosince 2007 zástupci 27 členských států EU. Tento dokument se snaží vyřešit potřebu institucionální reformy Unie po předchozím neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, jejíž ratifikace byla ukončena po jejím odmítnutí v referendech ve Francii a Nizozemsku na jaře 2005.
Lisabonská smlouva by podle svého článku 6 měla vstoupit v platnost 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou do té doby uloženy všechny ratifikační listiny, nestane-li se tak, vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení poslední ratifikační listiny. Vzhledem k odmítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu je již jisté, že k 1. lednu 2009 smlouva v platnost nevstoupí.

Lisabonská smlouva přináší celou řadu zásadních změn primárního práva EU. Ruší zejména dosavadní pilířovou strukturu Unie (III. pilíř představující policejní a justiční spolupráci v trestních věcech bude začleněn do komunitárního I. pilíře), zavádí právní subjektivitu Evropské unie, funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Posiluje úlohu Evropského parlamentu a národních parlamentů, přehledněji vymezuje rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy a zjednodušuje rozhodovací postupy, přičemž rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Lisabonská smlouva má také význam v oblasti lidských práv. Zakotvuje právní závaznost Listiny základních práv EU. Mezi politiky Unie, které by měly být nejvíce ovlivněny změnami, jež přináší Lisabonská smlouva, patří zejména spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí.
 
 

Reklama